Autoforum

/

Foto: Martin Bureau, AFP

Kdyby to byl výsledek nahrazení horšího řešení lepším, není to problém, jde o přirozený proces, kterého jsme v historii byli svědky už mnohokrát. Tady se ale bavíme o následcích vynuceného nahrazování žádaného a použitelného nežádaným a méně praktickým.

V poslední době neuplynul pomalu ani týden bez toho, aniž by nějaká automobilka, země či alespoň metropole nevyjádřily svůj závazek k absolutní elektromobilitě. Je pochopitelně otázkou, nakolik budou takové plány realizovatelné, neboť s elektrickým pohonem se už teď pojí řada problémů a ani z křišťálové koule tak nelze vyčíst, co přijde za deset patnáct let. Politici se však rozhodli nastavit kormidlo dění tímto směrem a s jejich rozhodnutím zatím nic nepohnulo.

Co od takového vývoje můžeme mimo jiné očekávat, slýcháme pravidelně. O plánech na propuštění desítek procent a desítek tisíc zaměstnanců nejen kvůli jednodušší výrobě elektromobilů, ale také kvůli očekáváním nižších celkových prodejů, jsme se dosud dozvídali hlavně z Německa. A šlo obvykle jen čísla automobilek, změny budou mít dopad také na subdodavatele. Ještě hůře má být ovšem ve Francii, kde se mzdy ve výrobě aut pohybují 30 procent nad Evropským průměrem.

Luc Chatel, prezident asociace PFA (la PlateForme Automobile) sdružující firmy působící v automobilovém průmyslu, počítá s tím, že v zemi galského kohouta může kvůli vynucené elektromobilitě přijít o práci 100 tisíc lidí. Tedy asi čtvrtina ze 400 tisíc zaměstnanců automobilek. To je obrovská masa lidí, nezdá se ale, že by někdo takové vize zkoušel byť jen slovně popřít.

Šéf Renaultu Luca de Meo přiznal, že vyrobit auto ve Francii je o pětinu dražší než jinde a v případě ztrátové elektromobility je nutné náklady redukovat na minimum. Chatel pak stejně jako de Meo poukazuje na fakt, že vyrobit elektromobil třeba ve Španělsku je daleko levnější, a tak na Francii dopadne tato změna ještě intenzivněji než na sousední země.

PFA apeluje na vládu, aby domácím výrobcům finančně napomohla, jinak nezůstanou konkurenceschopní. To ale nezůstanou ani poté, jen do nich má být investováno 17 miliard Eur (cca 437 miliard korun) z peněz všech ostatních. Francii přerozdělování není cizí, a tak prezident Emmanuel Macron hovoří dokonce o ochotě přerozdělit až 30 miliard Eur (772 mld. Kč), co je to ale za řešení? Tyto peníze dojdou a co pak?

Jedinou udržitelnou cestou je zachování výroby žádaného a ekonomicky efektivního, až už to bude cokoli. Projídat neefektivní výrobou nechtěných aut peníze vznikající v jiných odvětvích je cesta do pekel.

Zdroj: Autoweek

Petr Prokopec