Autoforum

/

Foto: Renault

Teď už je to jasné, elektromobil je naše jediná budoucnost. Akorát vedle něj stačí nabídnout morálně 8 let staré spalovací auto ve verzi, o kterou by si donedávna skoro nikdo neopřel ani kolo, a elektřina prodejně dostává na zadek způsobem, o kterém i sedláci od Chlumce jen sní.

Otázka za milión, kterou si v automobilovém světě musíme pokládat každý den, zní: Jak bystrý člověk musí být, aby pochopil, že elektromobily jako jediná alternativa nejsou tou správnou cestou, kterou se má tento obor ubírat? Podle nás velmi málo, přesto se zdá, že většině lidí, kteří dnes o podobě automobilismu rozhodují, chybí i tato nezbytná trocha.

Není ani třeba pouštět se do složitých výpočtů, není třeba se hluboce orientovat ve vývoji techniky a jejích budoucích možnostech, nemusíte být ani ekonomové. Cokoli z toho by vám řeklo, že stoprocentní elektrifikace aut je cestou mimořádně neschůdnou, nakonec ale stačí jen obyčejný selský rozum a pohled na to, co a jak a za jakého úsilí se prodává.

Vezměme si takový Renault a jeho Mégane. Automobilka vrhla extrémní úsilí do toho, aby vyvinula a přivedla na trh elektrickou verzi tohoto modelu, muselo to stát miliardy na vývoji a stamiliony na marketingu. Nepropaguje téměř nic jiného, na svém webu vám vnucuje téměř jen to a auto vám naservíruje na zlatém (k čertu se stříbrem) podnose s nejmodernějšími vychytávkami v provedení, jaké si budete přát. Je to jeho hvězda, střed pozornosti, je to ta otylá rádoby princezna z Popelky, na kterou matka věší nejlepší šaty a leští ji prachovkou, když jen zdáli zavětří prince.

Vedle toho Renault zachoval v prodeji předchozí, dnes už osm let starou variantu Méganu jako Grandcoupe. Že ani nevíte, co to je? To se nedivíme, marně přemýšlím, kdy naposledy jsem tohle auto viděl na silnici. Na některých trzích si říká - a i v Česku si tak myslím říkal - Mégane Sedan, což vám dá docela slušnou představu o jeho podobě. Jo, je to sedan, vyhráváte bez odměny. Prostě kompaktní tříprostorové auto, u nás skoro neprodejná koncepce, kterou si ale lidé oblíbili v některých jiných zemích.

Že se tu vůbec prodává, je s podivem, ale Renault může být rád, že tomu tak je. Spolu s kombíkem, který měl skončit už loni, ale nakonec se prodával ještě po část letošního roku, je to takový automobilový renegát, kterého si musíte sami najít v koutku webu Renaultu. Ten si žádného starého Méganu dávno nevšímá, žádný nepropaguje, je to 8 let starý, odepsaný vůz, který se v prachu válí někde na skladech a ráno na něj hlídač zařve leda: „Seber si do zítra ten hrách, šmejde!” Berte to s humorem, ale tak to je - starý Mégane je nemilovaný a nechtěný, je jen do počtu a teď jako sedan snad už ani to ne.

Má dvě úrovně výbavy, jeden motor (1,3 turbo se 140 koňmi), koupíte ho s manuálem a s automatem. Ale je levný. Základní cena 469 000 Kč vypadá dnes jako ozvěna minulosti, je ovšem skutečná a aktuální. A když sáhnete po vrcholné verzi s automatem, pořád vám stačí jen 564 000 Kč. Žádných 900 Kč, žádných 990 Kč, žádných 999 Kč, ani na Baťu se tu nehraje. Prostě přineste svých 469 až 564 tisícovek a máte ho. A víte co? Dost lidí to dělá.

Koukáme do prodejních čísel SDA za letošní rok a jen valíme oči. Renault tu letos prodal 221 Méganů, což není žádná sláva, ovšem elektrických je jich - bubny - 25. Pětadvacet auťáků, i Porsche 911 Cabrio se letos prodalo víc, tohle jsou čísla někde na úrovni Ferrari 296, Bentley Continental nebo Lamborghini Urus. Všechno ostatní dělá doprodejový spalovací Mégane, jistě zčásti i onen kombík (to jen z čísel nepoznáme), který dnes koupíte v poslední nechtěné verzi. Přesto elektromobil drtí v poměru skoro 8:1.

Jaký další důkaz někdo chce o tom, že elektromobily hrají s neskutečně slabými kartami? Kdyby hra byly vyrovnaná, kdyby tu byl zbrusu nový spalovací a zbrusu nový elektrický Mégane, obojí s odpovídající šíří nabídek výbav, motorů, převodovek, obojí se stejnou obchodní podporou apod., jak by asi výsledky vypadaly? No jak? Bylo by to 100:1? Proč se pořád někdo snaží ohnout realitu a vnucovat lidem něco, co evidentně nechtějí? Je to skutečně absurdní stav věcí, okamžik bezprecedentní ignorace preferencí zákazníků na místě, které by mělo být trhem. Smutné, víc se k tomu nedá říct.

Zdroje: Renault, SDA

Petr Miler