Autoforum

/

Foto: Ferrari

Pokud se máme řídit tím, co lidé dělají, nikoli říkají, pak tohle je ten nejvýmluvnější krok, kterého se Italové v posledních několika týdnech dopustili. Všechno ostatní byly jen řečičky mající zastřít jejich skutečné vnímání nastalé situace.

Ferrari není zrovna automobilová značka, která by nastavovala přívětivou tvář všem. Popravdě řečeno ji obvykle nenastavuje ani svým váženým klientům. Jakási arogantní povýšenost, nepřístupnost a odtažitost ani nemusí být často ani některým z těch, kteří pro ni pracují, milá, ale je to zkrátka součást firemní strategie už od dob, kdy firmu pevně držel v otěžích Enzo Ferrari.

Italská automobilka není z těch, které by obcházely zákazníky s milou tváří a ptaly se, jestli si také nechtějí koupit její auto. Ne, Ferrari je ten svérázný obchodník, který vysází na stůl svou nabídku, neřekne popel a tváří se stylem: „Tady je, co mám. A pokud něco z toho budete chtít, možná vám to prodám.” Je to neobvyklý a mně upřímně nepříjemný přístup, jeden z důvodů, proč bych Ferrari nechtěl, i když jsou mi jinak jeho auta sympatická (komu nejsou?). Na některé zákazníky to ale funguje, vytváří to dojem uzavřené společnosti, exkluzivního klubu.

S ohledem na zmíněné může překvapit, jak Ferrari obvykle vystupuje na Festivalu rychlosti v Goodwoodu. To není zrovna akce pro smetánku, je to všelidové shromáždění automobilových nadšenců, na místě ale zřejmě nechává projevit spíš své závodní kořeny a chová se velmi otevřeně. Ferrari je tak prostě jedním z vystavovatelů, kteří si jen pro sebe běžně nenechávají nic.

I letos tedy Italové na panství lorda Marche přivezli všechny modely, které dnes nabízí. A nezůstali jen u toho, přitáhli i hromadu zajímavých silničních i závodních aut minulosti včetně řady ef-jedniček a dalších závodních speciálů - F300, F1-2000, F2007, F2008, SF21... To všechno a mnohé další na místě bylo. A všechno to také ukázali, dokonce všechno nechali projet i na trati, aby si každý mohl k tomuto klubu přičichnout.

Až na jednu výjimku.

Tu veřejně Ferrari neukazovalo nikde, ač ji do Goodwoodu přivezlo též. Nechalo ji jako správné „špinavé prádlo” v zákulisí s omezeným přístupem, kde k ní pustilo jen „prověřené”. A vy už jistě víte, jaké auto to bylo, jde o nové elektrické Luce. A je jasné, proč to automobilka udělala.

Je to ostatně ten nejvýmluvnější krok, jakého se Italové v poslední době dopustili. Veřejně sice připouští, že reakce na tohle auto byla větší rána, než doufali, ale i tak jeden t marketingových šéfů klidně řekne, že bouře, kterou auto sklidilo, je vlastně super, že je přece i to reklama. Byly to jen řeči. Přece zboží, na které jste hrdí, před nikým neschováváte na očích, ne? Kdyby rozjitřené emoce byly tím, co Ferrari těší, jitří je dál. Zjevně ho netěší.

Je to projev zdravého rozumu? Jistě ano, je to ale také důkaz zmíněného, tedy že negativní reakce automobilce zase tak nevoní. Protože zaprovokovat s Luce zrovna v Goodwoodu by jich přineslo hromadu. A byly by takové, že by vedle nich i odpor k novým modelům Audi, Jagaru nebo opovržení novým Lexusem bylo rychle zapomenutým čajíčkem.

Ale Ferrari to nechtělo, tak to asi nebude tak skvělé. Protože to skvělé není. Stejně jako není skvělé Luce, je to nesmysl a fiasko, jaké automobilový svět snad ještě nezažil. Možná čas přejmenovat tento model na Oscurita. Anebo rovnou Notte, to by byl hezký mnohosmysl. Luce se prostě „nemělo stát” a Ferrari už to zjevně cítí, mělo by bez něj jen snazší život a nepřišlo by vůbec o nic...

Zdroj: Ferrari

Petr Miler