Autoforum

/

Foto: Ford

Manažeři Fordu asi při nástupu do funkce podepisují klauzuli, podle níž musí měnit názory jak na běžícím pásu podle toho, co se firmě zrovna hodí. Jinak si nelze vysvětlil, proč ještě nedávno volali proti byť jen zmínění zákazu spalovacích aut, když jsou teď jasně proti němu.

Evropské divizi Fordu se už na začátku této dekády léta nedařilo. Manažeři značky proto v roce 2021 přišli s plánem, který nedával smysl ani na papíře - spalovací vozy chtěli těmi elektrickými nahradit již do roku 2030, přičemž už od letoška bychom se nedočkali ani jedné spalovací novinky.

Co na tom, že auta modrého oválu jsou už přes sto let spojovány s nízkými cenami, díky nimž zákazníci přehlíželi, že nikdy nešlo i ty úplně nejkvalitnější vozy. I proto se automobilka rozhodla, že spíš než s klientelou bude držet basu s politiky. Ještě v roce 2023 proto třeba po britské vládě otevřeně požadovala, aby tamní zákaz spalovacích aut ani neoddalovala, ale naopak zůstala u původního plánu, který počítal - jaká náhoda - taktéž s koncem dekády.

V mezičase se ovšem ukázalo, že lidé, kterým se zdála drahá Fiesta za půl milionu korun, přestože šlo o použitelné auto, nechtějí platit dvojnásobek za elektromobily, se kterými pomalu neobjedou ani blok. Loni tak šéfka britského zastoupení Lisa Brankin, tedy přesně ta dáma, která hystericky bojovala proti povolení otěží, začala volat po pravém opaku. Politici totiž nově podle ní neměli opasek utahovat, nýbrž povolovat. I když se to tedy zrovna nesluší, Lisu B. jsme začali vnímat jako klauna, který podobně jako šéf značky Jim Farley mění názory dle toho, jak se mu to hodí.

Na stejné lodi s nimi je zjevně i Jim Baumbick, který se loni na podzim stal šéfem evropského Fordu. Také on totiž střídavě mluví o tom, kterak je elektromobilita spása i zkáza. Momentálně má blíž ke druhé poloze, neboť lpění politiků na elektrickém pohonu by podle něj místní branži přineslo jen zkázu. „Emisní cíle musí reflektovat skutečnou poptávku zákazníků a realitu týkající se infrastruktury. Snaha vynutit si přechod rychleji, než je ho trh schopen, může vést ke zpomalení nákupu nových aut, což je kritický faktor ve snižování emisí,“ uvedl Baumbick.

Svým způsobem tak jen opakuje to, co říkáme už od chvíle, kdy Ford na elektrifikaci začal tlačit jako smyslů zbavený. Než se totiž politici začali cpát do odvětví, kterému ani za mák nerozumí, probíhala zde přirozená obnova. Lidé si tedy vždy po několika letech koupili nové auto, které přitom bylo úspornější než to předchozí. A protože spotřebě jsou přímo úměrné emise CO2, bylo tedy logicky také lepší v tomto ohledu. Přičemž třeba dekádu staré ojetiny zamířily do Afriky, kde nahradily klidně i třicetiletá auta. Na posun k lepšímu tedy docházelo prakticky po celém světě.

S elektromobilitou ovšem dorazily vyšší náklady, které se výrobci snaží rozmělnit i mezi spalovací auta. Většina z nich je tak pro většinu zákazníků nedostupná. Dochází tedy přesně k tomu, nač poukazuje Baumbick - řada lidí už ani nepočítá s koupí nového vozu, místo toho předpokládá, že klidně i několik dalších dekád vydrží u toho, který vlastní. To ovšem znamená, že je nenahradí novější a ojetiny nepošle do Afriky. Nebude tedy docházet na kýžené snížení emisí, v případě bezpečnosti pak i kvůli amatérským opravám lze naopak počítat s horším stavem.

Něco takového bylo jasné už před lety, lidem jako Farley, Brankin a Baumbick to dochází až nyní. Aby je ovšem někdo bral vážně, nesmí měnit názory ze dne na den. I to je ale nakonec lepší třeba jednání Volkswagenu, který se kvůli orientaci na elektromobily propadá do ztrát a rozprodává své rodinné stříbro, přesto počítá s tím, že za roky 2025 až 2027 zaplatí na pokutách za nadlimitní CO2 přes 36 miliard korun. Tady už asi není komu pomoci...

Zdroj: Motor1

Petr Prokopec