Autoforum

/

Foto: Porsche

Svérázně přistupuje k jednomu ze svých historických klenotů Porsche. Udržuje jej 53 let v dokonale originálním stavu, prý pod pokličkou.

Důvěřuj, ale prověřuj, říká se. A platí to také o zprávách automobilek, které se rády chlubí zajímavými momenty ze své historie. Porsche by takových našlo v té své nespočet, přesto si ale přinejmenším jeden z nich možná záměrně, možná nechtěně přikrášluje.

Jde o zvláštní osud jednoho z pouhých devětadvaceti vyrobených exemplářů modelu 910. Konkrétně pak provedení 910/8, které přišlo o střechu. Zároveň nezávodilo na klasických okruzích, nýbrž při jízdách do vrchu, proto jeho jméno ještě rozšířil přídomek Bergspyder. Je to výjimečný kus historie, jedna věc na ní ale nesedí.

Abychom se dostali k meritu věci, musíme se vrátit zpět do roku 1967, kdy byl exemplář 910 031 vyroben a ihned zamířil do závodní služby. Ta byla velmi úspěšná, Gerhard Mitter s vozem pouhý týden po opuštění montážních linek dosáhl prvního vítězství ve španělském Montseny. Během krátké chvíle následovaly troje další zlaté vavříny i osm umístění pódiu, vůz tak byl ve stejném roce, kdy vznikl, korunován šampionem evropského mistrovství závodů do vrchu. Právě v té chvíli ale začala jeho snad ještě výjimečnější životní éra.

Ihned po dokončení závodu v rakouském Gaisbergu, do kterého Porsche nastoupilo se startovním číslem 1, byly z vozu vypuštěny veškeré kapaliny. Vůz poté byl dokonale zakonzervován, neboť automobilka se rozhodla, že jde o jeden z jejích Svatých grálů, který si zaslouží věčnou úctu. Jeho motor kvůli tomu neměl být už nikdy nastartován, místo toho jej ve všech skulinách pokrývá olej užívaný ke konzervaci zbraní.

Bergspyder by tak měl navždy zůstat v identické kondici, v jaké dokončil poslední závod a přitom se nestát muzejním exponátem. O jeho udržování ve stále stejně opotřebovaném stavu se stará doktorka Gundula Tutt, pro kterou jde zároveň o požehnání i nemalé trápení. Jen samotné čištění vozu vždy zabere celý týden, neboť je potřeba odstranit veškerý prach, aby neodstartovala koroze. Zároveň však nesmí být poškozen žádný komponent, a to ani za předpokladu, že by se jednalo o trochu důkladnější broušení. Užívá se tedy jemný kartáček a vzduchová tryska.

Náročná údržba tím ale pouze startuje, mnohé oblasti vozu jsou doslova noční můrou. Třeba zadní část sedadel je potažena páskou, která se kvůli věku již začíná odlepovat. Doktorka Tutt ji tak musí soustavně přilepovat, ovšem lepidlem na vodní bázi, které snadněji vyprchává a nenaruší materiál pod ním. V případě barvy je pak odchlipující se lak tlačen zpět do sklolaminátové karoserie, neboť zachovány musí být veškeré původní praskliny i šrámy utrpěné v dávných bojích.

Právě tato zmínka v nás vyvolala podezření, že Porsche vzpomínku na 910/8 upravilo do líbivějšího hávu. Automobilka totiž neuvedla pouze tolik, že motor od onoho roku 1967 nebyl nikdy nastartován, ale že vůz na oněch 52 let záměrně zmizel z očí veřejnosti. Zakonzervován měl být ve skladech zuffenhausenského muzea a nikdy nebýt vystaven.

Jak jsme ale naznačili, realita je trochu jinde. A sama automobilka ji vlastně mezi řečí přiznává. Souběžně s výše zmíněnými informacemi potvrdila, že Bergspyder byl čas od času přestěhován i na jiné místo mimo firemní muzeum. Žádná konkrétní lokalita však nepadla a dalo by se čekat, že u toho nikdy nebyla veřejnost. Jenže to skutečně není pravda.

Zhruba před dvanácti lety se Bergspyder ozdobený nejen oním startovním číslem 1, ale třebas i prasklinou laku na předním nárazníku ukázal také v muzeu Porsche v rakouském Gmündu. Zde automobilka odstartovala svou činnost, než se přestěhovala do Zuffenhausenu, kde měla k dispozici větší zázemí. Fotografie to dokumentující stále existují.

Pravda, je to jen malá skvrnka na kráse, ovšem zbytečná. Zvláště u tak výjimečného vozu, u kterého byl navíc zvolen tak výjimečný způsob uchování originální krásy. Dodat tak jen můžeme, že Bergspyder nemá na výšku ani metr a na vahách vykáže méně než 450 kilo. S touto hmotností je spárováno 275 koní, jež produkuje osmiválcový motor. Stovka za pouhé tři sekundy tak rozhodně není překvapením, je to dodnes Auto s velkým A.

Že však po 52 let nezůstal ukryt zrakům veřejnosti, dokazuje snímek muzea v Gmündu, na němž je jasně patrná startovní číslovka 1 i prasklina laku na čelním nárazníku. Kromě toho je zde zmínka také o pilotu Gerhardu Mitterovi, který jej řídil. Foto: Alexander Z., Wikimedia Commons

Zdroj: Porsche

Petr Prokopec