Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tomuhle autu budete říkat hot hatch jen pokud si v létě omylem pustíte vyhřívání sedadel. Ale znamená to, že je špatné?

Rychlý jako ďas

Že Golf R zrychluje opravdu pozoruhodným způsobem jsem už zmínil, ale on nakonec není rychlý jen v přímce. I přes nemalých 1 550 kilogramů pohotovostní hmotnosti se dokáže velmi čile pohybovat také v zatáčkách a to prakticky v jakýchkoli rychlostech.

Může za to hlavně naladění podvozku, které je skutečně zvláštní. Golf R není to samozřejmě mrštné auto, jemuž se chce zatáčet, ono se mu naopak zprvu zatočit v podstatě nechce. Dáte si pár vlnek na otevřené silnici a budete mít pocit, že neochotně napadá na předek, jako by pod kapotou měl motor 3,0 TDI a ne dvoulitrový benzinový čtyřválec. Vlítnete do první série zatáček, samozřejmě s vypnutou stabilizací (tedy tak moc, jak ji vypnout lze) a on pořád naznačuje totéž. Pomalu si začínáte hledat vhodný strom k přeražení, když tu najednou jako by nad autem začala levitovat kouzelná víla a protáhla vás zatáčkou přesně tudy, kudy chcete a to rychlostí, která se najednou zdá být vzhledem k možnostem podvozku až zbytečně nízká.

Že už bych to před jízdou neměl hulit? Ale ono to tak čistě pocitově opravdu je. Podvozek Golfu je takový tvrdo-měkký - dost tvrdý na to, aby vám dal okusit alespoň ty větší nerovnosti českých silnic, zároveň ale není tak tvrdý, aby překypoval jistotou i při maximálně ostré jízdě. Když se k tomu přidá omezená přirozená „zatáčivost”, začne auto právě při takovém zacházení naznačovat zmíněné napadání na předek, které se ale v určitém momentě změní v docela jiný projev zřejmě změnou postavení kol zadní osy. Neumím to přesně vysvětlit, nikdy jsem nic takového nezažil. Není to ta lehce rozevlátá zadní náprava jako třeba u ostrých Fordů nebo konec konců v nedávno testovaném Mini Coupe JCW, kterou si prostě ubráním plynu nasměrujete kamsi napřed a auto se srovná, kam potřebujete. Tady nic takového dělat nemusíte, pořád zatáčkou jedete přibližně stejně, možná ji jen trochu utáhnete řízením a auto se do ní stejně začne ochotně pokládat v momentě, kdy si myslíte, že to vzdává.

Zprvu je to divné, ale zvyknete si na to. A když se s tím naučíte pracovat, najednou poznáte, co to je samozřejmá rychlost nevídaných výšin, v této třídě rozhodně. Auto se najednou i rychlostmi okolo 200 km/h začne nenuceně a jistě motat rychlými vlásenkami a od vás nechce skoro nic. Chybu nakonec nemůžete udělat, ani když si vezmete pravdou botu s podrážkou z cihel - pohon všech kol vám nedovolí tento svérázný podvozkový orchestr zásadně narušit. Je to všechno tak samozřejmé a rychlé, až nechcete věřit, že tachometr nepřehání alespoň o 50 km/h. Jako by auto jelo samo, ale v tom je nejen jisté kouzlo, ale také potíž.

Modrá skříňka, ze které vypadne rychlost

Vlastností Golfu R je totiž i to, že vám o tom, co a jak právě dělá, neřekne lautr nic. Skutečně vás nevtáhne do hry nijak a ničím.

Už rychlost maskuje na kompaktní třídu dost nevídaným způsobem. Nevím, čím to je, snad dobrým odhlučněním a vyšším posazem, ale když jsem s tímto autem ujel prvních pár desítek kilometrů, říkal jsem si, že ani rovně moc rychle nejede. On ten vcelku lineárně servírovaný výkon a k tomu maskování skutečné rychlosti... Jenže na tachometru bylo 220 km/h a to není zrovna málo.

Ze hry vás vynechává i sice dobře naposilované, ale jinak netečné řízení, brzdy první wolfsburgské jakosti, motor schovaný za turbem a elektronickým plynem, převodovka skrytá za voličem DSG a samozřejmě i pohon všech kol, který prostě přenáší koně na asfalt a nechává si to celé pro sebe. Ale to všechno mají i leckterá jiná auta, přesto z nich tento pocit nemáte. Golf R má ještě něco navíc, něco těžko identifikovatelného, co vás definitivně pasuje do role jednoho z pěti pasažérů.

Jezdit s tímto autem je opravdu zvláštní a když jsem s ním najel první stovky kilometrů, nemohl jsem to pochopit. Vždyť to přece není hot hatch, to není žádné R, je to prostě rychlé gétéčko a něco takového už VW dělá s o pár set tisíc menší cenovkou a o nižším výkonem. Pořád jsem hledal jsem nějaké tlačítko, kterým se to R zapne, kdy se něco změní a já nejenže pojedu rychle, ale budu také vědět, že jsem toho strůjcem.

Ne, něco takového Golf R nemá a neumí. Je nehorázně rychlý, ale takové výkony servíruje v balení chladném jako ocel. Je to pojízdná stráž Buckinghamského paláce, které můžete nad hlavou práskat bičem a přesto nehne brvou. Prostě jede, nebo nejede, to je všechno co si můžete vybrat, emoce si nechává na večerní promítání Titaniku. Je to krabička, do které zadáte vstupní parametry a vypadne z ní rychlá jízda. Bavit se jí pak budete jen tehdy, pokud si uvědomíte, že jste právě přejeli půlku republiky průměrnou rychlostí 150 km/h a po cestě jste si museli vyfénovat hlavu, aby vám z čela stekla námraza. Potit se není z čeho.

Nejprve jsem nad Golfem R z tohoto důvodu lámal hůl, ale je to nutně špatné? Nepředpokládám, že by ve Volkswagenu takové auto udělali náhodou, oni ho takové museli chtít. A je svým způsobem výjimečné, něco takového v jiném 270koňovém hatchbacku nezažijete a leckdo v tom můžete spatřovat jisté kouzlo.