Autoforum

/

Foto: Patrick Seeger, dpa

Používání zdravého rozumu ze strany politiků je stále vzácnější, Volker Wissing ale zjevně ještě všechen nepozbyl. Situaci okolo zavedení rychlostních omezení na Autobahnech komentuje lakonicky, místo utahování šroubů navrhuje něco úplně jiného.

Německo je jednou z posledních bašt, kde stále můžete naplno využít dynamický potenciál vašeho vozu legálně i v běžném provozu. Na většině tamních dálnic totiž není omezena rychlost. Toho využil i Radim Passer, který své Bugatti Chiron rozjel na více než 400 km/h. Přestože se s ohledem na platná pravidla nedopustil žádného přestupku, v jednu chvíli se stal veřejným nepřítelem číslo jedna. Vzduchem totiž začala létat obvinění z trestného činu, ani na obvinění ale nakonec nedošlo.

Jeho počin ale i tak znovu vyvolal diskuzi o zavedení rychlostního limitu na Autobahnech. Hlasy politiků a zejména aktivistů pak začaly nabývat na intenzitě po vypuknutí konfliktu na Ukrajině a eskalaci energetických problémů Evropy. V případě ropy mělo ke zlepšení situace pomoci zrušení neomezeného tempa, neboť při nižší rychlosti automobily pochopitelně dosahují nižší spotřeby. Nicméně většina spotřeby ropných produktů jde na konto nákladních aut, které jezdí pomalu, a tak by žádné podstatné zlepšení nepřineslo.

Rychlostní limit tedy nakonec zaveden nebyl. A dost možná nakonec ani nikdy zaveden nebude. Německý ministr dopravy Volker Wissing totiž poukázal na skutečnost, že lidé se v podobných případech omezují sami. Vyšší ceny pohonných hmot zkrátka mnohé motoristy přiměly ke zpomalení tak či onak. A výhledově nemá smysl o omezení maximálního povoleného tempa mluvit.

Důvodem je vynucený rozmach elektromobilů, jejichž podstata rychlému cestování nepřeje. Většina vozů na bateriový pohon maximálku omezenou na 160 či 180 km/h a i ty, které zvládnou více, nemohou takto jet déle než chvíli. Jízda vysokou rychlostí je energeticky náročná, kapacita baterií malá, jejich dobíjení pomalé - za takových okolností jednoduše není možné jezdit dlouhodobě vyššími rychlostmi. I když výkon elektrických aut s klesající kapacitou baterek klesá, takže jedou čím dál pomaleji, více než desítky kilometrů na jedno nabití opravdu rychle ujet nejde.

Vraťme se ale k Wissingovi, který zmíněné nemyslí zle, jen reálně říká, jak se věci mají a dále mít budou. A nohama na zemi stojí i v jiných ohledech, neboť varuje před houstnutím dopravy a volá po rozšíření dálniční sítě. „V Německu neroste jen počet aut, ale konstantně se rok od roku zvyšuje i nákladní doprava,“ uvádí. Jen loni bylo po silnicích přepraveno 3,7 miliardy tun zboží, tedy desetkrát více, než měl na kontě železniční transport. Letos má navíc toto množství narůst o dalších 50 milionů tun.

Kolejovou dopravu k tomu přitom využít nejde, její kapacita je na maximu. Proto Wissing volá po rozšíření dálnic, jinak nebude možné udržet ekonomiku v chodu. Ostatně dodává, že navzdory rostoucí intenzitě dopravy se již dlouhá léta infrastruktura nerozšiřuje vůbec anebo jen velmi málo. To dle něj může vést právě k onomu ucpání páteřních tepen. „Ať se vám to líbí nebo ne, hustota dopravy na německých silnicích roste a my se s tím musíme vypořádat. Jinak zkolabuje ekonomika a lidé začnou přicházet o práci,“ uvádí ministr. Něco takového si ovšem především Zelení, kteří jsou proti takovému návrhu, evidentně neuvědomují. Dle nich totiž více jízdních pruhů bude znamenat jen navýšení emisí. A nic dalšího je nezajímá.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec