Autoforum

/

Foto: Bugatti

Není obvyklé, aby nám automobilka dovolila až takto nahlédnout pod sukně konstrukce tak delikátního kusu techniky, značka z Molsheimu to ale udělala. Její že Bolide byl vyvíjen tak, abyste do něj mohli pomalu střelit dělovou koulí a nic se mu nestalo.

Když před dvaceti lety po mnoha peripetiích dorazila produkční verze Bugatti Veyron, jen málokdo z kolegů byl hypersportem z Molsheimu nadšený. Ano, byl tu sice osmilitrový motor W16 naladěný na 1 001 koní, souběžně s tím však dorazila také dvoutunová hmotnost. Značná část lidí kvůli tomu dvoudveřové kupé odepsala, aniž by vůbec usedla dovnitř. Jakmile ovšem na něco takového došlo, změna názoru přišla rychleji, než se Veyron dostal na stovku.

Osobně přitom vzpomínám hlavně na chvíle, kdy jsem s Bugatti jel po německém Autobahnu rychlostí zhruba 250 km/h. Pro tehdejší prémiovou produkci se jednalo o maximum, přes tuto metu elektronický omezovač povolil výlet jen málokomu. Dvanáctiválcové Bentley Continental GT pak sice patřilo mezi ně, ovšem jakmile jsem ve Veyronu šlápnul na plynový pedál, i tento jinak výjimečný vůz okamžitě zmizel někde v dálce.

Z toho důvodu jsem při hovorech s kolegy vždy zastával trochu odlišný názor. Když totiž došlo na hypotézu, zda by si někdo z nás Veyron koupil, většina lidí zavrtěla hlavou, zatímco já bych volil hned dva exempláře. Jeden by přitom byl určen na běžné ježdění, zatímco druhý bych demontoval na dvě části. Karoserie by jako umělecká skulptura zamířila na stěnu, zatímco odstrojený monokok by každému ukázal svou výjimečnou techniku.

I když nepředpokládám, že by kdokoli z Bugatti mé touhy zaslechl, aktuálně v Molsheimu udělali v podstatě přesně to, o čem jsem před hodně dlouhou dobou mluvil. Chystaný okruhový Bolide, který je vůbec nejrychlejším Bugatti dneška i všech dob, se totiž na nejnovějších oficiálních fotkách ukázal právě bez karoserie. Automobilka chce na odhaleném monokoku demonstrovat hlavně jeho bezpečnost a tuhost, neboť Bolide plní - aniž by musel - tytéž normy, jaké federace FIA požaduje po prototypech tříd LMH či LMDh.

Aby se Bolide mohl takovou certifikací pyšnit, bylo zapotřebí, aby přední sloupek odolal 7,5tunové zátěži a při ní se vychýlil maximálně o 50 mm. V případě středového sloupku pak byla vyvinuta dokonce 12tunová zátěž, zatímco samotný monokok byl testován na šestitunovou, jenž odpovídá nárazu zezadu. Ani v jednom případě nicméně nedošlo na prasklinku v karbonovém materiálu či jiné nežádoucí poškození.

Dle Bugatti za těmito výsledky stojí fakt, že monokok novinky není sdílen se standardním Chironem, místo toho celý projekt odstartoval na čistém listu papíru. Jen tak automobilka nebyla nucena přistoupit ke kompromisům. Místo toho si mohla dovolit přijít s unikátními komponenty, jako je třeba vzpěra ve tvaru písmene X ve dveřích, která sice váží jen 300 gramů, odolat však zvládne zátěži 700 kg.

Certifikaci LMH odpovídají i sedadla, která jsou doplněna šestibodovými závodními pásy či ochranou krku HANS. Dvoučlenná posádka pak má k dispozici i hasící systém armádní úrovně, stejně jako asistenční systémy zahrnující ABS a stabilizační či trakční kontrolu. Zmiňovaný motor W16 pak produkuje 1 600 koní, ovšem při spalování 98oktanového benzinu. Se 110oktanovým palivem výkon narůstá na 1 850 koní.

Lze už jen dodat, že ve srovnání s konceptem, který debutoval v roce 2020, se produkční verze dočkala některých změn. Tou asi nejpatrnější je příchod klasických zpětných zrcátek místo původních kamer. Dle Bugatti totiž s jejich pomocí jezdci dokážou rychleji a přesněji odhadnout vzdálenost od jiných aut. Což je u vozu startujícího na 4 milionech Eur (cca 98,22 milionů korun) vlastně dost podstatné.

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec