Autoforum

/

Foto: Ferrari

Máte pocit, že jste „ve vatě”, když si vyděláte třeba 100 nebo 200 tisíc za měsíc, takže si můžete dovolit i spoustu hodně drahých aut? Obáváme se, že ani v takovém případě si nemůžete dovolit vlastnit Ferrari Purosangue. Nebo spíš přijít o jeho kola.

Nikdy jsem si nepřišel chudý. Je to jistě do značné míry stav mysli, ale objektivně vzato jsem si krátce po éře existence v kůži mladého studujícího člověka, kdy krom pár vyvolených nemá nikdo nic, našel dobrou práci v IT a vydělával téměř vždy několikanásobek toho, co je v Česku běžné. A protože nejsem člověk, který by spatřoval své životní štěstí v hromadění věcí, nikdy mě netrápilo, jestli na něco zbytného ještě mám nebo nemám. Proto se také necítím chudý, přesto jsou chvíle, kdy člověk s úsměvem zjistí, že chudý vlastně je.

Zrovna v automobilovém světě je to docela snadné, neboť ať už si na ježdění koupíte cokoli, téměř vždy existuje někdo, kdo jezdí něčím ještě podstatně dražším. Moci si koupit auta jako BMW dnes není znakem prakticky ničeho, ani když si pořídíte relativně vysoko postavený model s řadou příplatků. Stačí se podívat na příplatky u Porsche, abyste pochopili, že za cenu vašeho bavoráku si do pořád vcelku tuctového „péčka” koupíte pár vylepšení do interiéru. A to není žádný vrchol. Běžte k Bentley a jste jinde. Běžte k Ferrari a jste zase jinde. Běžte k Bugatti a jste zase jinde, běžte...

Nemá to konce, dnes se ale zastavíme na půli cesty u Ferrari, jehož přístup stačí k tomu, abyste se rázem cítili chudí, i když jste si ještě před pár desítkami minut přišli jinak. Ceny příplatků za cokoli jsou u něj notoricky kruté, a to proč? Vlastně jen „proto”, nemá to žádnou spojitost s výší nákladů s spojených s jejich výrobou či instalací, je to jen cesta, jak učinit výjimečnější produkt ještě výjimečnějším a dostupným ještě o řád „lepším lidem”. A dokud jsou ochotni to platit, proč by si o to automobilka neřekla, že? Její zisky tím rozhodně neutrpí.

Tak se stalo, že kolegové z Carscoops vyštrachali, že jen náhradní sada kol na první SUV Ferrari přijde v USA na - podržte se - 57 200 dolarů, tedy 1,4 milionu Kč. Nezapomněli jste si nařídit budík, skoro jeden a půl „míče” jen za náhradní disky kol. A podtrhujeme slovo „disky”, navíc holé. Takže pokud vám je někdo třeba ukradne, budete potřebovat také středy kol za 22 až 213 USD podle provedení, snímač tlaku stojí stojí 183 USD na kolo a originální vyvažovací materiál 12 USD za kus. Stačí vzít karbonové středy kol s továrním TPMS a 10 závažíčky a jste na 1 704 dolarech jen za příslušenství. To je dnes 42 tisíc korun, za to někteří kupují celou sadu kol s i pneu, u Ferrari máte jen pár cetek v pytlíku.

Přišla řeč na pneu? Ano, ty také ještě nemáte. Když zůstaneme u amerických cen, potřebujete dalších 90 tisíc Kč na solidní, nikoli nutně nejlepší pryže. Suma sumárum vás sada kol pro Purosangue připravená k montáži přijde na víc jak 1,53 milionu Kč. To je neuvěřitelná suma, za kterou se dá koupit už opravdu hodně hezké auto. I s koly. I s pneu. I s motorem. Proboha, za 1,5 milionu koupíte sotva pořádně jeté BMW M3 F80 klidně i s karbon-keramickými brzdami, které jinak samy o sobě budou stát půl milionu za sadu. U Ferrari máte sadu kol, na které si třeba můžete sníst buřta, gratulujeme. A zdůrazňujeme, že jde o americké ceny, které mohou být kvůli odlišnému zdanění a jinému tržnímu prostředí pořád zásadně nižší než ty evropské.

Třeba jste na tom ještě zásadně líp než já, tak si ani ve stínu tohoto zjištění chudí nepřijdete. Dobře pro vás. Já se jen usmívám a říkám: Na tohle budu chudý vždy. Protože i kdyby mě netrápilo vyhodit 1,5 milionu z okna, Ferrari takové peníze za sadu kol prostě nedám, neboť tato cena je to jen vágní image některých kupců tupě vytvářející nonsens, který nemá absolutně žádnou vazbu na technickou realitu. Ale neberu vám právo vidět to jinak.

Zdroj: Carscoops

Petr Miler