Autoforum

/

Foto: Nissan

Výrobci aut po léta využívali svých dřívějších modelů nanejvýš jako vzpruh pro svou současnou image, s auty samými ale mnoho společného mít nechtěli. To se nyní mění a vše zašlo tak daleko, že umí prakticky z ničeho postavit i dekády nevyráběný model.

Ještě nikdy jsme nebyli svědky takové polarizace příznivců aut na ty, kteří fandí všemu novému, a ty, kteří se zuby nehty drží už nevyráběných modelů. Podobné skupiny existovaly vždy, ta druhá ale nebývala zdaleka tak početná. Je to ovšem logické - nová auta už nejsou a nejspíše ani nebudou taková, jaká bychom je chtěli mít. Jsou stále více šitá na míru regulacím a stále méně na míru zákazníků, čímž se bezprecedentním způsobem vzdalují představám podstatné části z nich. A takoví lidé je kupují stále méně.

Automobilky s tím po delší čas bojovaly, než přišly na tom, že jim to vlastně může být jedno. Už nemusí za každou cenu prodávat vozy nové, mohou stejně nebo ještě efektivně udržovat při životě ty staré. Jsme tak stále častěji svědky toho, jak se do výroby vrací díly na ten či onen model, úplně nejdále to ale dotáhl Nissan. Jeho tuningová divize Nismo totiž už v roce 2017 zahájila výrobu řadu nových komponentů na legendární modely minulosti. A nyní se dostala do fáze, že umí postavit znovu prakticky úplně celá auta.

Svou pozornost primárně zaměřila na nejslavnější modely své produkce posledních dekád, Skyliny GT-R generací R32, R33 a R34. Jejich návratu do dokonalého stavu říká renovace, neboť primárně jde o renovace a zcela nově vyrobené vozy by nedostala do provozu kvůli jejich nehomologovatelnosti dle současných pravidel. Firma ale uvádí, že škála nově vyrobitelných komponentů je dnes tak široká, že v extrémním případě umí vrátit život třeba i totálně shořelému vozu. Zvládne jej tedy postavit i prakticky z ničeho, stačí mít doklady, které to ospravedlní.

Problém pro Japonce není skutečně nic, jak dokládají níže přiložené fotky a čerstvě zveřejněná videodokumentace stavby jednoho Skylinu GT-R R32. Vozy jsou rozebrány pomalu na prvočástice a všechny komponenty jsou podle situace buď zrenovovány nebo nahrazeny jinými. Může jít o cokoli od částí karoserie až po celý motor, nově tedy může být postaven i legendární 2,6litrový přeplňovaný šestiválec RB26DETT, který Nissan používal do roku 2002. Zamířil pod kapotu všech tří zmíněných generací - u modelů R32 a R33 šlo o takřka úplně identickou jednotku, jež se v novější iteraci lišila pouze jiným pohonem olejové pumpy, což zabraňovalo jejímu selhání ve vyšších otáčkách. Na rozsáhlejší modifikace došlo ve chvíli, kdy na trh mířila generace R34.

Je to skutečně legenda mezi legendami. Výkon agregátu sice papírově činil „jen” 280 koní, šlo ale spíše než o realitu o formální následek gentlemanské dohodě japonských výrobců. Reálně na všechna čtyři kola těchto aut mířilo přes pěti- nebo šestistupňový manuál zhruba 330 kobyl. Většina agregátů pak nakonec nezůstala ani na třech stovkách koní, ale zamířila klidně i násobně výše - výkon bylo možné poslat i za hranici 1 000 koní bez nutnosti výměny většiny vnitřních komponentů. Odtud se také bere jeho sláva.

Zpět ale k oněm renovacím, které je vskutku komplexní. Po rozebrání vozu na díly je zjištěn stav karoserie pomocí 3D-měření, které může následovat oprava libovolné části. Automobilka dále ověří torzní tuhost a případně provede další modifikace. Je-li vše v pořádku následuje provedení nové ochrany proti korozi, osazení „kastle” nově vyvinutými komponenty omezujícími vibrace, samozřejmě lakování a následné „nastrojení”.

Při něm opět může být vyměněno, co bude třeba - od brzdového systému a podvozku, přes elektroniku, převodovku, rozvodovku, zmíněný motor až po celý interiér. Ten v případě výměny dostane nové materiály plnící aktuální protipožární standardy, neboť stoprocentní originalita už ze strany Nissanu není žádoucí, jsou to prostě původní díly připravované s moderními materiály. Pokud na čemkoli původním bude majitel trvat, je to možné, ale v takovém případě dojde opravdu jen na opravy původních součástí, což nezní až tak zajímavě - pokud tedy chcete s takovým autem jezdit a ne jej jen skladovat jako relikvii.

Na závěr, aby to opravdu bylo jako při dobové výrobě, firma provede sérii jízdních testů a teprve následně stavbu dokončí, auto naleští a předá majiteli. Je to skoro splněný sen, vyjde ale pořádně draho. Proces zdokumentovaný na fotkách přišel majitele na 45 milionů yenů, tedy 9,1 milionu Kč. A to byla použita řada původních dílů. Pokud byste opravdu chtěli nový-nenový Skyline GT-R, odhaduje Nissan cenu i na násobky zmíněné sumy, tedy na desítky milionů Kč. To je bláznivé, jde ale holt v řadě ohledů o kusovou ruční práci na něčem, co už se dávno sériově nevyrábí.

Zdroj: Nissan

Petr Miler