Autoforum

/

Foto: Honda

Zní to jako relativně přímočará cesta ke zlepšení pozice automobilky, ve výsledku ale nevyhnutelně znamená jedno - zdražení aut pro zákazníky. A ti na to nemohou reagovat jinak než nižším zájmem.

Ke koupi prakticky každého produktu přistupujeme poněkud odlišně. Pokud zamíříte do supermarketu, již předem akceptujete, že zaplatíte přesně takové sumy, jaké jsou na zboží uvedeny. A když se vám to nelíbí, zamíříte do jinam, kde může být o trochu levněji. Jakékoliv smlouvání však nepřipadá v úvahu, stejně jako můžete třeba v případě bytu zapomenout na „testovací jízdu“. Neznáme nikoho, komu by majitel umožnil třeba několikadenní pobyt v nemovitosti, kterou zamýšlí prodat. U něčeho velmi exkluzivního a drahého možná, u běžného bytu můžete vzít a nebo nechat být.

U aut je vše jinak. Na testovací jízdě většina lidí trvá, přestože za vůz dá daleko menší sumu než za zmíněný byt. A co více, nezbytnou součástí celého prodejního procesu je i smlouvání o ceně. Oficiální ceníky mají totiž spíše informativní ráz, než aby byly závazné, a je tak do značné míry pouze na dealerovi, jak nízko je ochoten jít s cenou dolů. Za ty ceníkové se neprodává skoro nic a zákazníci počítají s tím, že prakticky vždy uhádají nějakou slevu. A u některých značek je prostor pro vyjednávání opravdu široký.

S příchodem elektromobility se ovšem tento dlouholetý model má změnit. Elektrická auta jsou velmi drahá a byla by nekonkurenceschopná, i kdyby je výrobce prodával za nákladové ceny. Automobilky se tedy snaží hledat prostor k úsporám, kde se dá - stačí se podívat do interiéru třeba takového VW ID.3, abyste viděli, jak ošizené auto to je. Šetřit se ale dá nejen na výrobě či vývoji, čarovat se dá i s maržemi dealerů a přesně po nich výrobci jdou, nikoli jen v případě elektromobilů.

Touží po nich i Honda, která se v Austrálii rozhodla zkusit všechna svá auta prodávat za pevné ceníkové ceny. Od 1. července letošního roku jsou tak veškeré ceny japonských aut na nejmenším kontinentu předem dané a smlouvání již není možné. Někteří lidé říkají, že jim to je příjemné a možná je to i pravda, je ale třeba si uvědomit, co to ve výsledku znamená - zdražení. A tak snad ani nepřekvapí, že prodeje Hondy za sedmý kalendářní měsíc, kdy tato praxe začala, spadly jen na 800 aut - ve srovnání s předchozími léty jde o masivní, 50% propad.

Data za srpen zatím nejsou známa, Honda s nimi hodlá přijít v pátek. Očekává se ale podobný pád. Navíc je třeba dodat, že z oněch aut prodaných v červenci pouze každé čtvrté zamířilo za svým privátním majitelem. Ve zbytku se jednalo o služební a předváděcí dealerská vozidla. Nový obchodní model tedy Australany zjevně nenadchnul, což nás opravdu nepřekvapuje. A jsme docela zvědavi, jestli budou automobilky totéž zkoušet i jinde.

Šéf australského zastoupení Hondy Stephen Collins uvádí, že nápad s fixními cenami přišel od protinožců a japonské ústředí mu dalo zelenou. V tuto chvíli se tedy jedná o pilotní projekt, na základě jehož výsledků se rozhodne, zda tímto směrem půjde globálně. Zatím to tak ale příliš nevypadá, jakkoliv Collins si selhání nepřipouští.

Australské zastoupení proto i nadále věří, že se mu podaří letos prodat minimálně 20 tisíc aut. Něco takového se ovšem nezdá být příliš reálné, neboť reálné ceny některých modelů se i (byť v současné době jistě nejen) tímto krokem zvýšily až o desítky procent. Minimálně střednědobý pokles zájmu se tak zdá být neodvratným, pokud tedy Japonci celý pokus nepřehodnotí.

Zdroj: Drive

Petr Prokopec