Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Tahle auta byla kdysi rodinnými hvězdami, dnes už nejsou dost „trendy” na to, aby se vůbec udržela ve výrobě. Své zákazníky ale mají, což jejich ceny drží vysoko vlastně navzdory všemu. Volkswagen Sharan druhé generace budiž důkazem.

Na chvostu německého TÜV Reportu se dříve nejčastěji objevovaly vozy Dacie. Ty nicméně již nějaký ten pátek mají v rámci nespolehlivosti silné soupeře v podobě BMW řady 5 a 6, stejně jako je tomu u dvojice X5 a X6. Mimo to ovšem v červeném poli značícím vyšší míru poruchovosti najdeme ještě jedno duo, a sice Volkswagen Sharan a Seat Alhambra. První z těchto dvou modelů přitom nově vyzkoušeli kolegové z Auto Bildu, a tak tomuto kdysi populárnímu MPV můžeme řádně poklepat na zoubek.

Ještě než ovšem přikročíme k problematickým místům, sluší se Sharan řádně představit. Jeho druhá generace přišla v roce 2010, přičemž po pěti letech následoval facelift. Vzhled se změnil jen minimálně, víc se Němci věnovali motorovému prostoru. Nově tak bylo možné počítat jak s úspornějšími jednotkami, tak s přeplňovaným dvoulitrem naladěným na 220 koní, který pocházel z Volkswagenu Golf GTI. Tyto kousky jsou ovšem poměrně vzácné a jejich nevýhodou je pochopitelně vyšší žíznivost.

Kolegové otestovali tři roky starý exemplář, tedy jeden z posledních vyrobených, neboť Sharan se z montážních linek pakoval právě v roce 2022. S přeplňovanou benzinovou jedna-čtyřkou naladěnou na 150 koní se reálně dostali na 8,6 l/100 km, což pro rodiny, pro které je toto MPV určeno především, asi nebude nepřijatelné. Jako ideál se ale přesto stále jeví dvoulitrový turbodiesel o stejném výkonu (jakkoli různé verze pokrývají pásmo od 115 do 184 kobyl).

Je nicméně třeba počítat s tím, že motory TDI mají občas problémy se systémem AdBlue. U těch benzinových, zvláště pokud pochází z počátku výroby, je třeba dát pozor na rozvodový řetěz. Stejně tak se jako problematické jeví automatické převodovky DSG, neboť u ranných kousků software nebyl vyladěn tak, aby umožňoval hladké řazení. Rozhodně tedy trvejte na testovací jízdě, při které si zkuste klasický předjížděcí manévr, tedy náhlou akceleraci po spíše poklidné jízdě.

Zaměřit byste se ovšem měli nejen na motor a pohon vůbec, ale také na podvozek. Sharan totiž není lehkým pírkem, s motorem 2,0 TDI může při plném zatížení vážit až 2 370 kg. Něco takového pochopitelně mělo negativní dopad na tlumiče, pružiny i brzdy. Pokud šlo navíc o rodinné auto, jsou prakticky jistotou škrábance na plastech a zašpiněné čalounění. Multimediální systém pak bude působit nejen zastarale, ale navíc u něj dochází na mnohá selhání - často i kompletní.

Potíže s elektronikou mohou trápit i posuvné boční dveře, přičemž reputaci vozu ubližují také poměrně vysoké ceny náhradních dílů. V tomto ohledu ale naštěstí existuje pomoc v podobě nabídky třetích stran, jimiž produkované komponenty jsou stejné či vyšší kvality, jen díky absenci loga o poznání levnější. Opravy navíc můžete realizovat i mimo autorizovaný servis, ostatně u kousků z počátku výroby už nelze počítat ani s prodlouženou záruční lhůtou.

Zmínit už můžeme pouze ceny, které startují na zhruba 100 tisících korunách. V té chvíli je ovšem třeba očekávat značné stáří i nájezd. Jakmile ovšem budete chtít verze po faceliftu, které nemají na kontě více než 100 000 km, rázem si připravte zhruba půl milionu Kč. Koupě ojetého VW Sharan je tedy nemalým výdajem a v souvislosti s vyšší mírou poruchovosti také značným rizikem. Možná tedy nebude od věci dorazit do bazarů s technikem anebo se podívat po úplně jiném autě.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec