Autoforum

/

Foto: Formula 1, tiskové materiály

Jako by toho na současné pohony ef-jedniček neprasklo už dost, krátce po korunovaci nového mistra světa se objevil další „detail”, který ukazuje, jak hloupé dnešní hybridy jsou. Fakticky mají uměle omezenou maximálku, což i na nekonečné mexické cílové rovince vytvářelo vláčky.

Světem Formule 1 momentálně hýbe absurdní odhalení, které dokonale ilustruje, do jakých slepých uliček se dokáže dostat technika svázaná nesmyslnými, uměle vytvořenými pravidly. Pokud tedy máte pocit, že královna motorsportu už dávno ztratila svůj dřívější lesk kvůli neustálému tlačení na zelenou image a složité hybridní technologie, nejnovější zprávy vás v tom jen utvrdí.

Ukázalo se totiž, že monoposty F1 letos v tichosti jezdí s umělým rychlostním limitem. Ano, čtete správně. Nejrychlejší auta planety mají na rovinkách elektronický strop, byť ne přímý jako většina silničních aut Audi, BMW a spol. Celou absurditu vytáhl na světlo světa sedminásobný šampion Lewis Hamilton po Velké ceně Mexika. A pro jednou musíme s jeho kritikou souhlasit, i když to v jeho podání působí mimořádně ironicky.

Když se z nové techniky stane stará komedie

Problém tkví v tom, jak jsou nastavena pravidla pro využívání elektrické energie z hybridního pohonu současných F1. Jejich pohonné jednotky jsou tak složité, že o jejich chování nerozhoduje pilot, ale naprogramovaný software. A FIA vymyslela takový mechanismus, který nuceně odpojí část výkonu ve chvíli, kdy auto na rovince dosáhne určité rychlosti.

Výsledkem je stav, kterému piloti říkají „clipping” - auto zrychluje, ale v určitém bodě (zpravidla kolem 340 km/h v závislosti na trati) už zrychlovat nemůže a akcelerace narazí neviditelnou zeď. Důvodem je omezení dostupného elektrického výkonu až na nulu v závislosti na rychlosti. I kdyby si tedy pilot pošetřil dost elektrické energie, aby na dlouhé rovince ukázal všem záda (což zrovna Mexiku bylo díky technické závěrečné pasáži docela dobře možné), je mu to k ničemu, neboť víc výkonu už mu „FIA nedá” .

Pomalé přesně podle síťového grafu

Pro technicky fundovanější vše vysvětlíme, ti ještě hloubavější si o tom mohou sami přečíst v technických předpisech Formule 1 pro rok 2026, konkrétně v článku C5.2.8. Ty v zásadě říkají, že elektromotor může dodávat výkon až 250 kW (340 k), dokud vůz nedosáhne rychlosti 310 km/h. V rozmezí od 310 km/h do 340 km/h se tento výkon postupně snižuje z 250 kW na 100 kW (136 k). A při rychlosti nad 345 km/h se elektrická asistence zcela vypíná.

Pro podporu předjíždění zavedla F1 takzvaný režim pro předjíždění (Overtake Mode). Pokud vůz F1 jede v odstupu do jedné sekundy za vozem před sebou, získává z elektromotoru vyšší výkon po delší dobu. Konkrétně jde o 350 kW (477 k) až do rychlosti 340 km/h. Mezi 340 a 345 km/h začíná prudké omezování elektrického výkonu. Při rychlosti 345 km/h je k dispozici ještě 200 kW (272 k), při 350 km/h 100 kW a při 355 km/h se elektromotor zcela vypne.

Elektrický výkon se omezuje postupně podle předem naprogramované mapy a jak vidíte, ani Overtake Mode neznamená ve vysoké rychlosti žádnou zásadní výhonu, nad 355 km/h už vůbec žádnou výhodu. Důvodem byla snaha komisařů uměle vyrovnat startovní pole a donutit týmy šetřit energii pro jiné části okruhu, aby to nebyl takový „Mickey Mouse racing”, na který si mnozí svého času stěžovali. Jenže v praxi to vede k tomu, že na koncích rovinek jedou všichni skoro stejně rychle, ať dělají cokoli.

Dopad je tragikomický: předjíždění na dlouhých rovinkách se stává prakticky nemožným, protože ani ve větrném pytli nemá útočící auto rychlostní výhodu - obě auta narazí na podobný umělý strop daný výkonem spalovacího motoru, aerodynamikou a zpřevodováním. Není to nikdy 1:1, ale kdo viděl Mexiko, ví, jak to v praxi vypadá, takový Norris nepředjel Leclerca, ani když měl Monačan pneumatiku prodřenou „na plátno”.

Hamiltonův obrat: Když technická realita fackuje ekologický optimismus

„Je to to nejhorší řešení v historii. Jedete po rovince a auto najednou samo zpomalí, protože mu dojde šťáva nebo ho utne software. Je to naprosto bizarní a ničí to závodění,” ulevil si Hamilton po závodě.

Na celém momentu je nejkouzelnější právě Hamiltonova reakce. Mluvíme tu o jezdci, který ještě nedávno nadšeně vyznával lásku ke všemu elektrickému, prodával své supersporty se spalovacími motory, propagoval extrémní elektrickou sérii Extreme E a tvářil se jako vlajková loď zelené mobility.

Nyní však na vlastní kůži zažívá to, co racionálně uvažující automobiloví nadšenci kritizují už roky: jakmile se do techniky začnou montovat umělé politické a regulační nesmysly, výsledek je nefunkční, otravný a popírá samotnou podstatu věci. V civilním světě nám to přináší to samé v bledě modrém, teď to má Hamilton na talíři. A kvičí. Chápeme ho, on ale mohl pochopit dřív.

Umělé vnucování jako nový standard

Tento „tajný”, nepřímý rychlostní limit je dokonalým projevem moderní doby. Místo toho, aby se nechalo na technicích a pilotech, kdo postaví rychlejší auto a kdo s ním dokáže lépe naložit, nasazuje se digitální vodítko. FIA se tak dlouho snažila udělat z F1 přehlídku zelených technologií, až stvořila monstrum, které na rovinkách záměrně nejede tak rychle, jak by mohlo, aby splnilo tabulkové předpoklady.

Hamilton uhodil hřebíček na hlavičku, ale až ve chvíli, kdy mu tato zelená realita začala prohrávat závody. Nicméně buďme rádi i za to. Možná by si z toho mohli vzít ponaučení i v Bruselu - protože stavět technická pravidla proti logice a fyzice nakonec vždycky skončí takhle: bizarní blamáží, která nebaví nikoho krom těch, které protežuje. A někdy ani ty ne...

Zdroje: Racefans, The Race, Autoforum.cz

Petr Miler