Autoforum

/

Foto: Jiří Kaloč, Autoforum.cz

O tom, jak správně kupovat ojeté auto, byl napsán nespočet článků, přesto lidé dokola dělají podobné chyby, bez nichž by koupili lépe. Němci předestřené omyly jsou skutečně velmi časté, z jejich výčtu se lze v mnohém poučit.

Koupě ojetého vozu v současné době není zrovna jednoduchou záležitostí. Pokud zamíříte do bazarů či za inzeráty na internet, zjistíte, že nabídka není až tak široká, jako tomu bylo před začátkem pandemie. V případě cen pak došlo k citelnému nárůstu. Tím se rozšířilo pole působnosti pro nepoctivce, kteří stáčí kilometry či opravují taková auta, která pojišťovna odepsala jako totálně zničená. A riziko špatné koupě tím pochopitelně roste.

Německý Auto Bild dal i proto dohromady deset nejčastějších chyb, které lidé při nákupu ojetiny dělají. A kterých byste se měli vyvarovat, pokud nechcete koupit šmejd, ale vůz, který vám bez velkých investic pár let vydrží. Prakticky všechny můžeme odsouhlasit jako relevantní, a to zvlášť v dnešní době. Když poptávka převyšuje nabídku a dobré auto se vybírá velmi složitě, lidé mají větší tendenci zavírat oči a dále se s výběrem netrápit. To je ale voda na mlýn nepoctivcům.

Pokud jim nechcete dávat prostor k další existenci, následující přehled chyb si rozhodně vezměte k srdci. Nebudeme tvrdit, že ve všech případech musíte za každou cenu jednat o opačně, neboť si tím můžete zúžit mantinely až za hranici únosnosti, každé další opomenutí ale bude riziko minely zvyšovat. V touze po vyhlížené mobilitě můžete snadno přehlédnout věci, které vás místo na silnici bez milosti pošlou do servisu.

Chyba č. 1: Žádná testovací jízda

Lidé začali tíhnout k výběru ojetého auta na dálku už dříve a „covidová” doba tento trend jen umocnila. Asi nevadí, když si takto koupíte půl roku starý vůz, který má před sebou ještě 4,5 roku záruky a pečeť kvality renomované sítě značkových autobazarů, vybrat tak ale starší vůz bez jakékoli záruky je hra vabank. Vůz lze vybrat i na dálku a uzavřít jakousi smlouvu o budoucí smlouvě, ale vždy s podmínkou, že testovací jízdu absolvujete alespoň před převzetím s možností samotnou koupi odmítnout. I pár najetých kilometrů řekne o autě mnohé.

Chyba č. 2: Neprověření servisní historie a nájezdu

Prakticky všechna auta vyrobená po roce 2000 mají software, který dokáže vyklopit naprosto všechno o jejich minulosti. A i kdyby s ním někdo manipuloval, internetové databáze mapující historii aut včetně vývoje nájezdu řeknou mnohé, i kdyby to jen data o kilometráži z STK měla být. Jsou to obvykle placené informace, investice do nich se ale setsakra vyplatí. Když je vůz dovezený a informace o jeho historii nejsou k dispozici, neznamená to, že je v pořádku - je třeba být extrémně obezřetný a při první pochybnosti o slovech prodávajícího se otáčet na podpatku.

Chyba č. 3: Neprověření havárie

Je to velmi podobný případ jako předchozí bod, informace o dřívějších haváriích lze znovu snadno odhalit online, pakliže je řešila pojišťovna. A to platí u většiny karambolů - buď měl majitel havarijko, nebo se událost řešila z povinného ručení viníka. Samozřejmě, výjimky existují, i tak ale havarovaný vůz poznáte vcelku snadno, i kdyby byla oprava provedena přímo mistrovsky. Často vám k tomu stačí zařízení na měření tloušťky laku. Mimo to ale můžete spoléhat i na svůj zrak, zvláště pokud budete prověřovat spáry mezi karoseriemi. Zkontrolovat pak můžete i podběhy či okenní lemy - kde je barva, tam se opravovalo.

Chyba č. 4: Neprověření spodku vozu

Toto je trochu sporný bod, neboť důkladné prověření spodku vozu vyžaduje zvedák. Málokterý prodejce z řad bazarů jej ovšem má k dispozici a cesta do servisu pak může být komplikovaná či nákladná, tedy za předpokladu, že s ní někdo bude svolný. Na druhou stranu, bez tohoto úkonu si zkrátka podvozkem nemůžete být jisti, přičemž pozdější reklamace málokdo bere v potaz.

Chyba č. 5: Nekupujte vůz za deště či tmy

Pokud v den koupě prší, a vy netoužíte po kabrioletu, u nějž v té chvíli můžete ověřit těsnost střechy, raději vše odložte na později. Pokud budete moknout, jen stěží vůz zkontrolujete stejně jako při svitu slunce. Totéž platí ve chvílích, kdy viditelnost razantně klesá. A pokud prodejce trvá na předání v podzemní garáži, berte nohy na ramena - to je jeden z klasických fíglů, v přítmí spoustu problémů snadno přehlédnete.

Chyba č. 6: Nedostačující informace

Pokud vám o autě někdo něco neříká, je to obvykle proto, že nechce, abyste to věděli. A pokud říká zjevný nesmysl, obvykle záměrně manipuluje. Svůj nákup byste ideálně měli odstartovat na internetu či u odborné publikace. Zjistěte si dopředu veškeré relevantní informace, ať již jde o výkon motoru, spotřebu nebo třeba o manipulaci s audiosystémem. Pokud totiž zjistíte, že vás prodávající tahá za nos již během ústního jednání, je skoro jisté, že vás chce obrat.

Chyba č. 7: Nedostatek mentální přípravy

V každém z nás nadále dříme malé dítě chtějící novou hračku. V důsledku toho při nakupování máme na očích růžové brýle, jež řadu skutečností zakrývají. Pokud to tedy bude možné, po prohlédnutí vozu si nechce alespoň jednu noc na přemýšlení. A ideálně si sebou vezměte i navrhovanou kupní smlouvu, či si sestavte svou. Ušetřit si můžete nemalé trápení.

Chyba č. 8: Žádné ústní dohody

Co je psáno, to je dáno. Při koupi ojetiny to platí obzvláště, pročež byste měli ve smlouvě pamatovat na vše. Pokud v ní máte např. zmínku o zimních pneumatikách, můžete se klidně dočkat sjetých kousků, navíc o nevhodné velikosti. Stejně tak nekonkrétní je třeba datum dodání, které je specifikováno jen jako třetí čtvrtletí roku 2021. Vždy proto bazírujte na detailech, i když je vám to nepohodlné.

Chyba č. 9: Žádné smlouvání

Až do dnešního roku platilo, že i když prodávající zmiňuje pevnou cenu, při pohledu na vaší naditou portmonku směřující k odchodu může klidně názor změnit. Ovšem dnes se ceny snižují velmi těžce, zvláště proto, že lidé nesnižují své nároky. Můžete ale pořád objevit vadu, o které se dosud nemluvilo, a poté něco srazit. O desítky procent ale nepůjde.

Chyba č. 10: Žádné nebezpečné předání

O poslední oblast jsme se už částečně otřeli výše, je ale třeba jí zopakovat. Čím méně aut je, tím častěji dochází k podvodům s nimi. Mnozí se nerozpakují své auto prodat i vícekrát, či případně u toho kupujícího rovnou ještě okrást. Pokud má tedy dojít na předání na podezřelém místě, možný obchod nechte být, za riziko nestojí.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec