Autoforum

/

Foto: Stellantis

Je pošetilé sázet vše na elektrický pohon v momentě, kdy spalovací auta mohou jen změnou paliva snížit celkové emise CO2 spojené se svou existencí o 70 procent. O něčem takovém se dnešním elektromobilům optikou celého životního cyklu ani nezdá, tak proč se nutit jen do nich?

Koncern Stellantis prozatím stále počítá s plánem zvaným Dare Forward 2030, podle kterého by ke zmíněnému datu začal v Evropě prodávat už jen elektrická auta. Jsme si prakticky jisti, že se to nestane už proto, že podstatná část Stellantisu je italská, kde elektromobily milují asi podobně jako v Česku. Poznává to na vlastní kůži a mění a mění své od počátku neschůdné záměry alespoň v detailech. Současně navíc poznává, že prodávat pár procent nebo i desítek procent nových vozů s elektrickým pohonem (zvlášť při jejich životnosti) ekologickou bilanci jeho aut v provozu příliš nezmění. A tak sází i na jiné cesty.

Výkonný viceprezident Stellantisu Christian Müller nově realisticky uvedl, že i kdyby se koncern přetrhl, jeho spalovací vozy nikam nezmizí ani v roce 2050, to je moment vzdálený od současnosti 27 let. Je to ale na škodu? Ani ne, protože jejich uhlíková stopa může být nižší než u elektrických vozů. Důvodem je spolupráce Stellantisu se společností Aramco na vývoji - uhádli jste - syntetických paliv.

Jak se tedy zdá, koncern již nehodlá ve svých zadních vrátkách ponechat pouhou skulinu, místo toho je rozkopává dokořán. Nedávno totiž vyšlo najevo, že produkční verze ryze elektrického konceptu Dodge Charger Daytona dostane spalovací motor, i když mělo jít o elektromobil. A to pořád může být jen začátek. Vůbec by nás nepřekvapilo, kdyby při opětovném nedostatku zájmu o elektrickou verzi zamířil Stellantis tímto směrem ještě dál.

Je nám jasné, že při pohledu na Müllerova slova se aktivisté již šikují do houfu a strkají lepidla do kapsy. Znovu je ale třeba zmínit, že stejně jako pistole jsou i spalovací motory ve své podstatě neškodné. Emise vznikají až spalováním fosilních paliv, tak jako k újmám na životech dochází až poté, co lidská ruka stiskne spoušť. Jakmile tedy zdroj energie nahradíte jiným, rázem není třeba měnit technologii. Přírodě tak opravdu mohou spalovací jednotky prospívat více než elektrické.

Stellantis ostatně již má za sebou rozsáhlé testování, jehož se zúčastnily vozy různých značek, v jejichž útrobách pracovalo hned 24 různých motorů. Ani v jednom případě nebyla nutná jakákoli modifikace, ani jednou pak nedošlo na poškození. Místo toho se syntetické palivo, které vzniká reakcí kysličníku uhličitého s vodíkem, postaralo o snížení emisí v rámci celého životního cyklu o 70 procent. Tento benefit byl navíc okamžitý, nebylo třeba čekat dekádu či ještě déle. Něco takového elektromobily ve velkém bezprostředně nedokážou přinést.

Zmíněné potvrzuje technický šéf koncernu Ned Curic. Dle něj společnost „zkoumá veškeré možnosti, aby posílila svou strategii, dle které chce být od roku 2038 uhlíkově neutrální. Spalování syntetického paliva má masivní a prakticky okamžitý dopad na redukci emisí CO2 naší existující flotily. Našim zákazníkům tak nabídneme jednoduché a levné řešení, jak zredukovat jejich uhlíkovou stopu - jednoduše si na čerpací stanici jen vyberou jiný druh paliva.“ Dnes zůstává i po 20 letech v provozu 25 procent aut, která koncern kolem roku 2003 vyrobil. Při současném směřování má být tento podíl za dalších 20 let ještě podstatně vyšší.

Syntetická paliva se tak začínají pomalu stávat řešením, kterým od začátku měla být. Půjde dál vývoj tímto směrem? To záleží do značné míry na těch, kteří se do Bruselu dopravují letecky i ve chvíli, kdy jej mají za rohem, a rozhodují o životech, které sami nežijí. Odporovat této cestě ale opravdu nemá racionální smysl, je schůdná, efektivní, široce aplikovatelná a potenciálně levná. Přinejmenším si tedy zaslouží důkladně prozkoumat - čest Stellantisu, že ji dogmaticky nezavrhuje jako někteří konkurenti.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec