Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Doba je zlá a lépe už asi nebude. Výrobci aut musí fungovat stále efektivněji, aby zůstaly konkurenceschopnými. A to se stěží podaří, pakliže budou dále montovat auta či jejich komponenty v zemích západní Evropy.

Fiat konečně našel záchranné stéblo, kterého se může chytnout. Italové chystají spojení s koncernem PSA, čímž vznikne čtvrtá největší automobilka světa po Volkswagenu, Toyotě a alianci Renault-Nissan. Potenciál nově vzniklé skupiny je opravdu nemalý, v továrnách všech zúčastněných značek může být ročně smontováno 14 milionů aut. Loni však FCA a PSA dodaly zákazníkům „pouze” 8,7 milionu vozů.

Není třeba mít doktorát z ekonomie, aby vám došlo, že taková situace je zvlášť v době, kdy výrobci musí investovat obří prostředky do elektromobility, neudržitelná. Není tedy překvapivé, že v zákulisí příprav celého spojení začínají zaznívat zprávy o možném uzavření nedostatečně využitých továren a následném propouštění dělníků. Obě strany se sice pokouší uklidňovat situaci tím, že takový krok nechystají, asi nikdo ale nevěří tomu, že by k něčemu takovému nedošlo - bez zefektivnění výroby spojení nevyužije svůj potenciál. A bez toho by už předem odsouhlasený šéf PSA-FCA (nebo jak se firma ve výsledku bude jmenovat) nemohl konat „zázraky”, které se od něj očekávají.

Škrty jsou na stole i proto, že zejména FCA hrozí pomalu likvidační pokuty za překročení přísnějších limitů spotřeby resp. emisí CO2, které začnou platit v letech 2021 a 2025. Znamená to, že italsko-americký koncern bude muset přesedlat na francouzské pohonné jednotky. Stejně tak převezme i mnohé platformy, což stoprocentně navýší efektivitu celé nově vzniklé skupiny. Ovšem v té chvíli hlavně továrny FCA budou zbytečné a tedy na zavření.

V ohrožení ovšem nejsou pouze podniky zaměřené na výrobu pohonných jednotek. Již včera jsme informovali, že Fiat se chystá stáhnout ze segmentu, kde patří mezi absolutní lídry. Nicméně nutnost stále většího množství anti-emisních systémů by cenu minivozů poslala do nedosažitelných výšin. Ostatně proto Opel, který je součástí vznikající skupiny, již přestal prodávat modely Karl a Adam.

Ani u dalších značek nově vznikajícího koncernu ale obavy z budoucí existence evropské výroby nekončí. O maximalizaci efektivity se dnes snaží prakticky všichni a vysoká cena práce zejména v jakkoli západnějších cípech Evropy činí místní produkci stále méně udržitelnou. Například Volkswagen už prakticky skončil (jejich elektrické verze neberme příliš vážně) s výrobou nejmenších modelů up!, Citigo a Mii, Polo a spol. mají podle šéfa na kahánku. Pokud v jejich stávajících továrnách nezačne vyrábět něco jiného - nebo po dostavbě nové fabriky na východě Evropy i bez ohledu na to - půjde o kapacitu navíc, kterou si nemůže dovolit bez užitku držet při životě.

Je tak sice pěkné, že Evropská unie bojuje za lepší svět s minimem emisí CO2, je ale otázkou, co z něj budeme mít, pakliže kvůli snahám o dosažení nedosažitelného začne kolabovat evropská ekonomika. A do toho nikdy nebudeme mít daleko, pakliže se začne hroutit automobilový sektor. Zavírání továren a s ním spojené propouštění by na začátku takového scénáře snadno mohlo stát.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec