Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Evropská unie konečně pochopila, že používání biopaliv v motorových vozidlech ke snižování emisí CO2 jaksi nevede. Žel bohu příliš pozdě.

Ať se to zastáncům aut využívajících spalovací motor líbí nebo ne, dříve nebo později ten poslední barel ropy někdo vytěží. Ta představa je smutná, ale vozy jak je známe dnes, skončí jako exponáty v muzeích nebo víkendové hračky v garážích, které budou jezdit na nějaké jiné, pravděpodobně synteticky vyrobené palivo. Navzdory neustálému vyvolávání strachu z tenčících se zásob ropy to asi ještě chvíli potrvá a dost možná se toho nedožijí ani naše děti. S jistotou už ale dnes můžeme říci, že současná biopaliva benzín ani naftu nenahradí.

Ačkoli se na nesmyslnost produkce rostlin vhodných k výrobě biopaliv na kvalitní zemědělské půdě upozorňovalo předem, tyto námitky žádná z odpovědných osob nebrala na zřetel. Evropská unie slepě kráčela za svým zeleným snem, který si kladl za cíl postupně zvyšovat podíl biosložek první generace (etanolu a bionafty) v pohonných hmotách až na minimálně sedm procent v roce 2020. Navíc lze předpokládat, že jejich procentuální zastoupení se mělo po tomto termínu dále zvyšovat. Jak se ale ukazuje, EU konečně pochopila to, co ji bylo předkládáno jako protiargument už léta.

Zkusme na chvíli zapomenout, že teorie globálního oteplování je v podstatě jeden obrovský a nepředstavitelně výnosný podvod. Jen tak lze plně docenit hloubku zvrácenosti toho, co se tu dnes děje. EU se rozhodla pro zvyšování podílu biosložek v pohonných hmotách pro automobilovou dopravu ne snad proto, že by chtěla prosadit energetickou nezávislost na ropě, ale především z důvodu snížení produkce tzv. skleníkových plynů, tedy hlavně nechvalně proslulého oxidu uhličitého skloňovaného hlavně pod zkratkou CO2.

Předpokládalo se přitom, že biopaliva jsou „klimaticky neutrální“, tedy že jejich spalováním v motorech se uvolňuje pouze tolik oxidu uhličitého, kolik předtím v podobě rostlin v době svého životního cyklu nakumulovaly. To je ale totální nesmysl, neboť pěstovaní plodin jako je řepka muselo být mnohé obětováno. Jednak celý proces výroby biopaliv spotřebovává energii, jenž je obvykle získávána spalovaním fosilních paliv, navíc byla kvůli výsadbě patřičných plodin zabrána kvalitní zemědělská půda. Pak bylo nutné pro pěstování pšenice a dalších potravinářských plodin hledat jiné prostory a nové plochy se vytvářely likvidací lesů či pastvin, které samy o sobě odbourávaly ohromné množství volného oxidu uhličitého - fotosyntéza, vzpomínáte?

EU ve svých výpočtech zejména s druhým zmíněným faktorem jaksi nepočítala, anebo s tím nebylo počítáno zcela záměrně díky lobbingu a „všimnému“ producentů biopaliv do kapes úředníků. Teď se „na to přišlo”, roky poté, co jsme si při každém tankování paliva začali povinně lít do nádrže i několik procent údajně ekologických paliv.

Závěr, který byl každému rozumnému člověku jasný bez jakýchkoli výpočtů, koncem týdne zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Nyní už i EEA tvrdí, že úspora emisí skleníkových plynů daná používáním biopaliv byla špatně spočítána a následně tak i všechny navazující výpočty Evropské unii vykazují výrazně chybné výsledky.

„Většina biopaliv má citelně vyšší emise skleníkových plynů, než jim bylo na základě dosavadních výpočetních metod přičítáno,“ řekl Helmut Haberl, profesor ústavu sociální ekologie ve Vídni a člen vědeckého výboru EEA, a dodal: „Stávající unijní zásady pro výpočty prospěšnosti biopaliv proto nedostatečně zohledňují důsledky proměn využití úrodné půdy, které vznikají přechodem na pěstování energetických kultur.”

„Každý může na příkladu Řecka vidět, kam to vede, když výpočetní systémy nesouhlasí - země se nachází v mohutné hospodářské krizi. Výbor proto požaduje rychlou změnu výpočetních systémů a výrazný obrat v unijní politice bioenergetiky, jinak by mohly být důsledky masového přechodu od fosilních paliv na biopaliva nedozírné a vedly by dokonce k dalšímu nárůstu emisí skleníkových plynů a tím i posilovaly globální oteplování,“ uzavřel Haberl.

Opravdu hodnotný názor, který snad zatne tipec podobným rozhodnutím. Ještě kdyby tak unie pochopila, že ty miliardy eur, které bezcílně vyhazuje na vědecky nepodloženém předpokladu, že uměle produkovaný oxid uhličitý nebezpečně zvyšuje teplotu naší planety, možná bychom podobné nesmysly nemuseli vůbec řešit.

Jenže něco podobného nelze očekávat, konec konců, EU má dnes i jiné cíle. Na plánovaný sedmiprocentní podíl biosložek v palivech (stejně nebyl reálný, takové množství biopaliv ani nebylo možné smysluplně vyrobit) může klidně zapomenout, dnes vládne automobilovému trhu jiná doktrína. Do roku 2030 totiž mají polovinu registrovaných vozů tvořit elektromobily. To je sice úplně stejně, ne-li ještě více nesmyslný cíl, i v tomto případě jej ale Unie prosazuje všemi dostupnými prostředky. Tvrdí totiž, že elektromobily neprodukují žádné emise CO2, vždyť ani nemají výfuk. Co na tom, že je produkují tisícinásobně větší „výfuky“ tepelných elektráren, které potřebnou elektrickou energii musí vyrobit. I to všichni vidí, jak dlouho asi bude trvat, než se toho orgány EU dopočítají?

Biopaliva dofrčela

Miro Mihálik