Autoforum

/

Foto: Lancia

„Lidé budou hledat výmluvy, aby si tohle auto nekoupili,” uvedl při jeho odhalení šéfdesignér Lancie. Kolik italského vína předtím pozřel, nemáme zprávy, málo jej ale být nemohlo. Dnes ke koupi Thesisu nejméně jeden dobrý důvod existuje - nestojí skoro nic.

Na počátku 90. let minulého století přišla Lancia s modelem Kappa. Překarosovaná Alfa Romeo 166 ovšem nezaznamenala takový úspěch, v jaký Italové doufali, naopak museli kvůli prodejnímu debaklu některé trhy opustit. Proto se rozhodli, že do zcela nového modelu Thesis, který jim měl umožnit vrátit se na ztracené pozice, investují opravdu mnoho. Čtyřdveřový sedan tak dostal do vínku své vlastní unikátní šasí, které bylo doplněno o tlumiče Sachs užívané u Maserati. Mimo to Thesis dostal jako vůbec první Lancia také radarem řízený adaptivní tempomat.

Novinka byla koncipována jako soupeř Audi A6, BMW řady 5 a Mercedesu třídy E. Ve srovnání s těmito konkurenty byl ovšem o 15 procent levnější. Cestu k úspěchu měl tedy Thesis umetenou, tedy až na jeden detail - vypadal otřesně. Jasně, jeho design byl originální, těžko jej ale šlo vnímat jako atraktivní, přestože ho tak automobilka prezentovala. Také proto vůz prodejně totálně selhal - v letech 2002 až 2009 sjelo z montážních linek pouze něco okolo 16 tisíc exemplářů. S ohledem na obrovské investice se tak jednalo o ještě větší fiasko, než jakým byla Kappa. Lancia poté už pod svým logem nabízela jen přeznačkované vozy od Chrysleru.

V současné době automobilka těží z otevřených skladů koncernu Stellantis, což z modelu Thesis skutečně dělá vůbec poslední opravdovou Lancii v historii. Něčemu takovému zrovna ale neodpovídají ceny v bazarech, které jsou až směšně nízké, jak upozorňují kolegové z Auto Bildu. Na provozuschopný kousek vám bude stačit nějakých dvacet třicet tisíc korun, byť v té chvíli dostáváte vysoký nájezd a stav vyžadující ještě nemalé investice. Stačí ale danou sumu zdvojnásobit, a rázem máte na tachometru velmi malý nájezd. A za trojnásobek máte i špičkový stav.

Za tím vším nestojí pouze design, byť je opravdu velmi kontroverzní. Thesis totiž dostal do vínku podivnou čelní masku, která trůní mezi vystupujícími blatníky zakončené kapkovitými světly. Ani jeden z prvků nejde příliš k sobě, navíc příď vůbec neodpovídá zádi, jež byla pro změnu zakončena tenkými vertikálními lampami. Mezi oběma extravagantními konci vozu pak trůní nudné a tučně vypadající tělo, kvůli čemuž Thesis působí, jako kdyby celé designové oddělení bylo celou dobu „pod parou“.

Uvnitř je pak sice možné počítat s nemalým luxusem, vedle nějž blednou i Němci z té doby, přesto všechno při výběru dávejte velký pozor. Slabinou tohoto vozu je totiž především koroze, která v prvé řadě začíná nahlodávat kapotu motoru. Posléze s ní můžete počítat také u víka zavazadelníku a nakonec i v případě čelních sloupků. Jakmile se tak stane, je načatá rovněž podlaha. U koupě by tak měl být odborník, který vám ihned řekne, zda daný kus má smysl opravovat či nikoli.

V případě motorového prostoru je lepší vyhnout se benzinovým šestiválcům, byť mohou působit lákavě. Lancia ovšem uváděla špatné servisní intervaly, načež vás velmi pravděpodobně budou čekat nemalé opravy. Více se proto vyplatí pětiválcové diesely, které jsou nejen levnější na údržbu, ale rovněž na provoz. Vyvarovat byste se pak měli také pětistupňové automatické převodovky Aisin, neboť Japonci pro změnu nespecifikovali výměnu oleje vůbec - k té má přitom docházet každých 50 000 km.

Thesis tedy vlastně ani dnes není pro každého, fanoušci značky by jej ale mohli více než ocenit. Problémem je, že velmi nízká produkce se projevila i na dostupných kusech v bazarech - je jich méně než šafránu, načež si v případě zájmu vlastně nemůžete až tak poroučet. Rozhodně tedy neutraťte veškeré peníze za pořízení, místo toho si naopak podobnou či ještě vyšší sumu ponechte na opravy. Díky nízkým cenám je to naštěstí snadno možné.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec