Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Bylo zřejmě jen otázkou času, než se tlaky tohoto typu v České republice objeví, nyní ale přichází z úplně jiných míst, než by nás kdy napadlo. Za vnucování elektrických aut začali otevřeně lobbovat výrobci.

Označte nás za staromódní, pořád ale žijeme v tom, že úkolem firmy vyrábějící cokoli je zjistit, o co zákazníci stojí a nabídnout jim to v té nejlepší a cenově nejvýhodnější formě. Tento přístup ale jako by v automobilovém světě posledních let neplatil. Většina automobilek se rozhodla rezignovat na hájení tradičních tržních mechanismů a nabízet auta, jejichž vznik byl vynucen politickým rozhodnutím a nikoli vědou či trhem. Pak ovšem zjistily, že zájem o takové vozy je minimální.

Místo toho, aby svá předchozí rozhodnutí přehodnotily a znovu naslouchaly tomu, co lidé žádají, co je ekonomicky a ekologicky efektivní a co je dobře prakticky využitelné, rozhodly se hájit své předchozí investice a lidem taková auta nutit. To se děje skrze všemožné dotace elektrických vozů na straně jedné a umělé zdražování konvenčních aut na straně druhé. Považujeme to samo o sobě za hanebné, neboť tyto tlaky reálně vyhání část kupujících nových aut z trhu (protože elektromobily ani dotované nejsou levné a mají pořád stejné problémy, konvenční vozy jsou pak uměle drahé - přesně to se děje v Nizozemsku), dokud ale přichází jakoby samy, dá se hrnout odpovědnost za ně na politiky.

Nepochybujeme o tom, že tato podivná řešení budou obvykle vylobbovaná výrobci, ti se ale pořád mohou tvářit, že oni to nechtěli a politici jim to bohužel přikázali, co tedy mají dělat. V České republice se ale nic takového neděje a nevíme ani o žádné existující politické iniciativě směrem k masivnější podpoře elektrické mobility. A Češi na překvapivě stále otevřeném trhu jasně ukazují, jak moc o elektrická auta stojí - nekupuje je téměř nikdo, letos mají na celkových prodejích pouze 1% podíl. Co v takové chvíli udělají automobilky?

Ve stručnosti řečeno vylezou z ulity. Včera tak přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když tuzemský Svaz dovozců automobilů začal na českou vládu zcela nepokrytě vyzývat, aby rozjel masivní podporu alternativního pohonu. Na elektromobily a vozy s vodíkovým pohonem by mělo být z veřejného rozpočtu přispíváno 200 000 Kč, na plug-in hybridy pak 100 000 Kč, a to ve všech případech bez ohledu na cenu dotyčného vozu. Na prvním zdrojovém odkazu najdete kompletní materiály k této výzvě včetně memoranda Svazu zmiňující výše uvedené a výslovné citace českých zástupců několika významných automobilek po takovém stavu volajících. Chvíli jsme nevěřili vlastním očím, když jsme tyto materiály poprvé četli.

Dnes se nacházíme ve výjimečně férové situaci, kdy si elektromobil může koupit každý, ale musí si ho zaplatit, pokud po něm skutečně touží. A nevidíme jediný důvod, proč by to mělo být jinak - my elektromobily nikomu nezakazujeme, nevidíme ale důvod, proč by nám je někdo měl vnucovat. Naznačené dotace by nakonec zcela jistě nezpůsobily, že si obyčejní lidé vyrazí koupit elektromobil, šlo by pouze o subvence obyčejných lidí, kteří by na ně nadále neměli (a nebo by jej nemohli používat, zkuste si nabíjet elektromobil u paneláku) směrem k těm relativně majetným, kteří by to vnímali jako zajímavou možnost, jak ušetřit 100 nebo 200 tisíc. To už zkušenosti ze zahraničí též jasně ukázaly.

Nakonec stačí chvíli počítat. Pokud by takové dotace zavedené byly, pak by třeba cena Volkswagenu ID.3 klesla z aktuálních 895 900 Kč na necelých 700 tisíc korun (a to se říká, kdo ví jestli, protože existence dotací ceny uměle zvyšuje, i to už víme z praxe). Nicméně základní verze německého elektromobilu ani poté mnoho lidí nepřesvědčí, aby ji upřednostnili před dieselovým či benzinovým Golfem s cenou od 518 900 Kč. Stačí si jen uvědomit, že vůz dostal do vínku jeden elektromotor se 150 koňmi, s nimiž mnoho nepředvede. A se 45 kWh pro změnu daleko nedojede.

Navíc je třeba dodat, že ony peníze na dotace se nevezmou odnikud, to jsou peníze, které zaplatí všichni ti, kteří si takové vozy nekoupí. A protože český rozpočet na tom nikdy v historii nebyl hůře než nyní, nelze si představit, že by takové výdaje někdo financoval jinak než z příjmů od ostatních motoristů. Co třeba takové zvýšení daní na benzin a naftu, které zavedli Němci? Ani to ale nakonec zákazníky do elektrické náruče nemusí nahnat, neboť kromě stále vysoké ceny tu nadále chybí infrastruktura a vůbec použitelnost takových aut pro některá využití.

Zajímavé je, že SDA argumentuje šancí na inovaci českého automobilového parku, což je též naprosté nepochopení. Naznačený model vede ve výsledku jen ke zhoršení životní situace těch ekonomicky slabších, kteří si nebudou moci dovolit nic jiného než ojetý automobil. Přesně to se nyní děje ve zmíněném Nizozemsku, odkud BOVAG hlásí historicky rekordní prodeje ojetých automobilů za prvních pět měsíců roku (jen meziročně +11 %) a za květen oproti roku 2019 znovu o desítky procent (-30 %) nižší prodeje těch nových.

Tohle je jednoduchá matematika a hanba těm, kteří přes veškeré dosavadní zkušenosti po takové deformaci trhu otevřeně volají a v podstatě chtějí zajistit, aby lidem byla vnucována auta, která dnes v naprosté většině racionálně odmítají. Možná krátkodobě pomohou tomu, aby prodali vozy, které mají od svých evropských centrál za úkol prodat, dlouhodobě ale přispějí leda dalšímu oddálení aut od představ zákazníků, zhoršení efektivity fungování české ekonomiky a přesun ještě většího počtu potenciálních kupců do bazarů. Takové snahy je třeba jednoznačně odmítnout a nechat elektrická auta, ať si najdou cestu k zákazníkům sama jako obecně lepší, nikoli někým nařízené řešení.

Zdroje: SDA, BOVAG

Petr Prokopec