Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Býval tuctovým rodinným hatchbackem, ale spáchal ten nejhorší hřích, když se vymezil proti svým nudným bratrům... A nebo, nebo nevymezil?

Rychlý, agilní i zábavný, ovšem jen s vypnutým ESP

Z koumání nad dosud probíraným aspekty nové eRko špatně nevyšlo. Má excelentní motor, snesitelný automat, tak nějak očekávatelné chování ovládacích prvků a pokud právě vám vadí, že svým vzhledem neaspiruje na hlavní roli ve filmu Rakeťák, pak se mnou v klubu nepočítejte. Jenže misky vah se u takového auta překlápí na tu či on stranu úplně jinde - za jízdy. A jízdu rovně tím rozhodně nemyslím.

V tomto směru jsem se chování nového Golfu R bál, po zmíněné zkušenosti s předchozí generací a poněkud usedlém představení GTI Performance jsem ani nemohl jinak. A první desítky kilometrů mé obavy zrovna nerozptýlily - auto sice pekelně zrychlovalo s noblesou Jamese Bonda, povely k čemukoli jinému ale přijímalo jen s nevolí. Být akčním se mu sice chtělo, a to v nájezdech do zatáček, při průjezdech jimi i při jakýchkoli jiných náročnějších manévrech, jenže něco tomu chybělo. Bylo to jako skvělá polévka, kterou někdo zapomněl osolit, jako úchvatný film, při jehož promítání se pět minut před koncem přetrhla páska. Byl to velký aplaus, při kterém před přechodem ve frenetický potlesk vypnuli světla v sále.

Říkal jsem si: sakra, je to tu zase, je to 95 procent úchvatného auta, cesta ke stovce ale končí ve slepé uličce. Udělal jsem ovšem chybu, neboť jsem ze začátku nechal elektronickou stabilizaci v omezeném režimu Sport. To víte, každý stárne, děti rostou, žena naříká, reflexy se nebystří... a nebo to bylo prostě tím, že před vypnutím ESP musíte provést sadu operací podobnou restartu systému Windows. „Nedoporučujeme úplně vypnout kontrolu stability. Opravdu chcete vypnout ESC?” zeptá se palubní systém po několika předchozích operacích a před tím si snad i prověří váš trestní rejstřík a výsledek posledního psychologického posudku. Golf sám tedy ESP vypnout nedoporučuje, já to doporučuji všemi deseti. Dostanete s ním jiné auto, teprve tehdy vám pod zádí vyroste ten pravý automobilový chuligán, to pravé R, které budete toužit krotit.

Mohl to zapříčinit i fakt, že auto mělo v +10°C obuty zimní pneu (já je neobul...), a tak logicky tíhnulo k trochu hravějšímu stylu, kterému ani polovypnutá stabilizace nefandila. Při brzděních, ostrých průjezdech i drtivých akceleracích na výjezdech ze zatáček to bylo od ESP samé sek a kous - jemné, ale znatelné, lásku k autu bezpečně tlumící, kružnice napřimující. Jakmile ale tohle všechno odkráčelo z jeviště, dostal se mi do rukou jeden z nejzajímavějších sportovních Golfů, které jsem kdy poznal. Je mrštný a hravý, nechá se vodit po rozpáleném asfaltu, vstřícně reaguje na pokus o jakoukoli řidičskou kulišárnu.

Nemohu se ani nevím pokolikáté nevrátit k Leonu Cupra, neboť auta jsou to velmi podobná. Také Golf R nabízí cosi jako „elektronikou podporovanou akční jízdu, edice 2014”, která vás dozajista nedojme tím, jak na vás auto promlouvá všemi kanály. Ono se s vámi baví hlavně tím, jak se chová celé - jak se rádo nechá lehce rozhoupat v nájezdu do zatáčky, jak se klidně nechá provést v lehounkém „čtyřkolkovém smýčku” vlásenkou klidně ve 160 km/h, jak v utažené šikaně dovolí díky agilní elastokinematice zadní osy promluvit do zvolené stopy plynem, pohonu všech kol navzdory. Při tom vše cítíte, jak elektronika něco dělá - jak mění převod řízení, jak rozděluje výkon mezi nápravy, jak pracuje s brzdami kol, aby pomohla stáčivosti. Jak dělá kde co, aby vás do zatáčky vměstnala až nepochopitelně vysokou rychlostí.

Ano, znovu přiznávám - je to trochu umělé a naprosto pochopím, pokud se třeba majiteli prvního Civicu Type R dělá zle už z čtení těchto řádek. Jenže jednak to funguje a druhak to není ani nezajímavé - jste to pořád vy, kdo řídí, kdo auto ovládá, kdo tu mává taktovkou a kdo vykopává z jeviště hudebníky, kteří zoufale nestíhají držet tempo. Jen máte k dispozici trochu všestrannější ansámbl, který dokáže věci, jenž na první pohled nenaznačuje, které si musíte ozkoušet, poznat jejich kouzlo a následně si je vytrvale vydupávat.

Není to mé přirozené gusto, přišel bych si ale jakou hlupák, kdybych se tomu nebyl schopen přizpůsobit a uznat, že tohle má něco do sebe. Pravdou tedy je, že ve srovnání s Cuprou díky přirozeně netečnějšímu pohonu všech kol dostáváte informací od auta zpět o něco méně a R vás tak do hry nevtahuje. Jenže to je pohonu 4x4 vlastní a u Golfu spíše kvituji, že na všechno u Cupry zmiňované představuje náplast pouze částečnou, zdaleka ne úplnou. Výměnou za tento ústupek navíc dostanete opravdu úctyhodnou schopnost vozu dostat všechnu tu enormní dynamiku do akce i za velmi spletitých podmínek - utažená šikana, křivolaký horizont, rozbitý povrch, mokro, to všechno je pro možnosti Golfu R dostat na silnici 300 koní limitující asi tolik, jako šedá barva pro jeho nenápadnost.

Zmínku si zaslouží také brzdy, které byly velmi dobré zejména v případě okamžitého účinku, tak dlouho jako u Cupry ale plnou zátěž nevydržely. Nepovím vám, jestli je to 110 kg navíc, nebo více než 5 000 km na tachometru, které už leccos z jejich mladistvého elánu jistě ubraly. Opomenout pak nechci ani uznalé pokývání na námitku, že turbo se mi sice nemusí líbit pro tisíc svých charakterových vlastností (jakkoli jsou zde neduhy minimalizovány, jak to jen jde), je to ale právě tato koncepce motoru, která má značný podíl na výsledné dynamice - Golf R sice není těžký, s 1 430 kilogramy pohotovostní hmotnosti (DIN) to ale také není žádné pírko. Přesto je i s maximálním výkonem 300 koní tak rychlý, že si podle mě ani majitel 350-400koňového sporťáku s atmosférickým motorem nemůže být vedle eRka ničím jistý. A opravdu to není dynamika využitelná jen v přímce, eRko ji dokáže plně uplatnit prakticky kdekoli.

Podívejte se sami na přiložené video dokladující probírané. Auto je tak rychlé, že jsem se i bál vyzvat ke srovnání kolegu BMW M135i, tak moc málo jsem si byl jistý jeho 320koňovými akciemi. Přesto to není jediná devíza, vůz dokáže být i podmanivý, hravý, jen mu musíte dovolit vyjevit jeho přirozený talent zbavením se elektronických obezliček. Kdo nezkusil nový Golf R s vypnutým ESP na hranici možností, vůbec nemůže tušit, co tohle auto dovede, jak moc může být zajímavé i pro toho, kdo chce řídit...

Cestovní talent torpéduje jen zvuk... motoru?

Probrali jsme sportovní nadání vozu, které je překvapivě velké - tolik jsem ani nečekal a jsem si přitom zatraceně jistý, že kdyby někdo ve specifikaci testovaného kousku nezaškrtl DSG, posunulo by se vše ještě o úroveň výše. Co jsem naopak čekal a čeho jsem se tak úplně nedočkal, je nadání cestovní. V tomto směru si ale R hází klacky pod nohy tak trochu samo.

Je to tvrdým podvozkem s 19" koly? Kdeže, ten je - a věřte mi, nebo ne - se stejně velkými disky i podporou adaptivních tlumičů poddajnější než u GTI. Nejvíce pochopitelně v režimech komfortních, ani v tom sportovním to ale není žádný kostitřas - na vznášení se nad pražskou magistrálou poblíž centra zapomeňte, pokud ale dojde na jakkoli „rozumně rozbitou” silnici českého typu, eRko se s ní vypořádává se ctí, přitom na hladkém povrchu dokáže v „tvrdém” módu prodat hodně ze svého potenciálu. Je tedy snad problém v aerodynamickém hluku nebo hluku od kol? Ne, potíží je tu projev motoru, a to přesto, že se o motor tak úplně nejedná.

Abychom si srovnali měřítka - tohle není Octavia RS, která nezní nijak a když v kabině zapnete sportovní režim, začnete se dívat okolo sebe, odkud že vás taranuje ta osmiválcová Corvette. Ne, R má nějaký zvuk i „fyzicky”, jeho výfuky jsou slyšet a když chcete pobavit publikum v ulicích, nebo sami sebe v tunelu, možné to je. Dovnitř ale mnoho tohoto zvuku neproniká, tam se o něj stará znovu hlavně symfonický orchestr města Wolfsburg, který v závislosti na zvoleném jízdním režimu hraje s odlišnou vervou skrze reproduktory.

Asi vás nepřekvapí, že i Golf R můžete nastavit dle libosti v režimech od Comfortu po Race (jinde Sport), je tu i Eco a Individual. Problém je ale v tom, že i v režimu Normal nebo Comfort je z reproduktorů pořád cosi slyšet a i pro individuální nastavení to představuje minimum. Když například nahodíte cestovních 160 km/h, motor, tedy výfuky, tedy reproduktory (nebo nevím, co to je) pořád trochu slyšíte a časem to poněkud leze na mozek. Jediný mód, v němž je uvnitř prakticky ticho, je Eco. Ale je svižná cestovní jízda 160kou Eco? Asi ne, to už potřebujete jiný režim motoru než „zdechlá Cobra” a když jej nahodíte, máte na palubě zase trochu dunění odkudsi.

Asi si můžeme říci, že to je (pro někoho, pro většinu, troufnu si říci) pořád lepší výsledek než permanentně bučící hlásná trouba jako dříve, která vypnout nešla ani trochu a mohli jste zvolit jen jedno řešení. Na druhou stranu mi přijde být trochu - promiňte mi to slovo - stupidní, pokud se ve vlastně tichém autě stará o nějaký interiérový šum systém, který zvuk jen předstírá, a to i tehdy, kdy o to nestojíte.

Je to ale jediná, nepochybně drobná piha na kráse rychlých přesunů v tomto autě - zařadíte šestku, necháte se obejmout příjemnými sedadly, levou nohu si dáte za krk a už jen lehtáte plyn, sem tam brzdu. Na palubě je mimo zmíněné klid, podvozek v nesportovních režimech zvládne skoro vše krom pravého pruhu staré D1 a nelze zapomenout na to, že i při takovém štourání v nose děláte s přijatelnou spotřebou parádní jízdní průměry. My jsme zvládli třeba 174 km/h na 134kilometrové trase (46 minut) jen s drobným podílem dálnice za 18,9 litru benzinu na 100 km. Ani nevím, že se to stalo, jak se to stalo, že by pro to někdo musel něco zvláštního dělat. Tohle je docela příjemná přirozenost auta, které přitom umí ještě mnohem více, stačí začít „něco zvláštního dělat”...