Autoforum

/

Foto: Polizei Oberfranken@Facebook

Je to složitá filozofická debata, v níž každý může mít svůj názor, dovolte nám tedy říci ten náš. Trestat kohokoli za to, co říká, by ve svobodné společnosti mělo být nepřijatelné.

„Kongres nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku,” praví mj. první dodatek Ústavy Spojených států amerických, který bývá volně interpretován jako „svoboda slova je nedotknutelná”. Česká ústava, stejně jako všechny evropské, obsahují podobné ustanovení: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.” Rozdíl je ale v tom, že zatímco v USA tento princip skutečně funguje, o Evropě to nelze říci ani trochu.

Jsme ti poslední, kteří by bezmezně obdivovali Ameriku, úcta k podobným principům je ale něco, co obdivovat lze. Jde tu skutečně jen o princip - svoboda projevu buď je a nebo není, je to černobílá a nikoli šedá věc. Pakliže je „zaručena” a nelze ji omezit zákonem, nemůže si nikdo osobovat právo stanovit, co ještě přijatelné je a co už není. V USA to pochopili a neakceptovatelnými se staly jakkoli hloupé způsoby projevu. V Evropě jsme to bohužel nepochopili a dále potíráme lidi jen za to, co si myslí nebo říkají.

Říci, že holokaust nebyl, je hloupé. Dát si na zadní sklo auta hákový kříž je hloupé. Zpívat písně vyzývající k agresi vůči lidem, kteří pochází odjinud, je také hloupé. Stejně tak je ovšem hloupé říci ženě, že je tlustá, že COVID-19 neexistuje nebo že sousedovi zapálíte dům, když bude ještě jednou v sobotu ráno pouštět cirkulárku. Rozdíl jen ale v tom, že za první tři věci vás tady budou stíhat, za zbylé nikoli.

Jaký to dává smysl? Absolutně žádný. Někdo si zkrátka jen začal osobovat právo malovat legální hranici mezi přijatelností a nepřijatelností. Jsou to ale všechno jen slova, projevy něčího smýšlení, jen něčí pohledy na věc, něčí názory. Mohou být hodné pozvednutí obočí, mohou být hodné společenského zavržení, mohou být hodné i odsouzení - nikoli však v legálním smyslu slova. Můžete mít jiný názor a my vám ho brát nebudete, svoboda slova či jakéhokoli jiného projevu ale má být skutečně nedotknutelná jako elementární institut svobodné společnosti. A je tragické, že v Evropě něco takového existuje jen na papíře.

Poslední důkaz přichází ze sousedního Německa, kde byl 26letý řidič BMW X5 druhé generace zaznamenán radarem, jak jede 81 km/h v úseku, kde je povoleno jet nanejvýš 70 km/h. Za to by za normálních okolností dostal 20 euro pokuty, tedy asi 527 Kč, což lze označit za přiměřené. On ale nakonec dostal 75krát vyšší pokutu (1 500 euro, asi 39 600 Kč) a měsíční zákaz řízení, což za přiměřené nelze označit ani náhodou. Proč? Protože si dovolil dát také najevo, co si myslí o takovém měření rychlosti, potažmo o policii v Horních Frankách, která jej má pod palcem.

Na radar ukázal zdvižený prostředníček, který kamera zaznamenala. Jistě nerozvážný projev mladého muže, ale komu tím bylo ublíženo? Začal snad radar mít deprese? Nebo se policie není s to vypořádat se zpětnou vazbou od občanů? Zákon by něco takového neměl nikdy omezovat, ale v Německu je podobná gestikulace za volantem zakázaná. Tedy, spíše právě taková, za zvednutý palec by asi dotyčného nepopotahovali. Kde je rozdíl? Signál s palcem je dobrý a o dva prsty vedle už je to zločin? Jak absurdní.

Je to bohužel jen další krystalický důkaz netolerance Evropy, nikoli opaku, který by podobná omezení ráda znamenala. Starý kontinent už by si měl konečně uvědomit, že každý projev se může někoho dotýkat, každý může někomu ubližovat. Přesto - a nebo právě proto - by si ale nikdo neměl osobovat právo zákonem stanovovat, který, kdy a kde je legálně přijatelný a který nikoli. Jsme přesvědčeni, že společnost by se s obecně nepřijatelnými projevy vypořádala i bez toho.

Zdroj: Polizei Oberfranken@Facebook

Petr Miler