Autoforum

/

Foto: U.S. Government Accountability Office, CC0 Public Domain

Trochu to připomíná bláznivé nápady časů atomového věku, Američané to ale tentokrát myslí smrtelně vážně. Projekt běží už od roku 2019 a podílí se na něm pět špičkových firem, mezi které se nyní přidal i Rolls-Royce.

Na sklonku února se naplno rozhořel rusko-ukrajinský konflikt. Ten jen umocnil energetickou krizi, která Evropou začala pomalu cloumat už loni na podzim. Někteří experti dnes varují, že starý kontinent čeká katastrofická zima, jakou ještě nezažil, někteří politici naopak ubezpečují, že jimi spravované země jsou připravené na nejhorší. Jaká bude realita, zjistíme už za pár měsíců málo měsíců, snahy o energetickou nezávislost na těch či oněch zdrojích ale nejsou ničím novým.

Právě kvůli těmto snahám americké Ministerstvo obrany odstartovalo již v roce 2019 soutěž zaměřenou na vývoj nukleárního mikroreaktoru, který by dokázal fungovat i v prostředí, kde jsme o tom dosud mohli jen snít. V tomto projektu nyní došlo k posunu, neboť byly zvoleny firmy, které se o toto řešení budou pokoušet - vedle BWXT, Northrop Grumman, Aerojet Rocketdyne a Torch Technologies nyní figuruje i Rolls-Royce. Tzv. Project Pele má změnit svět, neboť má snížit závislost na fosilních palivech a jejich dodavatelích a vést k produkci čisté energie prakticky kdekoli ve světě, neboť zmíněný mikroreaktor má být snadno přemístitelný i obyčejnými dopravními prostředky.

Jelikož za projektem stojí Ministerstvo obrany, není překvapivé, že první nasazení bude spojené s armádním využitím. Programový manažer Jeff Waksman potvrdil, že k prvním reálnému nasazení má dojít v lokalitách vzdálených od civilizace, kde je místní elektrická síť nespolehlivá či nevyzpytatelná. Pokud přitom vše půjde jako na drátkách, měl by mikroreaktor být připraven k využití v roce 2029. O čtyři léta dříve pak má v národních laboratořích v Idahu dojít na ostré provozní testy.

První zkoušky má už mikroreaktor za sebou. Otestováno bylo především palivo TRISO, což je nízkoobohacený uran. BWXT přitom uvedlo, že bylo dosaženo daleko vyšších teplot, než s jakými bude běžný provoz reaktoru spojen. Výkon systému se bude pohybovat mezi 1 a 5 MWe, přičemž dle tvůrců bude vyžadovat jen minimální ruční kontrolu. Místo toho se o chod má starat pokročilá technologie schopná semi-autonomních operací i okamžitého uzavření.

Ministerstvo kromě toho v rámci transportu požadovalo, aby se reaktor vešel do standardního 6metrového kontejneru a vešel se tak i do letadla nebo náklaďáku. To se povedlo splnit, a tak je jeho doprava možná po silnici, železnici, po vodě i vzduchem. Jakmile mikroreaktor dorazí na místo určení, lze jej složit a zprovoznit během pouhých 72 hodin. Jakmile pak má dojít na jeho odvoz, je již třeba šesti dní, během nich dojde na chlazení paliva a odpojení systému od sítě.

Lze už jen dodat, že jen samotné Ministerstvo obrany spotřebuje ročně 30 TWh elektrické energie a více než 37,8 milionů litrů paliva denně. Obě čísla navíc mají v příštích letech ještě narůstat. Potřeba dalšího zdroje energie je tak stěžejní, jinak je vlastně stávající krize způsobená ruskou invazí jen čajíček. Project Pele však aktuálně pracuje jen s jedním jediným prototypem, ani USA se tedy v dohledné době závislosti na dodavatelích fosilních paliv a dieselagregátech nezbaví.

Zdroj: Auto Evolution

Petr Prokopec