Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Proti elektrickým autům nemáme vůbec nic, je ale naprosto bláznivé tvářit se, že mohou zastat veškeré úkoly spalovacích aut a že je možné nutit je všem bez rozdílu postavení a využití. Ani Němci to nemohou nevidět.

Lidé žijící „zelenými” ideály nás vnímají jako partu dinosaurů žijících v baště odporu proti pokroku, jsme ale spíše racionálně uvažující lidé vnímající svět bez klapek na očích. Nemáme vůbec nic proti elektrickým autům, mají svůj smysl, krásy a využití. Vadí nám ale způsob, jakým jsou protěžovány - či dnes už spíše nařizovány - a nepromyšlené nadšení kolem nich panující.

Říkat, že elektrická auta nejlépe zastanou jakoukoli roli v motoristickém světě, je stejně hloupé, jako říkat, že žena tmavé barvy pleti bude nejlepší pro jakoukoli roli ve společnosti. Je správné, dokonce zcela nezbytné zacházet se všemi férově a bez předsudků zkoumat, co skutečně dovedou a pro jakou roli se hodí. Je ale úplně stejně špatné cpát někoho do pozic, které není schopen zvládat jen proto, že je navenek takový nebo onaký. Diskriminace - ať už dobře nebo špatně míněná - je pořád diskriminace.

Mnozí se ale dnes rozhodli diskriminovat spalovací auta - či „pozitivně diskriminovat” ta elektrická - jen proto, že si myslí, že to něčemu pomůže. Tato teorie drhne už na papíře, ona ale bude ještě více drhnout v realitě, neboť strom života je velmi zelený a teoretické předpoklady platící pro to či ono v praxi často neplatí. Pro politiky nebo manipulující aktivisty to může být obtížně přijatelná teze, jsou to ale bohužel (pro ně) obvykle jednotliví lidé, kteří nejlépe budou vědět, co je ekonomicky i ekologicky efektivní právě pro jejich způsob života. Svoboda takovou možnost zvolit je jim ale brána a k ničemu dobrému to nevede.

Pokud někdo jezdí stovky kilometrů denně za prací po Autobahnu, nemá šanci to rozumně obsloužit s elektromobilem. Pokud má někdo na auto omezený rozpočet, který ani dnes nedosahuje na žádný rozumný nový vůz, nemá šanci takové auto zvolit. Pokud někdo žije v odlehlé oblasti, kde každý větší vítr znamená výpadky elektřiny - a i jindy má k dispozici jen omezený elektrický výkon - nemůže s takovým vozem vyžít. A tak dále a tak dále, existuje tisíc a jeden způsob využití automobilu, pro který se elektrický pohon nehodí, politici ale říkají, že takové auto máme mít všichni pro všechno. A jdou tak daleko, že jiná chtějí za 9 nebo 14 let zakázat.

Jednou ze zemí, které míří tímto směrem, je Německo. Podpora elektrické mobility je extrémní, dotace umožňují mít nové auto i zcela zdarma a jen se čeká, než někdo vysloví určité datum. Ani tamní novináři - a už vůbec ne obyčejní lidé - ale nejsou schopni nevidět limity, která údajná náhrada spalovacích motorů má. A projevilo se to i v testu Škody Enyaq německým Auto Bildem.

Nedá se říci, že by auto neprošlo, kolegové jsou s ním v zásadě spokojeni a v rámci elektrické nabídky jej označují za dobrou hodnotu za peníze. Jenže už v jejich testu dojezdu předpisovými rychlostmi ujel vůz místo udávaných 521 jen 351 km a my bychom dodali, že rychlá jízda třeba po tamních dálnicích zkrátí dojezd ještě na 20 až 30 procent nižší hodnoty, tedy na desítky km. A pak je tu pochopitelně cena, která je možná přijatelná v rámci nabídky elektromobilů, pořád ale jde o 58 850 euro, což je sakramentsky hodně peněz na škodovku (1,5 milionu Kč), a to i po započtení vysoké, skoro čtvrtmilionové dotace (1 255 000 Kč).

Auto tak dostalo nijak ohromující známku 2 a shrnutí testu by šlo tesat: „Nepochybujte, že Enyaq je dobré elektrické SUV. Ale je také důkazem, že elektrická mobilita je drahá a dojezd a oba dobíjení by měly být použitelné pro víc než druhé auto v rodině. Ani Škoda na tom nic nedokáže změnit.” Tak to bohužel je. Druhé auto pro relativně bohatou rodinu? Snadno. Jediné řešení pro všechny a všechno. Ani omylem, ani náhodou.

Zdroj: Auto Bild

Petr Miler