Autoforum

/

Foto: Fiat

Absurdní a naprosto zbytečná sága okolo pohonů pro nové malé Fiaty je u konce. Jakmile vedení koncernu Stellantis opustil Carlos Tavares, je najednou možné všechno, i urychlení příchodu chybějícího spalovacího motoru malé pětistovky.

„Hlavou zeď neprorazíš,” říká jedno známé přísloví, jehož původního autora už asi nikdy nezjistíme. Slova připomínající tisíckrát poznaný fakt, že věci není možné tlačit „na sílu”, ale je třeba jim dát přirozenější průběh, zná snad každý. V automobilovém průmyslu se jimi ale v posledních letech řídí málokdo.

Naprostá většina automobilek se místo toho vzhlédla ve vrcholně stupidní frázi „budoucnost je elektrická”. Budoucnost je samozřejmě neznámá a všichni to dobře ví, přesto výrobci jednají tak, jako by ji znali. Vývojově sází na jednu kartu, propagují téměř jen jednu věc a ostrakizují kohokoli, kdo jim odporuje. Co na tom, že nejlepší věci vždy vznikly z diskuze, ze souboje různých nápadů. Budoucnost je přece jasná, tak co bychom se babrali s alternativami a pochybovačnými řečmi.

Problém je v tom, že jasná skutečně není, a poznávají to v poslední době prakticky všichni. Ohýbání reality ve prospěch zmíněné vize nějakou chvíli fungovalo, ale obvykle jen do momentu, než i tomuto postupu došli zákazníci, popř. došly peníze na další ohýbání reality. Intristicky celkově méně neefektivní a uživatelsky pro většinu lidí zásadně méně příjemné řešení nemá šanci - v současných evropských podmínkách rozhodně ne - ani střednědobě přirozeně prosperovat. A v některých autech to platí obzvlášť.

Sem tam se něco trefí do elektrické noty víc než něco jiného, od začátku ale bylo jasné, že to nebude něco jako Fiat 500. Tedy sice hlavně městské, s tím by si elektřina rozuměla, ale také malé a relativně levné auto. A s tím si elektřina nerozumí. Od začátku jsme tedy říkali, že Fiat s tímto vozem riskuje fiasko, kterého se v podstatě hned záhy dočkal. Pak přišly roky, kdy vůz dokázal vytěžovat některé dotační programy na některých trzích, a tak se mu nevedlo až tak tragicky, pak ale v souladu s výše zmíněným přisel zlom, za kterým už nebylo skoro nic.

Italové tak už loni na jaře začali naznačovat, že autu budou muset dát i spalovací pohon, pro což si naštěstí od začátku nechali otevřená vrátka. Přesně to také později potvrdil s očekáváním, že nová verze tu elektrickou prodejně zničí i díky zásadně nižší ceně. A těžké to mít nebude, elektrickou verzi už měsíce nekupuje skoro nikdo a její výroba v poslední době většinu času stojí.

Co tedy za sebou máme? Pět ztracených let, jinak to nejde nazvat. Fiat se od března 2020 pokoušel hlavou prorazit zeď, doufal v zázrak, až zjistil, že nepřijde. A že bude muset udělat to, co od začátku udělat měl a z nějakého důvodu neudělal. Ten důvod se podle všeho jmenoval Carlos Tavares, král pokrytců mezi manažery automobilových firem, který loni náhle skončil ve vedení mateřského Stellantisu. Přesun pětistovky zpět ke spalovacímu pohonu začal už za něj, právě rostoucí nutnost popírat jeho léta ražené elektrické strategie ale vedla k dalším a dalším rozbrojům mezi ním a zbytkem vedení firmy. Až skončila jeho odchodem.

Nyní se musíme divit, co všechno je možné. A to nejen v USA, kde jeho konec zachraňuje další a další auta s velkými spalovacími motory, ale i v Evropě. Fiat byl loni s avízy „anti-elektrických” plánů velmi obezřetný, nyní ale má „velmi jasný plán”, jak řekl nový provozní šéf Stellantisu pro Evropu Jean-Philippe Imparato kolegům z Autocaru. A ve výsledku znamená značný ústup od elektrické unifikace.

Předně došlo (pro nás nepřekvapivě) k urychlení návratu spalovacího motoru do probírané pětistovky. Italové loni na sklonku léta velmi váhavě hovořili o roku a půl potřebném na vývoj, což si většina kolegů pochopitelně vysvětlovala jako začátek prodejů spalovacího modelu 500 někdy v první polovině roku 2026. Nevěřili jsme tomu už tehdy, na to prostě není čas, a tak jsme naznačovali, že vůz tu do konce roku 2025 bude. A vskutku: „V listopadu 2025 bude nabídka řady 500 zkompletována hybridní (rozumějte spalovací mild-hybridní - pozn. red.) verzí,” řekl Imparato.

Tohle tedy půjde ráz na ráz, jasná je ale i vzdálenější budoucnost. „Za druhé, další generace 500 přijede kolem roku 2029 z Mirafiori,” uvedl dále a z jeho slov vnímáme, že bude tento tentokrát spalovací od samého počátku. „Pandina (tedy dále přežívající dosavadní provedení Pandy jen se spalovacími motory) se bude stavět v Pomigliano do roku 2030 a poté přijde nová Pandina,” řekl též. To znamená, že spalovací Pandina bude skutečně žít o tři roky déle, než bylo původní avízo, jak jsme též odhadovali. A pak stejně přijde další, opět i spalovací, která vzejde ze současné nové Grande Pandy, jež se začne prodávat letos v březnu a spalovací bude od samého počátku.

Co k tomu říci? Snad jen lidové „vono to pude”, ač se dlouho zdálo, že si automobilka pojede svou ať do sebeničení. Fiat se tedy konečně zdá být poučen, a to v pro něj historicky klíčových segmentech. Vypadá to, že tady se konečně blýská na lepší časy. A je to dobře. Čím víc automobilek začne znovu přemýšlet hlavou, tím větší šance je, že ostatním nezbude nic jiného, než aby se přidali.

Zdroj: Autocaru

Petr Miler