Autoforum

/

Foto: Autohaus Steinbeck Forst, publikováno se souhlasem

A není to tak, že má jen málo najeto, je to skutečně krásné a mimořádně zachovalé provedení toho nejlepšího, co si tehdy šlo koupit vedle M3. Kdo éru tohoto auta nezažil, ten možná nepochopí, ostatní nechť tasí slintáky.

Asi neexistuje generace BMW řady 3 E46, která by byla ošklivá, technicky nezajímavá či nepopulární, mezi všemi sedmi dosud existujícími iteracemi ale jedna zkrátka musí být na vrcholu. Podle nás jí jednoznačně zůstává ta čtvrtá zvaná E46, v podstatě pečlivá evoluce předchozí E36. BMW jako by si tehdy vzalo poučení ze všech chyb é-třicetšestky a stvořilo téměř dokonalý vůz, který na technicky vyspělých základech vystavěl designově povedený, řidičsky podmanivý a kvalitativně téměř neprůstřelný stroj.

Pokud z předchozích slov čiší nadšení, pak ano, v redakci jsme si všichni s trojkami E46 užili své a nikdy jsme nepoznali nic, co by tak moc splňovalo naše představy o univerzálním autě pro nadšeného řidiče. Pozdější generace tuto trojku pochopitelně v mnohých jednotlivostech překonaly, nikdy se ale nevyrovnaly její komplexnosti. Následná E90 šla dolů zejména s kvalitou, především pak interiéru, stěží též mohla zapomenout na harmonické jízdní vlastnosti při použití pneumatik runflat. F30 přinesla některá zlepšení, opustila ale atmosféricky plněné šestiválce a kvalitativně po čase též neohromí. Poslední G20 je na tom s volbou motorů a zejména převodovek ještě hůře a byť některé aspekty bude muset ještě prověřit čas, zejména vysoká hmotnost znepříjemňuje pocity z kde čeho. A runflaty má pořád.

Ještě jinou kapitolou by byly verze M, ale držme se středobodu dnešního článku, kterým je auto na přiložených fotkách. Jde o trojku generace E46 ze samého konce výroby provedení před faceliftem v podle nás nejkrásnější, rozhodně pak vrcholné verzi. Jde o kupé 330i s paketem M - někdo by za ještě atraktivnější označil variantu po následné modernizaci, jiným více imponuje původní vzhled, kterým se nejvíce blíží (fakticky nikdy pořádně nefaceliftované) M3. Možná jsme nemocní, ale tohle auto nám přijde pořád krásné a zubu času designově odolávající lépe než všechny ostatní trojky.

Obdivovat musíme i interiér. Jeho některé části roky nezapřou, rádio s cédéčkem a jednozónová klimatizace jsou zcela mimo dnešní standardy, celková architektura, ale především jakási „měkká kvalita”, kterou vás obklopí v momentě, kdy do vozu usednete, jsou k nezaplacení. Viděli jsme spoustu trojek E46 i se stovkami tisíc km a jejich interiér jim odolal často lépe než vnitřky dalších dvou generací během pár desítek tisíc kilometrů. Slyšet v tomto autě něco rachtat bývá i po 100 tisících km neobvyklé.

Na autě je i jinak patrné, že se na něm nešetřilo. Podívejte se třeba na elektrické ovládání zadních výklopných oken - je to podle nás skvělá věc, která tiše a příjemně vyvětrá kabinu i ve vysokých rychlostech a pořád ji můžete ovládat z místa řidiče. Něco takového už se v trojce (ani čtyřce) nikdy znovu neobjevilo a pochybujeme, že objeví. Je to drahé a složité řešení, které v myslích účetních snadno nahradí třízónová klimatizace. Tady ale bylo a zůstává jako symbol „nešetření” - pravého opaku pozdějšího přístupu BMW, kdy se na trojce osekalo i to, co ani nemohlo.

Je to ale jen jedna z věcí, o kterých se současným autům už jen zdá, tou další je technika, svého času pro trojku ta nejlepší možná. Jde o benzinový řadový šestiválec bez turba verze 330i, který pojí 231 koní s manuálním šestikvaltem. Není to vyloženě trhač asfaltu, jde ale o velmi příjemně se projevující motor, se kterým se auto rozjede na 250 km/h jako nic. S Octavií RS budete rychlejší, takový úsměv na rtech vám ale podobný vůz nikdy nevykouzlí.

Tím nejlepším je ale nájezd jen 45 tisíc km od roku 2002 v rukou prvního majitele, který na voze nenechal téměř žádné následky. Od pohledu je auto velmi zachovalé, některá přece jen slabší místa nepřiznávají jakýkoli podstatný nájezd. Je to fantastický návrat do zlatých časů BMW, k vrcholu jedné evoluce, která stavěla ještě na managementu totální kvality přelomu 80. a 90. let a přidala všechny moderní nezbytnosti, aniž by je zatěžovala řadou - z pohledu mnohých zákazníků - nesmyslů, které se v autech začaly objevovat okolo roku 2005.

Cena není lidová, 29 990 euro znamená asi 728 tisíc Kč, což je i na poměry ceněných trojek E46 hodně. Ale co vás dnes vrátí do jejích časů tak jako tento vůz? Mnoho alternativ už na současném trhu opravdu nezbývá.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler