Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Nová Škoda Kodiaq vypadá opravdu podivně, jako by automobilka jejím vzhledem chtěla dát za každou cenu najevo, že se stala předmětem jedné velké regurgitace. Při kvalitách auta ale leccos přehlédnete, stále se zvyšující cenu ale přehlédnout opravdu nelze.

Od loňské premiéry Škody Kodiaq druhé generace uplynul už skoro rok. Na silnicích se tak objevila slušná řádka aut, pročež lidé největší české SUV už nemusí okukovat jen na fotkách, ale také v reálu. A jak jsme jasně uvedli hned po premiéře, nebývá u toho podobně široký úsměv, jako tomu bylo u předchůdce. Designové oddělení značky totiž podle našeho názoru těžce minulo terč, neboť vůz nyní působí jako produkt nějakého asijského výrobce, který se pokusil Kodiaq zkopírovat. Nemuselo by to nutně vadit, kdyby autu zůstaly příznivé ceny, ale to neplatí ani omylem. Druhá generace startuje těsně pod milionem korun v opravdu mizerné specifikaci.

Za tuto sumu totiž dostanete verzi osazenou jen benzinovou jedna-pětkou a pohonem předních kol, ani jedno se k tomuto autu nehodí. Vhodnější volbou je dvoulitrový turbodiesel, který ve slabší verzi produkuje identických 150 koní, ten je ale též k mání jen s předním pohonem, což je znovu málo. Když pak výkon motoru (v tu chvíli nejméně 193 koní) míří na všechna kola přes vždy povinný sedmistupňový automat, jste již na částce na 1 170 000 Kč v základu, což je hutné sousto. Zvláště když si uvědomíme, že před osmi lety, kdy přišla na trh první generace, se startovalo na 677 900 Kč a končilo na 950 900 Kč.

Nový Kodiaq tedy opravdu mohutně podražil, i když jde jen o velký facelift první generace. Na to poukazují i kolegové z německého Auto Bildu, kteří otestovali dieselovou předokolku, která u nás startuje na 1 040 000 Kč. Hned na úvod testu poznamenávají, že v základní konfiguraci je o 5,8 procenta dražší než předchůdce, což nezní tak hrozně, zvyšování cen ale nebylo skokové, nýbrž postupné, a tak srovnávají ceny s pozdními iteracemi první generace vozu. Pokud se vrátíme o pár let zpět, jsme u rozdílů v řádu desítek procent.

Jimi řízený exemplář se navíc dočkal řady příplatků, což jej cenově posunulo do ještě méně dosažitelných sfér - běžného zákazníka by totiž vyšel na 48 170 Eur (cca 1 206 000 Kč). Jak kolegové dodávají, za takové peníze žádné jiné tak velké SUV pořád neseženete, s čímž jistě lze souhlasit. Jenže i tak si většina lidí při pohledu na cenu položí otázku, zda Kodiaq skutečně potřebuje. Velkým lákadlem pochopitelně jsou tři řady sedadel, ovšem s těmi je možné spárovat i takovou Dacii Jogger. Rumunský kříženec mezi kombíkem a SUV přitom v sedmimístné verzi startuje na 455 500 Kč, načež působí jako mnohem větší lákadlo. Byť prostorově se v něm musíte uskromnit.

Kodiaq je v tomto ohledu mnohem velkorysejší, ostatně ono zdražení lze alespoň částečně ospravedlnit nárůstem rozměrů oproti předchůdci. Do zavazadelníku tak nyní naskládáte až 2 105 litrů, což je neskutečná porce. V té chvíli se ovšem slabší verze dvoulitrového turbodieselu může zdát jako nedostačující. Pokud vezmete prázdné auto, stovku zvládnete pod 10 sekund, díky maximálce 205 km/h pak nebudete za šneka ani na Autobahnech. A reálná spotřeba 5,7 l/100 km vyloženě potěší.

Samotná jízda je velmi komfortní, kolegové dokonce naznačují, že se standardními tlumiči je na tom Kodiaq lépe než s příplatkovými adaptivními. Hluk se drží v nízkých mezích, automat DSG kupodivu řadil velmi hladce a brzdy by neměly problém ani se zkrocením potenciálu mnohem silnějších verzí. Co ovšem vadit trochu může, to je zběsileji zasahující ESP. Stejně jako logicky jen málokoho nadchne standardní dvouletá záruka - příplatek za její prodloužení ale není enormní.

Suma sumárum lze Kodiaq pořád považovat za povedené auto. Tedy hlavně uvnitř. Názor na venkovní vzhled se pak logicky bude lišit člověk od člověka. A jakkoli lze souhlasit s tím, že většina velkých SUV je ještě dražších než zástupce s logem Škody, ceny přesahující milion korun jsou zkrátka pro většinové publikum příliš velké sousto. A to zjevně i z německého úhlu pohledu, proto si ostatně Kodiaq z testu odváží ne zrovna oslnivou známku 2-. Být k mání za míň, dopadl by líp.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec