Autoforum

/

Foto: Citroën

Je to zas jednou dílo regulací a daňových systémů. Bez v Evropě tak oblíbených omezení nákladovatelnosti ryzích osobních aut by se nikdy nestalo, že na sekundárním trhu tolika vozům tyto díly „chybí”.

Katalyzátory po léta platily za hvězdy mezi kradenými autodíly, i v Česku jich každoročně zmizí stovky. Zloděje u nich láká vysoký obsah drahých kovů, jako je platina, palladium a rhodium, navíc jim celá akce zabere velmi krátkou chvíli. Stačí se pouze nasoukat pod auto a s pomocí akumulátorové brusky katalyzátor odříznout. Za pár minut „práce” tak mají vyděláno pár tisícikorun, zatímco majiteli vozu tím vzniká škoda za několik desítek tisíc.

Z Francie se ovšem dozvídáme o nové módě, která zasáhla zlodějské kruhy. Lapkové se prý nově zaměřují na na zadní sedačky zaparkovaných aut, což je fuška náročnějšího rázu, ovšem zřejmě lépe placená. Přičemž o poptávku po kompletních zadních lavicích se jako vždy postaraly úřady skrze své regulace a daňové systémy. V řadě zemí - i u nás to tak nakonec dlouho bylo - lze totiž plně nákladovat, plně uplatňovat odpočet DPH nebo vyhnout se různým daňovým malusům konverzí osobních aut na lehká užitková. U nás to svého času znamenalo jen instalaci legendární „mříže” za zadní sedadla, na západě (typicky Dánsko, Nizozemsko, Francie...) je ale třeba předělat na nákladový prostor i místa, kde jsou právě zadní sedadla.

Ta tedy auta ve velkém nedostávají, když je ale firmy po letech prodají, soukromí kupci chtějí pochopitelně „normální” osobní auto. Pro nové sedačky si ale k dealerovi zajede málokdo, je to často věc za tisíce Eur, tedy vyšší desítky tisíc korun. Za použitá sedadla se ale platí jen 500 či 600 Eur (cca 12 000 až 14 500 Kč), tedy zlomek ceny nových. Takový rozdíl pak žene zloděje do ulic, přičemž třeba v regionu Oise ležícím severně od Paříže vzrostl počet krádeží automobilového příslušenství o 30 procent. Jeden z webů specializujících se na starší autodíly pak má v nabídce hned 119 zadních lavic, u nichž se předpokládá, že jsou kradené.

Caradisiac k věci uvádí, že zloději se nejčastěji zaměřují na Citroën C3 a Renault Clio. Tedy malá auta, která se ve Francii prodávají ve velkém množství výše popsaným způsobem. A protože i u nich noví majitelé spíš než obří zavazadelník potřebují prostor pro celou rodinu, pochopitelně nechtějí nechat vozy v původním stavu. A ani platit za sedadla skoro totéž, nač je vyšlo celé auto.

Situace je pikantní i tím, že většina z těchto lidí totiž pouze nainstaluje dovnitř zadní lavici, aniž by se namáhala zajít na úřad. V podstatě tak řídí nehomologované auto, u kterého v případě nehody může dojít na odmítnutí vyplacení pojistky ze strany pojišťovny. Mimo to jim pak samozřejmě hrozí, že ukradená sedačka, kterou si pořídili, bude následně ukradena také jim.

Vůbec bychom se nedivili, kdyby se tento trend šířil dál, ostatně i u nás se s podobnými pseudododávkami potýkáme, jen trochu jinak. Už nejde o lokální předpisy, ale ty evropské, které z hlediska emisí CO2 měří jinak dodávkám a osobním autům. Za příklad dejme Suzuki Jimny, které, než muselo Evropu definitivně opustit, využilo legálních skulinek a bylo nabízeno právě jako lehké užitkové auto. Když dnes takové koupíte jako ojeté, spokojíte se s ním bez zadních sedadel? Asi ne...

Zdroj: Caradisiac

Petr Prokopec