Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Už informace o několika desítkách tisíc propuštěných u Volkswagenu způsobují rozruch, má ale jít jen jen o začátek dekádu trvajícího procesu, na jehož konci zůstane bez své dosavadní práce v automobilovém průmyslu bezmála 200 tisíc lidí.

Řekli jsme to mnohokrát a zopakujeme to znovu. Pokud by elektrický pohon aut ve své současné podobě byl skutečně přirozeným evolučním krokem vpřed, neřekneme ani popel nejen proti němu, ale ani proti všem sekundárním následkům, které jeho rozmach přinese. Však jak bychom mohli? Kdyby tomu tak reálně bylo, představovalo by horování za cokoli evolučně horšího ekvivalent obhajování koňských spřežení vedle automobilů - bylo by to směšné, hloupé a nesmyslné.

Zastánci elektromobilů se jejich nařizování přesně takto pokouší obhajovat, jenže tak to není. Skutečná evoluce nepotřebuje politickou podporu, skutečná evoluce nepotřebuje zákazy a nařízení, skutečná evoluce nepotřebuje nekonečné přerozdělování, hromady dotací, umělého zdražování a dalších manipulací s cenami. Tohoto všeho jsme svědky roky, mj. díky mechanismům EU jsou dnes elektrická auta uměle levná a ta spalovací uměle drahá, přesto se - až na pár extrémních lokálních výjimek - nedaří prosadit za hranici mrzkých procent či nanejvýš nízkých desítek procent tržního podílu.

Můžeme si stokrát říci, že na začátku zřejmě byla ušlechtilá idea, že by elektrický pohon aut mohl být krokem vpřed, ale ne v situaci, kdy nemáme - a v dohledné době ani nemáme šanci mít - zcela zásadně lepší baterie. Pokud někdo sázel na to, že se to během pár let změní a proces zahájený někdy v polovině minulé dekády bude v polovině této prospěšný díky další evoluci baterií, prostě se zmýlil. Způsobilo to problémy, spoustu vyhozených peněz atp., ale nestala by se žádná tragédie, kdyby dnes odpovědní lidé řekli, že to prostě nevyšlo a je třeba vrátit vývoji přirozenost. To se ale téměř nikomu nechce.

Právě v této situaci to ovšem může způsobit nejvíc problémů, neboť tlačit na sílu zásadně méně efektivní řešení je teprve nákladné. Elektromobily prostě nejsou nový tkací stroj, nepřináší celkově efektivnější fungování společnosti, jsou ekvivalentem trhajících se nití rozvěšených po křehkém rámu s lámajícími se hřebíky. Proto také nařizování elektromobilů v nastalé situaci má a bude mít za následek miliony nevyrobených aut a miliard vyhozených peněz, to jsou ale jen ty nejhmatatelnější přímé následky.

Horší budou ty sekundární, neboť to logicky způsobí zmenšení klíčového průmyslového odvětví se všemi myslitelnými dopady - prostě se bude prodávat méně aut, bude se tedy také vyrábět méně aut, bude se tak dít v menším množství továren, ty budou zaměstnávat méně lidí, ti budou méně utrácet jinde, dodavatele těchto společností stihne totéž a tak dále, a tak dále. A výměnou za co? I „za nic” je pozitivní vyjádření. V případě aut bude jediným efektem to, že stále více lidí bude jezdit hůře použitelnými vozy, což bude mít též své negativní ekonomické dopady. A lidé vyhození ze svých džobů budou těžko hledat efektivnější uplatnění v celkově méně efektivně fungující společnosti.

Je to na dlouhé povídání, zůstaňme ale jen u těch prvotních dopadů. Ty vidíme už nyní, kdy stále méně efektivně fungující Volkswagen snižuje platy, zavírá továrny a propouští. Tyto kroky se dotknou pár desítek tisíc lidí a už je z toho velké haló, jde ale jen o počátek procesu, který má trvat až do roku 2035, jak informuje německé VDA (tedy Verband der Automobilindustrie, Sdružení automobilového průmyslu).

To ve své analýze předpovídá, že samotný přechod na elektrifikaci sníží počet lidí zaměstnaných v automobilovém průmyslu jen v Německu do roku 2035 o 186 tisíc lidí ve srovnání s rokem 2019. Důvody známe dávno - jednak jednodušší výroba elektrických aut, jednak ale i menší objem jejich produkce. To první lze označit za projev vyšší efektivity, to druhé ani omylem.

Analýza se pokouší být také pozitivní, když konstatuje, že vedle snížení počtu lidí pracujících pohonných systémech, svařování a zpracování kovů, v administrativě i v řízení bude ubývat, automobilky budou muset nabrat víc lidí pracujících v IT, v elektrotechnice a strojírenství. Zmíněná celková bilance ale bude značně negativní, pohádky o skvělých „zelených pracovních místech” tak hovoří jen o líci mince. Ta je růžová, černému rubu už se obvykle pozornosti nedostává.

Zpráva dále varuje před tím, že i když se počet zaměstnanců německých automobilkách snižuje už několik let, není to tak, že by vývoj zůstal stabilní. Tempo propouštění se má zrychlit, což jen dokazují zmíněné aktuální, historicky bezprecedentní kroky Volkswagenu. Na starém kontinentu automobilka nikdy nezavřela ani jednu továrnu, jen expandovala. A fakt, že tou první končící bude fabrika na elektrická Audi přebudovaná teprve před pár roky, připomíná, jak to s tou „zelenou tranzicí” vlastně je.

Pořád doufáme v ten nejlepší možný vývoj, v tuto chvíli ale bude lepší připravit se na ten horší. Vynucená elektromobilita je prostě dvojitá prohra. Není to něco za něco, příchod něčeho lepšího výměnou za určité ústupky, je to nařizování problematického řešení spojené s celkovým ekonomickým úpadkem. Je skutečně nutné na něm trvat za každou cenu?

Zdroj: VDA

Petr Miler