Autoforum

/

Foto: Porsche

Máte pocit, že jakási ekologická efektivita elektrických aut je problematická už kvůli náročnosti výroby samotných baterií a jejich omezené životnosti? Máte pravdu, to ale pořád nevíte všechno. Už samotná finální produkce bateriových paketů je mimořádně marnotratná.

O klimatických hrozbách se v posledních letech mluví dnes a denně. Jde nicméně o výrazně odlišné zprávy, než jakým média zásobovala veřejnost třeba v 60. a 70. letech minulého století. Tehdy se vědci obávali toho, že přichází nová doba ledová. Třeba v Time Magazine tak v roce 1974 vyšel článek, který pojednával o poklesu globálních teplot ve srovnání se 40. lety o 1,5 stupně Celsia. O čtrnáct let později ale již lidstvo měla ohrožovat stoupající hladina oceánů, jež měly mimo jiné do roku 2019 zcela pohltit Maledivy či New York.

S příchodem nového milénia se však rétorika znovu změnila, v roce 2000 se ve velkém tvrdilo, že naše děti již nebudou znát sníh. Ten ale v současné době nemají pouze v Alpách, nýbrž také v Krkonoších. A dost možná do konce týdne zasype značnou část republiky, neboť teploty poletí dolů rychleji než ceny másla. To jsou poměrně dramatické obraty, které jen umocňují nedůvěru lidí v různé „klimatické experty“. A nepomáhá to ani elektromobilitě, která je navíc nesmyslně popisována jako spása světa, kterou z podstaty nikdy být nemůže.

Nejde tu navíc jen o jejich minimální podíl na celkových emisích CO2 a nejasný případ v momentě, kdy je většina elektřiny po celém světě pořád vyráběna z fosilních zdrojů. S bateriovým pohonem je totiž spojena řada špinavých tajemství, která mnozí nevidí či nechtějí vidět. Hlavním problémem je těžba vzácných kovů, bez nichž se baterie neobejdou. Ta má k ekologické činnosti velmi daleko, ať už jde o extrakci lithia, kobaltu, niklu a vlastně jakékoli rudy. To ale pořád není vše.

Magazín Financieel Dagblad nyní přichází s výsledky vlastního šetření, které na bateriový pohon vrhá ještě temnější stín než dosud. Nizozemští kolegové totiž zjistili, že zhruba třetina všech nových baterií v Evropě hned po výrobě míří do šrotu. Produkce akumulátorů je totiž velmi precizní činností která má zhruba dvacet různých fází. Stačí přitom, aby došlo k drobnému pochybení během jedné z nich, a baterii nelze bezpečně použít. Za běžnou je brána vadnost 15 až 30 procentech vyrobených paketů, v některých továrnách ale míří do šrotu až 90 procent všech baterek.

Jak se zdá, problémy narůstají ve chvíli, kdy výrobci přechází od pilotní várky k masové produkci. To je ovšem zásadní problém, neboť zlevňování je podmiňováno právě využitím továrních kapacit na maximum. Když ale klidně hned devět z deseti vyrobených baterií vyhodíte, lze na nízké ceny rovnou zapomenout. Stejně jako nelze počítat se zlepšením klimatu, když zrovna ta nejšpinavější část výroby elektromobilů probíhá opakovaně a z velké části zbytečně. Kompletní recyklace vyrobených paketů totiž není možná.

A magazín si své závěry nevycucal z prstu. Na jeho zjištění již zareagovaly Volkswagen a Volvo, které potvrdily, že se skutečně jedná o problém, který dnes nemá uspokojivé řešení. VW se ohání recyklací, jak už ale padlo, ta je možná jen částečně a zázračný proces to také není. Továren, které takového zvládají, je navíc v Evropě pouze pár, přičemž třeba ta v Rotterdamu zvládá ročně zpracovat jen 20 tisíc paketů z elektromobilů či 50 tisíc z hybridů. Na starém kontinentu se loni prodalo celkově 10,5 milionu aut, prodeje aut s nějakou formou elektrifikace jdou do milionů, a tak pro ně i musí vznikat miliony baterek, z nichž statisíce míří okamžitě do šrotu. Co má tohle společného s ekologií?

Zdroj: Financieel Dagblad

Petr Prokopec