Autoforum

/

Foto: Alfa Romeo

Je to stroj, který každý člověk alespoň trochu se zajímající o auta zná, jako své boty a zřejmě by vám o něm řekl, že jsou pro něj typická čtyři kulatá světla. Jakmile ale odkryjete jednu z největších kapot všech dob, zjistíte, že věci se mají jinak.

Pokud jednou vznikne kniha o různých tricích automobilek, je skoro jisté, že jedna z kapitol bude věnována sportovnímu duu GTV a Spider. Alfa Romeo s těmito vozy přišla v roce 1993 a ve výrobě je udržela po dlouhých 11 let. V mezičase se dočkala i pochvaly od Jeremyho Clarksona, který GTV pasoval na jeden z nejlepších sporťáků všech dob. To bylo poměrně překvapivé i v případě tohoto fanouška italské značky, neboť jak kupé, tak roadster používaly pohon předních kol, tedy nepříliš sportovní koncepci.

Je nicméně jasné, proč Clarkson takto zareagoval. GTV bylo totiž stejně jako Spider jedním z posledních modelů Alfy Romeo, ve kterých se objevil legendární šestiválec Busso. Zpočátku měl třílitrový objem, s příchodem roku 2002 však jeho kubatura vzrostla na 3,2 l. Souběžně s tím narostl i výkon, a to z původních 192 až na 240 koní. Kupé díky tomu zvládlo zrychlit z klidu na stovku již za 6,3 sekundy a s odvážným řidičem za volantem dosáhlo maximálky 255 km/h.

Nás ovšem momentálně spíše než samotná pohonná jednotka zajímalo to, co se nachází spolu s ní pod kapotou. Na první pohled se totiž zdá, že GTV a Spider dostaly čtveřici čelních světlometů. Jakmile ale odklopíte kapotu, zjistíte, že lampy jsou pouze dvě, a nikoliv kulaté, nýbrž hranaté od společnosti Hella. Alfa Romeo přitom po čtyřokém provedení sáhla kvůli odkazu na minulost, neboť v kombinaci s trojúhelníkovou čelní maskou šlo o jedno z jejích tehdejších poznávacích znamení.

Proč se ale pod kapotou nachází jiná světla, než naznačují ony otvory? Pokud se na GTV či Spider zadíváte pozorněji, důvod vám nejspíše dojde. Ona kapota je skutečně monstrózní a nezakrývá pouze motorový prostor, nýbrž přesahuje i přes boky a částečně přebírá úlohu blatníků. Italská automobilka proto musela použít kompozitní materiál zvaný KMC, jenž kombinuje polyester a sklolaminát, aby daný díl odlehčila.

To Alfě umožnilo obejít potřebu absolutně přesné a hlavně stabilní montáže, kterou by vyžadovalo použití čtyř malých projektorů. Takto dva velké, kombinované světlomety překryli lehkou kapotou se čtyřmi otvory v ose jednotlivých světel. Nepřesnosti v montáži kapoty tak pozbyly na důležitosti a Alfa levně získala velice efektně vypadající design přídě.

Lze pak už jen dodat, že kapotu, stejně jako víko zavazadelníku podepírají plynové vzpěry. Italové přitom původně vozům dodávali nouzové rezervní kolo, nicméně to posléze nahradili opravnou sadou. Důvod byl tentokráte prostý - původní kapacita zavazadelníku prakticky nestála za řeč, od roku 1998 však narostla na 155 litrů. Ani to pochopitelně nebyl vrchol segmentu, ovšem pro dvojici cestujících šlo o dostatečný prostor.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec