Autoforum

/

Foto: Ora

Je to další ukázka toho, jak moc současná situace ve světě nahrává Číně. Německé automobilky se pod tíhou sankcí musely stáhnout z Ruska, Číňané tam ale prodávají dál. A ti samí Číňané působí i v Německu, kde inkasují dotace, aby snáze konkurovali znovu Němcům.

Válka na Ukrajině a její následky dobře demonstrují zvrácenost dnešního světa. Především sankce některých západních mocností zamíchaly kartami způsobem, který nelze vždy označit za smysluplný. Jejich dlouhodobý negativní dopad na Rusko je nezpochybnitelný, s tím krátkodobým je to složitější. A míra oněch dlouhodobých následků též.

Rusové pochopitelně nesložili ruce v klín a našli si nové obchodní partnery, kteří s nimi nemají problém v klíčových oblastech dál obchodovat ve velkém. Ač tedy Evropa ruský plyn neodebírá a s ruskou ropou značně ubrala, Indové a Číňané jsou po těchto produktech celí lační. Logicky je nakupují za dobré peníze a levných produktů vyrobených i s jejich pomocí využívají k získání dominance na zahraničních trzích.

Čína také pokračuje v zásobování Ruska novými automobily, což západní automobilky musely chtě nechtě vzdát. Značky jako Haval, Chery či Geely již mají pod palcem značnou část trhu, k čemuž jim dopomohl hlavně odchod Škody, Volkswagenu, Renaultu a dalších, a to právě v důsledku oněch sankcí. Evropské automobilky tak v podstatě byly potrestány za to, že Rusové zaútočili za Ukrajinu. Ty čínské, které na celé situaci jen vydělávají, jsou oproti tomu ještě odměňovány vyklizeným trhem, který je v Evropě jedním z největších. To ale pořád není celý příběh.

Řada zemí starého kontinentu totiž nemalou měrou podporuje elektromobilitu. A dotace jsou vypláceny i na čínské vozy, tedy zprostředkovaně těm samým firmám, kteří na ruských sankcích podobně nepřímo vydělávají. Situace je nicméně ještě o řád kurióznější, neboť třeba Volvo či Tesla vyrábí v Číně svá elektrická auta určená mimo jiné Evropanům znovu za pomocí ruských surovin, které by v Evropě nebo USA používat nemohly. A to ani nemluvíme o emisích, které tak vznikají.

Profesor Thomas Willner z hamburského institutu HAW poukazuje na to, že výroba aut v Číně je po stránce emisí CO2 čtyřikrát náročnější, než je tomu v Evropě. Znamená to tedy, že elektromobily vyrobené v této zemi přichází zatíženy na starý kontinent tak velkým emisním batohem, že v podstatě během svého provozu nemají šanci jej odhodit. Evropa tak podporuje prodej aut, která žádný ekologický problém neřeší a řešit ani nemohou. Zůstaňme ale u sankcí a dotací.

Nejpikantnější totiž nakonec je, že EU na jedné straně tvrdě sankcionuje Rusko, na té druhé ale ta samá EU (a její členské státy jako Německo) masivně přímo i nepřímo subvencují výrobce elektrických aut, mezi kterými hrají Číňané stále větší roli. Ti pak peníze z kapes Němců a dalších Evropanů používají k nákupu ruské ropy a plynu, aby mohli doma vyrábět další auta a znovu jimi zásobovat starý kontinent. Není to zvrácené? Je a Němcům to začíná vadit, stále více na tento stav poukazují. Nezdá se ale, že by to odpovědné osoby dojímalo.

Evropská unie zavelela k elektrifikaci automobilové dopravy, která se bez Číny, jež má pod palcem prakticky veškerou rafinaci vzácných kovů potřebných pro baterie, nemá šanci prosadit. I proto němečtí politici ve vyplácení dotací na čínská auta nevidí jediný problém. „Společnosti ze třetích zemí, které jsou ekonomicky aktivní v Německu, nemohou být vyloučeny ze státní podpory jen proto, že zachovávají ekonomické vazby na Rusko,“ uvádí tamní ministerstvo průmyslu a obchodu. Proč tedy ale VW či Mercedes nemohou dále podnikat tamtéž? Dává to celé někomu smysl?

Zdroj: Focus

Petr Prokopec