Autoforum

/

Foto: Lamborghini

Když se umíte pohybovat v tom správném prostředí, můžete pomýšlet i na obchody, které zdánlivě nejsou dosažitelné. Musíte ale také žít na jiném místě než tam, kde se za 773 tisíc korun prodává leda Škoda Superb osazená jedna-pětkou.

Uběhlo jen pár dnů od chvíle, kdy jsme si představili pětici finalistů německého auta roku. V porotě zasedl i někdejší technik Jeepu a stávající technický redaktor Jalopniku David Tracy, který kvůli tomu přiletěl ze Států. Na mnichovském letišti jej vyzvedli jeho v Německu žijící rodiče, z jejichž domu poblíž Norimberku se musel dostat do Friedrichshafenu. Když se pak vracel, musel dotankovat nádrž svého Chrysleru Voyager z roku 1995. Při pohledu na čerpací stojan ovšem nevěřil svým očím.

Za plnou nádrž, tedy za 62,92 litrů, musel David zaplatit 118,23 Eur (cca 3 030 Kč). Dostal se tak na téměř padesát korun na litr, což je závratná suma i na evropské poměry. Z amerického úhlu pohledu je ovšem naprosto šílená. Jak totiž David dodal, za samotný Voyaqer zaplatil čtyřikrát tolik, přičemž ve své domovině by jednu nádrž německé motorové nafty mohl bez problémů směnit třeba za notebook Samsung Chromebook 4 nebo za 32palcovou televizi a ještě by mu nějaké drobné zbyly.

David nám tím jen připomněl, kterak jsou Spojené státy jiný svět. A totéž nyní ještě názorněji ukazuje Ed Bolian, který byl dříve prodejním šéfem Lamborghini v Atlantě. Následně jako nadšenec do aut všeho druhu založil firmu VINWiki a na jejím kanálu na Youtube se pravidelně věnuje zajímavým automobilovým kouskům. Ty přitom Ed čas od času koupí, opraví a poté prodá. Přičemž nejinak tomu bude i v případě oranžového Gallarda LP550-2 Spyder z roku 2013. To Bolian tituluje jako nejlevnější provozuschopné Lambo na světě, neboť jej koupil za cenu základní Škody Superb.

Vůz má přitom pozoruhodnou historii, neboť dříve patřil autopůjčovně. Od ní si jej půjčil člověk na falešné doklady, který jej nikdy nevrátil. Následně tedy došlo na uplatnění pojistky, což byl pro samotnou autopůjčovnu konec příběhu. Pojišťovna nicméně po odcizeném kousku pátrala, a to i za pomoci zmiňované aplikace VINWiki, kde se fotografie vozu objevila. Ovšem ani to při pátrání nepomohlo.

Vůz se nicméně nakonec našel, neboť v rámci jedné z protidrogových akcí jej zabavila policie. Ta poté kontaktovala pojišťovnu, která se obrátila na Boliana, zda by neměl zájem o jeho koupi. Vůz přitom dle ní byl provozuschopný, jakkoliv Ed díky VINWiki již věděl, že došlo k jeho přelakování. Původně totiž karoserii zdobil tmavě rudý lak, který byl následně nahrazen zelenou barvou. Ve finále pak někdo zvolil oranžový odstín.

Jelikož takto staré Lambo je povětšinou na trhu s ojetinami k mání za 130 tisíc dolarů (2,87 milionu korun), Ed předpokládal, že po něm pojišťovna bude chtít minimálně polovinu. Ta si ale nakonec řekla o 40 000 USD (884 tisíc Kč), z čehož Ed usoudil, že se chce vozu co nejrychleji zbavit, a tak ještě pět tisíc dolarů (110 tisíc Kč) usmlouval. Gallardo jej tedy nakonec přišlo na pouhých 35 000 USD (773 tisíc Kč), přičemž krom rozporuplné historie a nánosu laků mu nic velkého nechybí. Je provozuschopné a jeho mouchy jsou vzhledem k ceně relativně nevýznamné.

Jak jsme tedy zmínili, mezi Evropou a Spojenými státy existují opravdu neskutečné rozdíly. Na starém kontinentu se pod 1,7 milionu korun nedostanete, a to ještě kupujete kupé z počátku výroby, jež startovala v roce 2003. Počítat tak můžete s pětilitrem místo 5,2litrové jednotky, stejně jako s nižším výkonem. Není tedy vskutku překvapivé, že Američané bývají z evropských cen v šoku. A to jim možná ještě nikdo neřekl, kolik tu také někteří lidé berou a jaké z toho musí platit daně...

Zdroje: VINWiki@YouTube, Jalopnik

Petr Prokopec