Autoforum

/

Foto: Glinicke, tiskové materiály

Automobilky jako VW si myslí, že mohou lidem diktovat, co si od nich koupí, a kolik peněz za to zaplatí. Realita je jiná. Dealeři ji vidí a nebudou věčně čekat, až se ta která automobilka umoudří. Změna sortimentu je pak jen další ránou pro vyhlídky evropských výrobců.

Automobilky dnes mohou být rády, že koronavirus a reakce většiny světa na něj způsobily značné trhliny v dodavatelských řetězcích. Pomalu opadávající zájem o nové vozy se díky tomu neprojevuje tak moc jako za jiných okolností a klesající prodeje je na co svést. A co je podstatnější, dokonce při tom mohou ještě vydělávat, neboť ještě menší nabídka často nestačila vykrýt menší poptávku, což dává prostor k růstu marží. Kdyby nicméně pandemie nezačala úřadovat a věci zůstaly při starém, bez obřích slev by dnes prodávat nová auta nešlo ani v menší míře než dříve.

Nedostatek čipů a dalších dílů ale dnes už není takovým problémem jako dřív, místo toho mají hlavně evropské automobilky jiné potíže. Kvůli razantnímu zdražování, za kterým více než co jiného stojí vynucovaný přechod na nechtěnou elektromobilitu, totiž objevily skulinu na trhu čínské značky. Ty se od prvního útoku na starý kontinent, ke kterému došlo v předminulé dekádě, poučily. Jejich stávající produkce tak má originální a leckdy i líbivější design než ta evropská. V případě bezpečnosti a provedení interiérů jsou na tom často i lépe, přesto zůstávají levnější.

S čínskými auty se tedy v prodeji setkáváme stále častěji, ne vždy se tak ale děje v nových showroomech. Tyto vozy lákají i tradiční dealery jiných automobilek, které někdy až zabedněně ignorují signály od svých vlastních zákazníků naznačující, že se nabídka té které značky vzdaluje jejich představám, popř. se stává příliš drahou. Dealer si něco takového dovolit nemůže, na podobné signály musí být velmi citlivý. Nakonec chce prodávat, a tak dříve nebo později logicky začne mít blíže ke značkám, které nabízí příhodnější a dostupnější vozy. A protože řada zákazníků netíhne jen k určité značce aut, ale také k určitému dealerovi, s jehož službami je spokojena, vystavují se automobilky ještě většímu riziku ztráty klientely než za jinak nezměněných okolností.

V této souvislosti způsobil rozruch krok skupiny Glinicke, která provozuje síť hned 27 dealerství. Tři z nich jsou umístěny v Kasselu, tedy ve městě, poblíž kterého má svou druhou největší evropskou továrnu Volkswagen. Bylo by tak vlastně jen logické, že místní nic jiného než lidový vůz ani nechtějí. Jenže VW se lidem vzdaluje přesně výše popsaným způsobem a Glinicke si nemůže dovolit čekat na to, až to vedení Volkswagenu dojde. A tak se rozhodla jednat sama - začíná prodávat čínské vozy.

Firma tedy začíná prodávat vozy čínské značky BYD. A VW se snad ani nemůže se zlobit, Glinicke si jen hledí svého byznysu a svých zákazníků, na které Wolfsburg kašle. Dá se čekat, že na takové kroky bude docházet stále častěji, což jen usnadní vstup Číňanů na evropské trhy a dál zkomplikuje pozici VW a spol. ve snaze prodávat drahé a nechtěné. Nakonec uznejte sami, že když tato auta začnou prodávat věrohodní dealeři, bude to tu mít konkurence z Říše středu o poznání snazší, pakliže nabídne solidní vozy za lepší ceny.

Tímto směrem věci pořád tlačí jedna jediná věc - dogmatické lpění na elektrifikaci osobní automobilové dopravy za jakoukoli cenu. Že se k němu snížili politici, nepřekvapí. Ale že se do propasti s úsměvem vrhají i automobilky, které mají o nezájmu koncových zákazníků o drahé elektromobily od dealerů stejné zprávy jako my, to je dokola zarážející. Ale kdo chce kam...

Zdroj: Focus

Petr Prokopec