Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Když vám prodej nějakého auta přináší ztrátu, obvykle s tím dříve nebo později přestanete a určitě vás nenapadne vrátit jej zpět do nabídky. Tak to ale chodí na trhu, ne na tom, co z něj zbylo v EU.

V roce 2019 přišla na trh elektrická Škoda Citigo. První takový zástupce mladoboleslavské automobilky dostal baterie o kapacitě 36,8 kWh, s nimiž byl spojen teoretický dojezd 270 km. Škoda tak dokonce překonala i výchozí Volkswagen e-up!, který si na stejné akumulátory musel ještě nějakou chvíli počkat. A jelikož byl dražší, nebylo až tak překvapivé, že o Citigo-e byl zájem překonávající omezenou nabídku Škody. Další zájemce ale automobilka už v roce 2020 zchladila tím, že výrobu Citigo-e ukončila bez nástupce, protože na každém kuse prodělávala kalhoty.

Proč tomu tak je a proč Škoda vůz přesto prodávala, jsme popisovali dříve - přímé ztráty z prodeje kompenzovala předejitím vysokým pokutám za nadlimitní emise CO2 od EU. Proč s tím skončila, je nejspíše dáno tím, že do prodeje dostala model Enyaq, který může být díky své velikosti a stylovosti tak drahý, že na něm Škoda neprodělává (a nebo neprodělává tolik) a na vykompenzování nadlimitních emisí stačí.

Stejně jako Citigo-e pak dopadl i spřízněný Seat Mii, a člověk by tedy logicky očekával, že na věčnost se odebere také třetí člen této party. Ovšem Volkswagen e-up! je znovu k mání, byť nejspíše na jediném trhu. Pokud tipujete, že jde o zemi elektrickému pohonu zaslíbenou, máte pravdu. Elektrický prcek se vrátil do nizozemské nabídky značky, ze které na přelomu loňského a letošního roku vypadnul. A důvodem budou nejspíše opět svérázné bruselské počty.

Abychom vysvětlili, co máme na mysli, musíme se vrátit zpět do onoho roku 2019 ke Škodě Citigo. Podle tehdejších informací mladoboleslavská automobilka prodělávala na každém prodaném elektrickém kusu zhruba 200 tisíc korun. Ve výsledku tedy opravdu nebylo překvapivé, že jakmile dosáhla svých emisních cílů, výrobu i přes zájem publika zastavila. Podobně uměle pak byla omezována i dostupnost jejích alternativních sourozenců z Německa a Španělska.

Volkswagen v jiné pozici nemohl být, všechny tři zmíněné modely vznikaly na stejném místě s téměř totožnou technikou a ceny byly též podobné. Nedávno se ale provalilo, že i novější elektrické modely ID jsou pro VW ztrátovou záležitostí, a tak si nejspíše spočítal, že lepší bude v honbě za nižšími průměrnými emisemi CO2 prodávat ztrátový e-up! než ztrátovější modely ID. Problémem jsou sice i nadále drahé akumulátory, jejichž cenu čas netlačí dolů tak moc, jak se očekávalo, ve zbytku ale e-up! používá v mnoha ohledech letitou a již dávno zaplacenou techniku. Nově navíc elektrický hatchback zdražil, když jeho cena vyšplhala z původních 23 475 na současných 25 850 Eur.

Němci tak zřejmě neměli jinou možnost, než svolit k menším ztrátám výměnou za „bruselskou bezúhonnost“. Přičemž aby zredukovali zatnutí oné dluhové sekery až příliš hluboko do futer, dostupnost vozu teritoriálně omezili a pustili jej pouze tam, kde zapadne to místních schémat dotací a dodatečných zdanění.

V Nizozemsku jsou sice levnější Renault Twingo ZE, Smart ForTwo/ForFour či Fiat 500e, každý z těchto elektromobilů disponuje kratším dojezdem. E-up! je na tom aktuálně stejně jako výše popsané Citigo-e, zatímco konkurence ujede o přibližně sto kilometrů méně, což v praxi může znamenat překročení hranice nepoužitelnosti pro pravidelné delší ježdění.

Zdroj: Autoblog.nl

Petr Prokopec