Autoforum

/

Foto: Toyota

Není nakonec logické, že se jedna z mála racionálně se chovajících velkých automobilek stala tou jasně nejúspěšnější na celém světě, zatímco její konkurenti ztrácí miliony prodejů? Její další krok jen potvrzuje, že se dál hodlá řídit realitou, ne nesmyslnými vizemi.

Posedlost, fanatismus, náboženská oddanost. Jen podobnými slovy lze věrně popsat míru nadšení některých automobilových značek pro elektrickou mobilitu bez ohledu na technickou, ekonomickou i tržní realitu. Je směšné, že Škoda stále vidí svou budoucnost za pár let jen v elektromobilech, když dnes navzdory ohromné politické, marketingové i mediální masáži prodává v Česku podle dat SDA 1,8 procenta aut s tímto druhem pohonu. Anebo tu máme Audi s ještě agresivnějšími cíli a bilancí 2,2 procenta. Místo, kde nejspíš skončily hlavy lidí z vedení těchto firem, si ani netroufneme výslovně definovat.

Podobně se léta choval nebo dokonce dál chová téměř každý, pár výjimek se ale naštěstí vždy našlo. Je pozoruhodné, že jednou z tou nejvýznamnějších je vůbec největší automobilka světa, Toyota. V této pozici býval Volkswagen, s podobnou posedlostí elektroauty ale míří ke dnu a dnes je optikou svých celosvětových prodejů asi 20 procent, přes 2 miliony prodaných aut ročně za Toyotou. A dostává se do stále větších problémů, jak ukazuje i dění posledních dnů.

Toyota oproti tomu dál stoupá, a to mimo jiné proto, že elektromobily nikomu nevnucuje a vyjadřuje se k jejich budoucnosti velmi zdrženlivě. Vedení firmy je přesvědčeno, že tato auta nezískají víc než 30 procent trhu, a pokud jich někde automobilka bude nucena prodávat víc, raději zaplatí pokuty za neplnění emisních cílů, než aby vyhazovala peníze za nechtěné věci. To je racionální přístup, přitom také Japonci tomto poli investují, také oni vymýšlí nové způsoby výroby, také oni chtějí vyvinout lepší baterie atp. Ale když dnes nemají v ruce produkt, kterým by mohli konkurovat spalovacím autům (v to počítáme i jejich hybridy), proč to lámat přes koleno?

To je přesně ten největší nesmysl, kterého se Japonci nedopouští. Nestanovují si tedy absurdní cíle, nechtějí brzy prodávat jen to či ono, prostě něco nabízí... A on to skoro nikdo nechce. I když tedy japonská automobilka za poslední rok loni prodala přes 11,2 milionu aut, elektromobilů z nich bylo jen 104 tisíc. Tedy pomalu nic, je to dokonce méně než 1 procento celkového odbytu, a tak nesplnila ani skromný cíl pro loňský rok definovaný počtem 150 tisíc prodaných elektromobilů. A ani pro letošek si nic velkého neplánuje, ve výhledu firmy vidíme 190 tisíc vozů s tímto pohonem.

Cíle pro budoucnost byly odvážnější, ale právě byly výrazně revidovány, jak uvádí Reuters. Daleko největší světová automobilka tak nyní zamýšlí vyrobit 1 milion elektromobilů v roce 2026, což ve srovnání s dříve oznámeným záměrem vyrobit 1,5 milionu takových aut znamená pokles o celou třetinu.

Toyota navíc říká, že ani nešlo a nejde o nějaký plán, kterého by se chtěla za každou cenu držet, proto jej tak snadno revidovala. Zveřejňovaná čísla označuje za „měřítko pro akcionáře”, což se týká i očekávání výroby 3,5 milionu elektrických vozů v roce 2030. Firma prostě bude dál vyrábět primárně to, co po ní lidé chtějí, ne to, co si sama usmyslí. Pamatuji časy, kdy takový přístup byl nejen normální, ale dokonce jediný možný. Dnes je to skoro exotika...

Trápí podle nás normální přístup této firmy někoho? Možná pár aktivistů soustavně toužících po tom, aby ostatní žili tak, jak oni chtějí, ale jinak tu není nikdo. Pokud si zákazník Toyoty elektromobil koupit chce, tu možnost má. Moc jí ale nevyužívá (u nás 0,95 procenta lidí), takže asi netrpí. Toyota pak nabízí to, co lidé preferují, a je s tím velmi úspěšná, nejúspěšnější ze všech, takže také jistě netrpí. Už toto banální shrnutí situace tak jen připomíná, do jak absurdní spirály hlouposti jsme se s elektromobily dostali, pokud je tohle označováno za problém, chybu apod.

Lidé elektrická auta ve velkém nechtěli a nechtějí, platit za ně nemíní, dál jasně preferují konvenční pohony. Většina automobilek je přesto nabízí jako na běžícím pásu a uměle kvůli tomu zdražuje své žádanější vozy, které prodává o to méně. Automobilky se dnes bezhlavě ženou za dogmaticky definovanými cíli a komplikují tím život sobě i svým zákazníkům. Takže kdo je tu vítězem? Ale vážně, nevidíme žádného. V této hloupé hře se záporným součtem prohráváme všichni, zdravý rozum v první řadě.

Zdroje: Toyota, Reuters, SDA

Petr Miler