Autoforum

/

Foto: Jaguar

Když vám někdo nabízí peníze v podstatě jen za to, že budete rychleji pokračovat v tom, co stejně děláte, zdá se to být neodolatelnou nabídkou. JLR ale nejlépe ví, jaká je realita.

Na konci letošního ledna Velká Británie opustila Evropskou unii. V té chvíli někteří začali mluvit o možnosti emigrace, neboť s Brexitem byly spojené naděje na návrat zdravého rozumu alespoň v části starého kontinentu. S něčím takovým ale opravdu nelze počítat, alespoň v automobilovém prostředí rozhodně ne. Velká Británie se totiž rozhodla stát lídrem v oblasti elektromobility, a tak zatímco v EU zatím není vůbec reálné, že by se členské země domluvily na zákazu benzinových či dieselových aut, Británie o něm s vážností hovoří již v případě roku 2035. A ten je navíc prezentován jako spíše nejzazší než nejbližší termín.

Pokud vše půjde jako na drátkách, má na zezelenání Británie dojít již za dvanáct let, tedy v roce 2032. To je přitom vskutku odvážný záměr, zvláště když zemi se přezdívá kolébka motosportu. Většina lidí si navíc kupuje hlavně výkonná a sportovně laděná nová auta osazená benzinovým či dieselovým motorem, kvůli čemuž se ryzí elektromobily na celkových registracích nepodílí ani dvěma procenty. S ohledem na jejich cenu to ale není překvapivé.

Proč o tom ale vůbec mluvíme? Zejména kvůli automobilce Jaguar Land Rover (JLR), kterou koronavirus zasáhl opravdu nemalou měrou. Registrace za druhý letošní kvartál se totiž celosvětově propadly o nemalých 42 procent, kvůli čemuž se firma propadla do ztráty 413 milionů liber (cca 12 mld. Kč). Logicky se tedy jako jeden z významných zaměstnavatelů obrátila na vládu s žádostí o výpomoc, nakonec se s ní ale na ničem nedomluvila.

Důvodem je právě to, že Británie chce být „zelená” jako nikdo jiný. A to dokonce více než samotný JLR, kterému snahy o posun tímto směrem nelze popřít. Firma Tata Steel, pobočka koncernu Tata Group, pod kterou automobilka spadá, oznámil, že britská vláda tlačila JLR do urychlení elektrifikace tak, aby byla dominantním způsobem pohonu na začátku příští dekády. Zároveň se pak co nejrychleji měla vzdát dieselů. Obojí ale firma jednoznačně odmítla.

Na tomto místě je třeba připomenout Jaguar I-Pace, tedy elektrické SUV, které je ověnčeno celou řadou mezinárodních cen včetně titulu Auto roku 2019. Je to ale propadák - ve Spojených státech o něj není prakticky žádný zájem, v Evropě pak letos za první půlrok bylo prodáno jen něco málo přes tři tisíce kusů. JLR tedy na jednu stranu na elektromobily sází též, ani tato firma ale nevěří, že by mohly převzít vládu v dalších 12 nebo 15 letech a ze zájmu veřejnosti o I-Pace to vidí nejlépe.

Další vývoj tedy bude zajímavý, pročež aktuálně již jen pro zajímavost uvedeme, že jakkoliv se Britové od EU separovali, i nadále budou používat Bruselem nastavené, obtížně splnitelné a automobilový průmysl značně škrtící emisní limity. Také v ostrovním království tedy bude od příštího roku vyžadováno maximálně 95 gramů CO na kilometr na vůz. Chybělo ovšem jen málo a zavedeny mohly být přísnější emisní regule. Od těch však zemi nakonec uchránila vyšší hmotnost aut.

Jak jsme totiž již zmínili, Britové si kupují hlavně výkonnější a dražší auta. Ta přitom nemají jen větší pohonné jednotky, ale také rozsáhlejší výbavu. Díky tomu v roce 2018 byla průměrná hmotnost tamních aut 1 466 kilogramů oproti 1 420 kg zbytku EU. Politici proto oznámili, že kdyby tuto okolnost nevzali v potaz, staly by se nové emisní cíle pro automobilky prakticky nedosažitelnými.

Pro značky Jaguar a Land Rover jsou naopak stěžejní diesely, ostatně Britové nedávno odhalili nový šestiválec. Je proto pochopitelné, že podmínky nastavené vládou pro finanční výpomoc odmítli. Foto: Land Rover

Zdroje: Financial Times, Auto News

Petr Prokopec