Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+videa) Obnovené Bugatti, nadšené úspěchem EB110, vyvinulo i luxusní GT EB112. Mělo být v prodeji v roce 1996, dnes jich existuje jen hrstka.

Bugatti Veyron, stroj, který v roce 2005 sebral korunu nejrychlejšího auta světa britskému McLarenu F1, zná snad každý, kdo se o auta zajímá i jen okrajově. Veyron nicméně není první auto značky Bugatti, které někdy bylo nejrychlejší na světě. Na počátku 90. let tahle francouzská značka, tehdy v rukách italského finančního makléře, postavila model EB110. A ten se s rychlostí 343 km/h v roce 1991 stal nejrychlejším produkčním autem na světě.

Média si EB110 tehdy nevšímala zas tolik, ale o zákazníky Bugatti nouzi nemělo. EB110 tehdy vzniklo asi 140 kusů a pár desítek dalších bylo v plánu vyrobit. Díky slušnému úspěchu prvního modelu po čtyřech dekádách hibernace se značka rozhodla uvést na trh čtyřdveřový model, který by navázal na slavné tradice luxusních Bugatti první půlky 20. století. Ve spolupráci s Giugiarovou karosárnou Italdesign tak vznikl čtyřdveřový stroj s názvem EB112.

Pokud vám při pohledu na fotografie připomene nijak starý koncept Galibier, není se co divit, koncepce je vážně podobná. Obě auta mají odkazovat na design vozů Bugatti v historii, a to například děleným zadním oknem či linkou táhnoucí se středem celé karoserie. Samozřejmostí je také přední maska ve tvaru podkovy.

Nejvíc bral Giugiaro inspiraci z Bugatti Type 55. Pochází odtud například strmý sklon čelního okna a způsob, jakým A-sloupek přechází do přídě a boku, je prý také inspirován historií. Ať už v EB112 tyto prvky vidíte více či méně jasně, je jisté, že vzhledově je tenhle stroj dost svérázný. Přesto byl v době svého vzniku v Itálii některými novináři hodnocen jako jedno z nejhezčích aut vůbec. Jak se na něm projevila léta, posuďte sami, na jeho podobnost s podstatně novějším Porsche Panamera vás ještě upozorníme my.

Technicky to nicméně byl vůz na dobu svého vzniku, rok 1993, vážně moderní. Byl tu stálý pohon všech kol a ABS a také vidíme dvouzónovou klimatizaci. Stran podvozku tu údajně měla být i natáčecí zadní kola. Pod kapotou byl šestilitrový vidlicový dvanáctiválec, uložený před kabinou, ale až za zadní nápravou, podobně jako to vídáme u špičkových grand tourerů s motorem vpředu teď. Byl tak mnohem blíže těžiště vozu, z čehož benefitovaly jízdní vlastnosti.

Motor 6,0 V12 produkoval 455 koní a 590 Nm a posílal je dál přes šestistupňový manuál. Výsledkem mělo být daleko nejrychlejší čtyřdvéřové auto světa - na stovku mělo akcelerovat za 4,4 sekundy a dosahovat maximální rychlosti přesahující 300 km/h. Na začátku deveadesátých let by to byly na podobný typ vozu zcela mimořádné hodnoty a marnými se nejeví být ani dnes.

I přes působivou dynamiku nemělo být čtyřdveřové EB112, podobně jako model EB110 ve verzi GT, ostrým okruhovým náčiním. Cílem bylo nabídnout vrcholný luxus čtyřem pasažérům, podobně jako se to dařilo vozům značky Bugatti v minulosti. Interiér tomu odpovídal - lány prvotřídní kůže a dřevěné či hliníkové obložení bylo všude, kde oko, ruka či pozadí spočinuly. Rozměry tomu odpovídaly - délka vozu je 507 cm, rozvor 310 cm a na váze ukáže 1,8 tuny.

Plán na expanzi portfolia měla tedy značka Bugatti dost velký, nicméně po stránce výroby to s EB112 bylo trochu horší. Prodeje měly začít v roce 1996, jenže o rok dříve automobilka pro finanční těžkosti, zapříčiněné mimo jiné i obrovskou investicí do vývoje EB112, zbankrotovala. Tenhle velký grand tourer tak existuje údajně jen v pěti exemplářích, z nichž dva byly sestaveny automobilkou Bugatti a tři později firmou Monaco Race Team z dílů, které po zkrachovalé automobilce zbyly.

Třebaže je EB112 tak extrémně vzácné, občas se přesto podaří nějaké potkat. Nedávno bylo nafocen černý kousek s monackou registrací, kterak se po tomto miniaturním státě projíždí. Tenhle konkrétní údajně patří jednomu z dědiců realitního magnáta Gildo Pastora, údajně Gildo Pallanca Pastorovi (mj. majitel automobilky Venturi), a moc často nevyjíždí - předtím byl naposledy spatřen před dvěma lety a právě z té doby pochází jedno z videí níže. Pokud jste tedy byli v posledních dnech v Monaku a potkali jste tohle zvláštní černé auto, nevěda, co je zač, viděli jste jedno z nejvzácnějších aut na světě, které zároveň pomohlo (znovu) položit slušně rozjetou automobilku...

Magnátův kousek by měl být jeden ze třech vzniklých v režii Monaco Race Teamu

Ostatní prototypy měly různá zadní světla i jiné barvy karoserie

Marek Bednář