Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Kolik palců dolů ještě ve Stuttgartu potřebují vidět, aby jim došlo, že sázka na downsizing a hybridizaci je totální minelou? Odpověď je smutná, třícípá hvězda z nastavené trajektorie zjevně nehodlá uhnout. A tak sklízí, co zasela.

Mercedes o sobě v poslední době dává vědět hodně kontroverzním způsobem. Ve Stuttgartu se totiž rozhodli, že upřednostní úřady před zákazníky. V důsledku toho bylo zaveleno k downsizingu a hybridizaci po vzoru Formule 1. Ani do ef-jedniček ale tato technologie nedorazila z vůle techniků, byla nařízena. A to co může na závodních okruzích fungovat v situaci, kdy všichni ostatní musí stejně používat v zásadě totéž, může být na veřejných silnicích vedle záplavy jiných řešení problémem. Kombinace maloobjemových spalovacích jednotek, u nichž je absence několika válců suplována přeplňováním a elektrifikací, tak dostává soustavně naloženo od konkurence, médií i zákazníků.

V tomto ohledu se s vámi ostatně musím podělit o nadmíru vtipnou historku, která se udála tento týden. Když jsem se totiž vracel z oběda, kousek od mého oblíbeného řeznictví postával černočerný Mercedes-AMG S63 s nastartovaným motorem. Z výfuků se tak ozývalo typické osmiválcové brumlání, které si jeho majitel očividně užíval. Pochopitelně mi to nedalo a musel jsem se ho zeptat, jak se tváří na budoucnost značky definovanou nejprve čtyřválci a následně už jen elektromobilitou. Tak upřímný smích následovaný palcem dolů mi ještě dlouho zněl v uších.

Není to ovšem první člověk, který plány třícípé hvězdy považuje za nesmyslné. Ve Stuttgatu se tak musí připravit na sklizeň toho, co zaseli, tedy na propad prodejů. Zvláště když se automobilka rozhodla dvoulitrovou turbohybridní jednotkou osadit nejen sedany a kombíky třídy C, ale také spřízněné 2,3tunové SUV GLC 63 AMG. Právě tento model si na paškál vzali kolegové z Car Throttle, nadšením však po konci testu nehýkali. Mimo jiné i proto, že podvozek je tvrdý dokonce v komfortním módu, a tak k vám propustí jakoukoli nerovnost. Takový musí být mimo jiné proto, že auto je se složitým pohonem extrémně těžké (váží od 2 310 kg).

Je to ovšem až přílišná fakticky složitost hnacího ústrojí, které lze nastavit v osmi jízdních režimech, která se zasadila o největší kritiku. A jen dokládá, nakolik je cesta zvolená Mercedesem špatná. Jakmile totiž zvolíte sportovní mód, odevzdává plný výkon jen dvoulitr, elektromotor však pracuje na 65 procent. Ona šílená hmotnost je však konstantní, vůz se tak pocitově jeví jako letargický. Věci sice do značné míry žehlí devítistupňový automat, který vám při prudkém podřazení může i nabídnout plný výkon celého ústrojí, tedy 680 koní, vůz však na ně není nikdy připraven.

S ohledem na skvělý podvozek a precizně vyvážené řízení, kterému napomáhá řiditelná zadní náprava, je to škoda. Zvláště když i v režimu Sport+ je třeba běžně počítat pouze s 80 procenty výkonu elektromotoru. Spalovací jednotka má pak velmi úzkou špičku, což znamená, že třeba nájezdy do zatáček je třeba promýšlet dopředu. Musíte tedy kupříkladu dříve brzdit a více využívat rekuperaci. „Je to tedy odlišný způsob, jak jet rychle. Místo, abyste si užívali zábavy, musíte mozek zaplavit kalkulacemi,“ dodávají kolegové. Tak je to u hybridů, vždy dodáváme my. Cítíte se jako pilot F1, ale v tom nejhorším možném ohledu, tohle ve světě silničních aut není nutné.

Není to přitom jediný problém složitého ústrojí. I ve snaze o ekonomickou jízdu je totiž třeba počítat se zhruba 10litrovým průměrem, s osmiválcem byste na tom v danou chvíli byli daleko lépe. Pro turbohybridní agregát tak neexistuje vlastně jediné pochvalné slovo, na rozdíl od zbytku vozu. Mercedes by se tak skutečně měl probrat co nejdříve, dokud jeho image ještě není tak moc pošramocena. Máme ovšem pocit, že volat ve Stuttgartu po zdravém rozumu je totéž jako zkoušet něco podobného v Bruselu.

Zdroj: Car Throttle

Petr Prokopec