Autoforum

/

Opel Adam nabízí velké možnosti individualizace a nepřehlédnutelný design, ale nechá si za to řádně zaplatit. Stojí tento minivůz za cenu větších aut?

Nezáludný na silnici

Ačkoliv dnes již ve výrobě nenajdete auto, které by mělo nějaký fatální problém po stránce jízdních vlastností, dost aut si je v této oblasti tak nějak podobných, zejména není-li zrovna tato vlastnost nového stroje primárně v hledáčku vývojářů. Městská auta velikosti Adama jsou také omezena cenou a prostorem, typickým rysem jejich podvozku je zavěšení McPherson vepředu a torzní příčka vzadu.

Testovaný vůz měl příplatková 18" kola s pneumatikami o rozměru 225/35 R18. Ta sice autu velmi slušela, ale přinesla několik poměrně zásadních nedostatků, které byly ještě zdůrazněny sportovním podvozkem. Hlavním problémem byla neschopnost filtrovat nerovnosti českých cest. Paradoxem přitom je, že podvozek je velmi dobře odhlučněn a také charakteristika tlumičů a pružin byla dobře zvolena, jen kola neměla dost prostoru k pohybu. Brzo tak místo absorpce docházelo k přenosu pohybu kol na karoserii. Není to tak, že by Adam pod koly potřeboval zrcadlo, i na horším povrchu je jízda relativně pohodlná, zejména s přihlédnutím k výšce bočnic pneumatik. Když ale natrefíte na extra rozbitou silnici, žádná sláva to není. Pokud nejezdíte jen po naprosto hladkém asfaltu, který je u nás málokde, o palec či dva menší kola zkombinovaná se standardním podvozkem by ke škodě věci rozhodně nebyla.

Řízení je poměrně přesné a dost ostré, ale úplně mrtvé - necítíte v něm vůbec nic. V testovaném voze bylo vybaveno modem City, který ještě zvětšoval účinek již tak až příliš horlivého posilovače. Jízda v rychlostech přes 100 km/h není příliš uvolňující, když vůz má stále tendenci po silnici tancovat, někdy více, někdy méně, ale úplnou důvěru, že bude držet přímý směr, v řízení třeba i na hladké dálnici, natož na horším povrchu, nemáte nikdy. To je daň za obratnost ve městě.

V rychlostech nižších než dálničních se Adam chová předvídatelně, jízdní projev lze charakterizovat slovem nezáludnost. Již zmíněný sportovní podvozek spolu s širokými pneumatikami Continental ContiSportContact zajišťuje, že pokud si zrovna dopřáváte vzácný luxus točité silnice s novým, hladkým povrchem, vůz v zatáčkách drží stopu velmi dobře. Pokud to přeženete s nájezdovou rychlostí, dostaví se samozřejmě zdánlivě bezpečná nedotáčivost. Korekce ubráním plynu pomůže, pokud to nepřepísknete příliš, ale snahy o poslání si auta do přetáčivého smyku plynem nebo volantem již v zárodcích hatí nevypínatelná stabilizace, která je v základní výbavě.

Torzní příčka vzadu a dost krátký rozvor znamenají, že na silnicích s horším povrchem má při ostřejší jízdě zadek tendenci k neposednosti. Není to nic, co by se nedalo zvládnout, zejména za pomoci ESP. Zároveň však elektronika auta nevyvolává v řidiči pocit, že je mistrem světa - zákonitosti chování předokolky s krátkým rozvorem a tuhou zadní nápravou jsou stále znát.

Adam byl stavěn především pro městský provoz a je nutno říci, že jej zvládá velmi dobře. I když má přes zrcátka bez čtyř centimetrů dva metry, není problém se vejít do každé druhé skuliny. Přesné řízení pomáhá mrštnosti a dobrý rejd zase při parkování. Kdyby se nesnáze v této oblasti přece jen dostavily, pomůže spousta parkovacích senzorů, které na displej systému IntelliLink také promítají vzdálenost a pozici překážky.

Atmosféra pod kapotou

Testovaný Adam byl vybaven vrcholnou motorizací v podobě atmosférické čtrnáctistovky o výkonu 100 koní, z nichž se většina zapojí do akce až v horní půlce otáčkoměru. Musíte se tedy snažit, abyste dostali celou stovku na silnici, motoru se však vytáčení naštěstí nijak zvlášť nepříčí. Absence jakéhokoliv přeplňování znamená, že motor lineárně táhne až k hornímu konci otáčkoměru. „Zátahu odspoda“ jako u turbodieselů či u některých přeplňovaných benzínových motorů, které se jako turbodiesely chovají, se tedy nedočkáte, ale nechte ručku po otáčkoměru proletět a vůbec vám nebude chybět.

Udržování ventilů v akci pomáhá rychle reagující plyn a poněkud sráží řazení, které není tak přesné, jak je u rüsselsheimských vozů normální. Samozřejmě nemusíte kvalty hledat, trefíte je vždycky, ale kulisa řazení není z nejpřesnějších a převodovka nemá ráda, když se na ni spěchá. Dejte jí však trochu času, pracujte přesně, a nebudete s ní mít problém. Nebo použijte meziplyn a máte po problému. Řazení je ale jedinou muškou na kráse převodovky. Rychlosti jsou naskládány pěkně na krátko, bez děr mezi jednotlivými stupni. Na dálnice to moc není, pro jízdy po městě a jeho okolí si lze těžko přát něco jiného.

Točivý atmosférický motor v kombinaci s krátce poskládanou převodovkou je fajn pro jízdy za zábavou, ekonomickou bilanci to však bohužel často zhoršuje.

Za celou dobu testu jsem dle palubního počítače dosáhl kombinované spotřeby 8,4 litru na 100 km, což je na stokoňový motor o objemu 1,4 litru v malém autě docela hodně. Je pravdou, že jsem jej místy ani trochu nešetřil a dobrou polovinu zabraly dálnice, ale k 6,5 litrům jsem byl schopen se přiblížit pouze s prázdným autem na provozu téměř prosté Jižní spojce s tempomatem na 81 km/h na pátý rychlostní stupeň. I to je však o 2,1 l více, než by si Adam v tomto v podstatě mimoměstském režimu vzít měl.

S lehkou nohou a prázdným autem spotřeba na okreskách neklesla pod sedm litrů. Smysl slova „kombinace“ pak vystihla nejlépe asi stokilometrová trasa v rámci rychlostních limitů částečně po okreskách, částečně po dálnici a částečně po městě, navíc dvě třetiny trasy jsme v autě byli tři a zbytek jsem jel sám. V tomto režimu si Adam dle palubního počítače vzal 7,3 l/100 km, tedy přesně tolik, kolik udává katalog v kolonce „spotřeba ve městě“, a o 1,8 litru více, než je psáno jako kombinovaná spotřeba.

Zdají se vám ta čísla být vysoká? Nejste sami, jenže Adam je sice prcek, ale s pořádně těžkými kostmi. A navíc měl obuty pěkně široké papuče.