Autoforum

/

Foto: Autohaus Dohmen, publikováno se souhlasem

Je to auto typu „motor a nic”, ale není to nakonec to, co si nejsnáze získá srdce nadšence s omezeným rozpočtem, kterého trápí obavy z provozních nákladů? Tahle trojka prostě má své kouzlo, na dnešním trhu je to velká rarita.

Jako nadšenci jsme vždy měli nutkání dávat přednost ojetým autům před novými, neboť nepatříme mezi ty, kteří by si mohli ukázat na kterýkoli vůz na trhu s vědomím, že jeho pořízení jejich bankovní konto sotva pozná. Máme auta rádi a byť nepohrdneme ničím, logicky je nám bližší vůz vyšší úrovně s lepším motorem než slabší obyčejné auto. Obvykle to první stojí o dost víc než o druhé, pokud ale narazíte na tu správnou ojetinu, snadno můžete mít sotva opotřebovaný vůz vysoké úrovně za cenu nového nuzného auta ve specifikaci blízké úplnému základu.

Tohle platilo vždy, na současném trhu to ale platí víc než kdy dřív. Ceny nových vozů se vyšplhaly do výšin tak absurdních, že za 630 tisíc Kč dostanete jen základní Škodu Octavia prakticky bez výbavy a s přiškrceným motorem (1,5 TSI se 115 koňmi?). To je téměř dvojnásobek toho, co byste ještě docela nedávno zaplatili za srovnatelný vůz s motorem 1,2 TSI. Tento stav se pochopitelně odráží i na trhu ojetin, neděje se tak ale zdaleka se srovnatelnou intenzitou. I proto se dá čas od času narazit na opravdu pozoruhodné nabídky ojetých vozů, kterým skoro není možné nedat přednost.

Jednu takovou dnes máme před sebou. U prodejce z německého Moersu se objevil v nabídce za 16 980 euro (tedy asi 430 tisíc Kč) vůz, který snadno strčí do kapsy nejen základní Octavii, ale i většinu jejích verzí téměř v jakémkoli ohledu, pokud si tedy nepotrpíte na moderní elektronické vychytávky. A stojí jako nová Fabie - za 430 tisíc korun dnes nedostanete víc než litrovou nejmenší škodovku s pár příplatkovými prvky navíc. Tady ale před sebou máme BMW 325i generace E90 po faceliftu, tedy už dost moderní vůz s šestiválcovým motorem 3,0 (skutečně, po faceliftu měla verze 25i dokonce vyšší objem než se zdálo, kdeže jsou ty časy...), které dodnes nenajelo prakticky nic.

Na tachometru má pouhých 23 400 kilometrů a říci, že je jako nové, jsou skoro slabá slova. Tohle auto je očividně téměř netknuté a máme-li věřit prodejci, pak tak nejen vypadá, ale i funguje - péče se mu přes malý nájezd mělo pravidelně dostávat vždy jen v autorizovaném servisu, poslední návštěvu absolvovalo přes 1 200 km. Jeho prvním a jediným majitelem byl starší muž, který se nechtěně postaral o možnost, jak se dnes dostat ke stále výjimečnému autu za velmi zajímavé peníze. Ústupky pochopitelně existují, krom časového stáří (jde o 13letý vůz) je třeba přijmout specifikaci odpovídající charakteru prvního majitele.

Nevíme, jestli se to učilo před mnoha dekádami na tamních školách, ale auto po německém důchodci má skoro typickou specifikaci - jeden z lepších motorů a dál skoro nic. Šestiválcovou atmosférou s 218 koňmi nelze pohrdnout, třebaže raketu z auta nedělá, převodovka je příhodně manuální a nechybí xenonová světla. Co dál? Dál už nevidíme skoro nic - malá kola, základní sedadla, látkové čalounění, stříbrné obložení... Povětšinou nejde o nic, co byste nedostali k šestiválci bez příplatku, byť za automatickou klimatizaci, dálkové ovládání na volantu nebo parkovací asistenty na obou stranách si kupec musel připlatit.

I v této specifikaci to ale bude citelně komfortnější auto než Fabia 1,0, o dynamice, prestiži a požitku z řízení ani nemluvě. Stovka za 7,3, maximálka 244 km/h, zadní pohon, zvučný šestiválec... To vše skoro nejeté za 430 tisíc? V dnešní době? Hřích nekoupit, takových nabídek najdete na trhu obvykle nula. Podívejte se sami na auto níže, nakonec jsme viděli i více „oholené” verze a ježdění je s tímto kouskem bude pořád velmi uspokojivé.

Zdroj: Autohaus Dohmen@Mobile.de

Petr Miler