Autoforum

/

Foto: Mahle

Ačkoli politici vidí budoucnost jen v barvách bateriové elektromobility, technici neustávají ve vývoji dalších řešení. S tím nejnovějším přichází firma Mahle, která sáhla po technologii vyvinuté pro benzinové motory, aby vyřešila problém těch vodíkových.

Nejsou zase tak dávno chvíle, kdy se vodíkové technologii věnovala spousta automobilek. Velké množství z nich ale nakonec vývoj omezilo či rovnou poslalo k ledu, neboť politické tlaky často výslovně upřednostňují bateriovou elektromobilitu. Proti proudu jde hlavně Toyota, která nechce sázet vše na jedinou kartu a místo toho si nechává otevřená hned několikerá vrátka. Ve svých snahách však rozhodně není osamocena, jak můžeme zjistit z tiskové zprávy německé společnosti Mahle. Ta kvůli budoucnosti oprášila zkušenosti z minulosti.

Mahle nově ve spolupráci se švýcarskou firmou Liebherr Machines Bulle představilo novou metodu vstřikování vodíku do motoru. Vše do jisté míry připomíná technologie z Formule 1, po nichž sáhlo i Maserati u nového třílitrového šestiválce Nettuno. Ten byl totiž osazen předspalovací komorou, ve které je umístěna jedna svíčka. Komora je pak s válcem propojena speciálně navrženými otvory, a jakmile v ní dojde k zapálení směsi, zvýší se i tlak ve válci, a dojde tak k lepšímu prohoření směsi.

I nový systém MJI (Mahle Jet Ignition) počítá s předkomorou, ve které vyčnívají špičky vstřikovací trysky a svíčky. Namísto benzinu nicméně motor spaluje vodík, jehož malé množství je v předkomoře zapáleno a následně pak jako plynová plazma malými vstřiky vtlačeno do válce. Díky tlaku a rozprášení přitom pohonné hmoty kompletně shoří, aniž by bylo nutné snižovat vysoký kompresní poměr, kterým jsou vodíkové motory známé. Samotná směs ve válcích je totiž chudší.

V tomto ohledu je třeba poukázat na nedostatky alternativního pohonu. Aby výrobci dostali z vodíku vysoký výkon, musí v případě spalovacího motoru sáhnout po vysokém kompresním poměru. Zároveň musí zajistit i přístup velkého množství vzduchu, stejně jako se musí vyhnout vysokým teplotám. To v kombinaci způsobuje, že zapalování směsi je nekonzistentní, přičemž dosud jediným řešením byla redukce kompresního poměru. To ale snižuje výkon resp. zvyšuje spotřebu, zkrátka zhoršuje efektivitu, což se pochopitelně nehodí.

Mahle předkomorou osadilo motory H966 a H964 od zmiňované firmy Liebherr a má za sebou úspěšné testy. Společnost dodává, že uspokojivý nebyl pouze výkon, spotřeba či emise, ale také způsob, jakým se pohonné jednotky vypořádaly s horkem, prachem a vibracemi. V důsledku toho jsou tak ideální třeba pro důlní a těžební techniku, stejně jako pro off-roadové automobily. V těchto případech palivové články spalující vodík rychle naráží na své limity, lepší je využít jej ke spalování.

„Pokud těžká či off-roadová technika přesedlá na vodík jako palivo, pak se může velmi rychle stát klimaticky neutrální. Řada studií z posledních dekád ukázala, že vodík může být využit u spalovacích motorů bez jakýchkoliv problémů,“ uvedl k tématu technický šéf Mahle Peter Wieske. Jeho kolega Mike Bunce, šéf vývoje, pak dodal, že „výzvou bylo zabránit předčasnému zapálení směsi, aniž bychom snížili kompresní poměr. Testy naznačují, že řešením je MJI.“

Otázkou nicméně je, co bude dále. Mahle ani Liebherr totiž zatím nezmiňují, že by došlo k navázání spolupráce s výrobci osobních vozů. Místo toho udávají, že budou pokračovat ve spolupráci vedoucí ke snížení uhlíkové stopy v již popsaných segmentech těžké a off-roadové techniky. Tak či onak je to zajímavá alternativa k elektromobilům - ať už bateriovým nebo těm se spalovacími články.

Zdroj: Mahle

Petr Prokopec