Autoforum

/

Foto: Worldwide Auctioneers, tiskové materiály

Co všechno také nezpůsobil konflikt na Ukrajině, tedy v tomto případě spíše obava z něj. Jednání o prodeji vozu trvala dva roky, až hrozba faktické nemožnosti vůz prodat vedla k rychlé dohodě na ceně.

Za necelé dva měsíce se dočkáme hned dvou výročí, která souvisejí s Adolfem Hitlerem. Někdejší „Führer“ se totiž narodil 20. dubna 1889 a sebevraždu spáchal 30. dubna 1945. Někteří si jistě přejí, aby hlavně druhým zmíněným krokem nechal co nejdříve inspirovat ruský prezident, to však pro tuto chvíli nechme stranou. My se dnes budeme soustředit na nacistického vůdce a jeho slabost pro vozy značky Mercedes-Benz, třebaže i s aktuálním konfliktem má souvislost.

Hitler si oblíbil hlavně model 770, kterému se přezdívalo Grosser. Za tím stály jeho rozměry, vůz první série s kódovým označením W07 totiž měřil 5 600 milimetrů na délku a počítal s rozvorem 3 750 mm. Vyrábět se začal v roce 1930, přičemž Hitler jej začal používat o rok později. Následně pak přepřáhnul na druhou sérii, která do výroby zamířila v roce 1938 s označením W150. Její délka se natáhla na rovných 6 metrů, zatímco rozvor povyrostl na 3 880 mm. Změnila se nicméně i šířka, a to z 1 840 na 2 070 mm.

Je přitom otázkou, kolik těchto aut Hitler vlastnil či používal. Celkově bylo totiž do roku 1943 vyrobeno jen 205 exemplářů, přičemž nacistický vůdce některé kousky daroval zahraničním politikům, mezi něž patřil i Emil Hácha, nejprve český prezident a posléze prezident Protektorátu Čechy a Morava. Toho vůz třícípé hvězdy přežil, neboť posloužil i dalšímu prezidentovi Edvardu Benešovi. V hradní flotile pak dokonce zůstala i po komunistickém Vítězném únoru, musela však do karosárny Sodomka, kde z ní sejmuly veškeré znaky „imperialismu“.

Zpět ale k Hitlerově flotile, z níž jeden exemplář, který vůdce prokazatelně používal nejméně tři roky, byl zabaven americkými vojáky ve Francii (další pro změnu takto skončil v Rakousku). V roce 1946 pak zamířil do Spojených států, kde jej koupil bohatý majitel tabákových plantáží Tom Austin. O třicet let později však měl vůz nového vlastníka, a to Ralpha Engelstadta, majitele Imperial Palace Casino v Las Vegas. Po jeho smrti v roce 2004 ovšem došlo na další prodej, přičemž identita vlastníka nebyla oznámena. Nejinak tomu bylo o pět let později, víme ale aspoň tolik, že jej v roce 2009 koupil ruský miliardář.

Na počátku roku 2018 pak vůz zamířil do aukce, na prodej nicméně nedošlo - dosaženo totiž nebylo požadované minimální ceny. Hitlerův Mercedes tak měl zůstat v Moskvě, kde se o něj začal zajímat australský miliardář Clive Palmer. Ten se totiž rozhodl, že sestaví největší sbírku starých aut na světě. Jakmile jich pak bude mít 600, hodlá všechny vystavit v novém muzeu. Pro to však zatím ještě nemá vybrané konkrétní místo, nejspíše ale půjde o město Gold Coast, kde sídlí a kde je jeho dosavadní sbírka uskladněna.

Palmer měl s ruským vlastníkem jednat o ceně neúspěšně dva roky, nakonec ale náhle došlo na dohodu. Kolik vůz Palmera stál, není známo, zjevné ale je, že k obchodu došlo pod tlakem okolností. Uzavřen byl před pár týdny, kdy měl dosavadní majitel jednat v obavách z Putinova vpádu na Ukrajinu, pokud o něm rovnou nebyl zpraven. Mercedesu se tak zbavil za 5 minut 12 ve snaze cennou komoditu zpeněžit, když ještě může. Za současné situace si nikdo v Rusku nemůže být ničím jistý.

Zdroj: The Courier Mail

Petr Prokopec