Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Konec dohadů, VW předložil odborům první sadu konkrétních úsporných opatření. A tušíme, že jejich zástupci navzdory dosavadnímu vývoji jen hořce polkli. Zatímco odboráři volali po 7% zvýšení platů, realitou má být jejich snížení odpovídající až 20% poklesu.

Po týdnech varování, náznaků a nejrůznějších dohadů už si můžeme říci jasně: Koncern Volkswagen v čele se svou hlavní značkou začíná šetřit a v malém to opravdu není. Přímo automobilka včera ve večerních hodinách zveřejnila první konkrétní nákladové škrty, které předložila zástupcům odborů. A ti z toho budou jen stěží zářit štěstím.

Samotnými odboráři nastíněná opatření ze začátku týdne se totiž stávají realitou. Celý proces pravděpodobně zrychlily velmi neutěšené výsledky společnosti za třetí letošní čtvrtletí, které ukazují, jakým kvapem automobilka míří k červenými číslům. Sen odborů o zvýšení mezd o 7 % a obnovení v září jednostranně zrušených dohod zajišťujících práci všem se tak stává ještě větší utopií, než jakou se dosud zdál být, neboť vedení VW chce pravý opak.

Firma se rozhodla jít na věc jakousi salámovou metodou, neboť výslovně nehovoří o propouštění a mnohokrát probírané zavírání továren se zatím netýká domácího Německa. Volkswagen prozatím řekl, kvůli „ekonomické krizi v automobilovém průmyslu” musí sáhnout po radikálních škrtech a zaměstnancům chce o 10 % snížit mzdy s cílem zajistit si prostředky nezbytné pro další investice a zachování maxima existujících pracovních míst.

To ale není celá realita, opatření budou pro zaměstnance ještě bolavější. VW chce zrušit také aktuálně vyplácené paušální měsíční prémie ve výši 170 Eur (asi 4 300 Kč) každému, zrušit roční vánoční bonus a veškeré případné nové odměny navázat na hospodaření společnosti. Reálně by se tak snížení platů oproti dosavadnímu stavu pohybovalo okolo 20 % v závislosti na tom, jaké dva stavy budeme srovnávat, neboť výroční bonusy byly nestálé.

Pikantní je, že firma dodává, že mzdy budou i po těchto redukcích stále „velmi atraktivní”. To se pak člověk musí ptát, proč vůbec vystoupaly na takovou úroveň - nedává smysl na trhu práce nabízet lidem o 20 % víc, než by vám zajistilo konkurenceschopnost. Což jen připomíná, jaký socialistický ráj se z firmy stal. V dobrých časech to zjevně bylo možné, v těch aktuálních je to zřetelně neúnosné.

Jak už padlo, Volkswagen zatím nehovoří ani o propouštění, ani o zavírání továren, až na jednu výjimku. Tou je už párkrát probíraná fabrika poblíž belgického Bruselu, kde dnes pracuje okolo 3 000 zaměstnanců na výrobě elektrických Audi. Vzhledem k nezájmu o ně a nákladech spojených s touto továrnou se pro koncern VW stalo neúnosným udržovat ji dál při životě. A ačkoli forma tvrdí, že týdny hledala způsoby, jak zajistit další existenci závodu včetně možnosti jejího převzetí ze strany 26 potenciálních investorů, nikdo prý nepředložil udržitelný obchodní plán, který by byl pro VW akceptovatelný.

Továrna tak končí a poslední nově vyrobené vozy z jejích linek sjedou 28. února příštího roku. Po vánoční odstávce tak tisícům zaměstnanců bude dovoleno ještě se vrátit do práce, aby dokončili poslední várku aut, a poté už jen ten poslední zhasne světla. Bruselský závod Audi se tím stane vůbec první továrnou skupiny VW na starém kontinentu od úplného začátku existence Volkswagenu, který stihne tento osud. Naděje na prodej továrny novému investorovi a záchranu aspoň části pracovních míst stále existuje, fabrika VW ale z Belgie už stoprocentně zmizí.

Vraťme se nicméně zpět do Německa, kde výše popsanými kroky snahy VW o úspory nákladů zdaleka nekončí. Arne Meiswinkel, kterého Volkswagen jmenoval hlavním vyjednavačem pro další jednání s odbory, k věci řekl: „Jsme velmi znepokojeni současným vývojem automobilového průmyslu v Evropě a zejména v Německu jako místu k podnikání. Zhoršení čísel Volkswagenu za poslední čtvrtletí vše podtrhuje, zejména u značky Volkswagen, která pracuje s provozní marží pouze 2,1 procenta. Musíme tedy snížit naše náklady na pracovní sílu tak, aby byly na konkurenční úrovni ve srovnání s průmyslovým standardem,” což naznačuje, že máme očekávat další dříve probíraná opatření.

Vše se má otisknout do nové kolektivní smlouvy, která má mj. zahrnovat 35hodinový pracovní týden, odstranění ochran pro zaměstnance, kteří nastoupili do automobilky před rokem 2005, a menší záruky pro učně a dočasně zaměstnané. Očekávat můžeme také konkrétní návrhy na propuštění části současných zaměstnanců a zavření dalších až tří továren přímo v Německu.

Víc se dozvíme poblíž dalšího kola vyjednávání, které je naplánované na 21. listopadu. Meiswinkel nečeká procházku růžovou zahradou, ale pragmaticky konstatuje: „V těžkém situaci, jako je ta současná, musíme všichni táhnout za jeden provaz.” Uvidíme, jak moc budou jeho myšlenkám nakloněny odbory.

Zdroj: Volkswagen

Petr Miler