Autoforum

/

Foto: Dodge

Je to typický obraz současného automobilového světa, ve kterém se zákazník dostal na druhou kolej. I když Stellantis proti nařizování toho či onoho protestuje, ve výsledku se mu do značné míry podřizuje. A odtržení jeho nabídky od přání klientů má své následky.

Kdo pamatuje časy Mototechny z dob komunistické ČSSR, ví, že průpovídky o tom, že „auta nebyla”, nejsou tak úplně pravdivé. Auta byla, sami pamatujeme i momenty, kdy některé provozovny Mototechny, národního podniku, dokonce neměly kde rozumně skladovat neprodaná auta a nechávaly je na ulici. Ale o jaké vozy šlo? No o verze, které nikdo nechtěl, typicky málo vybavené a slabé Škody 742 a další podobné „lahůdky”.

Nebudeme říkat, že jsme se vrátili do časů komunisticky plánovaného hospodářství, to samozřejmě není pravda. Ale s tím, jak z toho tržního „vyzobáváme” jednu jeho elementární funkci za druhou, se postupně blížíme dříve panujícími stavu. Také dnes se může velmi snadno stát, že u dealera najdete přehršel aut, která nemají kupce. Budete ale marně pátrat po těch, která lidé preferují. Proč? Protože automobilky svou nabídku stále více přizpůsobují tomu, co se po nich politicky chce, a nikoli tomu, co po nich zákazníci žádají.

Dopady toho na vlastní kůži aktuálně poznává koncern Stellantis, jak informují kolegové z Auto News. Jeho značky z nabídky vyřazují žádaná auta a k dealerům cpe vozy, které nikdo nechtěl. Týká se to řady z nich nejviditelnější je to ale u Jeepu a hlavně Dodge. Ten byl znám hlavně jako výrobce osmiválcových muscle carů, taková auta však nyní u této automobilky už vůbec nekoupíte.

Celý problém navíc umocňuje fakt, že nový elektrický Charger, který nakonec bude k mání alespoň také se spalovacím šestiválcem, reálně není k mání. Dealeři této značky tedy nemají co prodávat, nejsou však sami. Lidmi ve velkém žádané varianty Grand Cherokee a Wrangleru chybí také prodejcům Jeepu. Například Wrangler jakéhokoli typu obvykle nemůžete mít s pohonem 4x4, pokud si nekoupíte hybridní verzi 4xe. O tu ale spousta lidí nestojí, a tak nekoupí nic.

Zatímco tedy americký trh za první půlrok vzrostl o 2,2 procenta, koncern Stellantis si o 16 procent pohoršil. Druhý kvartál pak byl doslova tragický, v období od dubna do června byl meziroční propad prodejů koncernu dokonce 21procentní.

Kevin Farrish předsedající národní dealerské asociaci koncernu potvrdil, že prodejci již v květnu dali Carlosu Tavaresovi, nejvyššímu šéfovi Stellantisu, najevo své rozezlení. A zároveň přišli i s důvody, proč dle nich Stellantis zaostává za konkurencí. To mělo mít pozitivní odezvu, neboť dle Farrishe se zlepšil přístup dealerů k jak základním, tak i plně vybaveným koncernovým SUV. Stejně jako přišlo zlevnění. Z obchodních výsledků se ale zatím nezdá , že by změny zafungovaly či se nějak výrazně projevily.

Koncern nyní doufá, že se mu povede v rámci letní kampaně, kdy ceny některých aut posílá o další 2 000 USD (cca 47 tisíc korun) dolů, pád zastavit a proměnit v růst. Ani nízké ceny ale nakonec nemusí zafungovat, pokud lidem nenabídnete přesně to, po čem touží. Na něco takového poukazujeme od chvíle, kdy bylo ve vyšších patrech politiky rozhodnuto, že se půjde už jen elektrickou cestou, k čemuž se automobilky v prvé chvíli nadšeně hlásily. Zákazník byl postaven stranou, neboť nikomu nedošlo, že kromě příkazu, co si může koupit, má ještě jednu volbu - nekoupit si nic. Tuhle „svobodu” jsme ostatně měli i za komunismu...

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec