Autoforum

/

Foto: Pirelli

Měnit pneumatiky na autě z letních na zimní a naopak není zrovna nejzáživnější činnost, a tak na to Italové zkusili jít jinak. Trochu bláznivý nápad dostali až do výroby, po jeho mizerném přijetí s ním ale zase couvli.

V říjnu 1959 Pirelli na autosalonu v Turíně odhalilo revoluční pneumatiku, která chtěla zcela změnit přístup k řízení aut v zimním období. Před jedenašedesáti lety byla poslední čtvrtina roku stejně jako dnes časem příprav na kluzké silnice, v obecně slunné Itálii ale přezutí na zimní pneu nebylo a dodnes není ničím samozřejmým. Při cestách na hornatý sever se pochopitelně nezbytným stává, ale přezouvejte pneu několikrát za zimu jen kvůli tomu.

Právě kvůli tomu Italové přišli s inovací zvanou BS3. Označení novinky v italštině zkracuje slova „battistrada separata“, tedy samostatný běhoun, a přesně tak novinka nabídla. Pneumatika tedy sice byla složena z kostry a vnějšího vzorku, jak je obvyklé, ale dvě základní struktury nebyly pevně spojeny - běhoun se dal relativně snadno měnit.

Obutí bylo možné tímto způsobem snadno přizpůsobovat různým klimatickým podmínkám bez nutnosti přezouvat celou pneumatiku. Model dezénu BS3 byl vypůjčen od příbuzné verze Pirelli Cinturato, ale konstrukce kostry byla unikátní. Vytvořil ji Carlo Barassi, který vyšel z myšlenky kolegy Giuseppe Lugliho. Šéf laboratoří Pirelli byl milovníkem zimních radovánek, při každé cestě do hor ale musel buď přezouvat pneumatiky nebo použít sněhové řetězy. Obojí ale bylo náročné a nešikovné, a tak Lugli přišel s návrhem běhounu rozděleného na tři části stejné šíře. Ty bylo možné po vypuštění vzduchu vyměnit, opětovné natlakování vnější obruče opět napnulo a spojilo se základnou.

Jakkoli to zní bláznivě, toto řešení skutečně dorazilo do sériové výroby a bylo možné jej koupit. Pirelli se dokonce dohodlo na spolupráci s italským řetězcem čerpacích stanic Autogrill, čímž vznikly specializované dílny na dálnici A1 spojující sever země s jihem, kde bylo možné rychle přehodit vyměnitelné části pneu rychleji a elegantněji než celé „gumy” pneuservisu, jak ukazují i dobové prezentační fotografie.

Jak ale asi už tušíte z dnes obvyklé praxe, nápad se neujal. Ve výsledku nebylo o tolik jednodušší měnit běhoun místo celé pneumatiky a negativa nové alternativy převyšovala -zejména s rostoucími nároky na dynamiku a styl jízdy se skládací řešení ukazovalo být stále méně vhodným a hlavně z dlouhodobého hlediska nebylo s to konkurovat klasice.

„Svlékací” pneu se později objevila i v automobilových soutěžích, třeba na Rallye Monte-Carlo v roce 1961, její popularitu už to ale nespasilo. Pirelli tak po pár letech BS3 raději stáhlo z trhu a vrátilo se k řešení, které dominuje dodnes.

Zdroj: Pirelli

Mirek Mazal