Autoforum

/

Foto: Toyota

Nedá se říci, že by šlo o úplné novum, je to ale přirozeně komplikovanější pohon sestávající ze dvou či ještě více motorů, s nímž se v posledních letech setkáváme stále častěji. Vydrží?

Upřímně řečeno, hybridní pohon považujeme pro naprostou většinu aplikací za nesmysl. Může být teoreticky efektivnější, pokud s autem budete jezdit tak, jak bude hybridu vyhovovat, nebo se hybrid náhodou trefí do vašeho stylu jízdy tak, že efektivnější bude. Jeho jediný potenciální přínos je totiž ve schopnosti rekuperovat kinetickou energii při mírném brzdění nebo schopnost pohybovat se čistě na elektrický pohon v pomalu jedoucích kolonách. Tehdy je spalovací motor z podstaty neefektivní, neboť je z větší části zaměstnán pohonem sebe samého.

Přejeďte ale Česko 90 až 130 km/h na tempomat, rozvážně s minimem brzdění a je vám naprosto k ničemu. V tu chvíli půjde jen o efektivitu spalovacího motoru a takový diesel strčí hybrid do kapsy. Považovat tedy hybridy za jakou náhradu dieselů je nesmysl, jsou to dvě nesrovnatelná řešení. Při určitém stylu jízdy může být hybrid i efektivnější, hodně ježdění ve městě a jakési zbytečné pozvolné brzdění jeho volbu ospravedlní. Zejména daleké přesuny více či méně stabilní rychlostí ale znamenají, že s sebou jen povezete nevyužitelný elektromotor, baterii a vše, co s hybridním ústrojím souvisí.

Tohle je jeden pohled na věc, který lze vyřešit od „zeleného stolu” s tužkou a papírem v ruce, jinou záležitostí je ale dlouhodobá použitelnost hybridních pohonů ve srovnání s konvenčními. Znovu z dieselů víme, že dokáží najíždět statisíce kilometrů bez větších komplikací, dokáží to i hybridy? To chce dlouhodobý test a přesně tomu podrobili němečtí kolegové z Auto Bildu poslední generaci Toyoty Prius.

Už o tom byla řeč loni, kdy kolegové s autem najeli obvyklých 100 tisíc km, zdálo se jim ale v tak dobrém stavu, že mu přidali dalších 50 tisíc. To už je slušná porce na asi čtyřletý provoz, po němž byl teprve vůz rozebrán na „prvočástice” u Dekry a rovnou můžeme říci, že ani v nejmenším nezklamal.

Jistě nelze automaticky soudit, že jakýkoli hybrid bude v tomto ohledu tak dobrý, jako ten od jeho největšího světového výrobce a propagátora, nicméně Toyota předvedla prakticky bezchybný výkon. Marcus Constantin z Dekry říká, že na celém pohonném ústrojí byly sotva znát jakéhokoli opotřebení a jediné minusové body vůz dostal za náznaky koroze v běžným okem neviditelných zákoutích karoserie. To je ale bohužel u japonských aut celkem obvyklý jev.

Auto tak dostalo známku 1 s pouhými čtyřmi chybovými body, přičemž 3 byly dány za subjektivně vnímané nedostatky redaktorů během více než 150 tisíc ujetých km. Autu se jinak nestalo nic - nepřišla žádná technická závada, žádné opravitelné komplikace s palubní elektronikou, nebylo dokonce nutné dolít ani kapku oleje. Vůz byl tak i v německém prostředí provozován s celkovými náklady (tedy včetně podstatné amortizace) 0,27 euro na km, tedy asi 6,80 Kč. To vůbec není špatné na nové, relativně drahé auto za čtyři roky intenzivního provozu.

Ne vše ale bylo růžové. Jednak auto vypadá, jak vypadá, což dozajista nebude vyhovovat každému. Redaktoři vnímající auta jako více než jen autobusy, které si musíte sami řídit, pak nebyli zrovna nadšeni z jeho řidičské záživnosti. Mario Pukšec se s vozem neskamarádil do konce testu - motor je při akceleraci hrubý, souhra obou agregátů nedoladěná, řízení příliš umělé a jízdní vlastnosti zcela nezáživné. To by člověk od Priusu snad i čekal, relativně hlučný projev (zejména motoru) při rychlostech na 130 km/h ale může být nepříjemný, obzvlášť v Německu.

Nejde ale jen o jízdní záležitosti. Kabina prý působí dojmem, jako by veškeré náklady na vývoj šly do pohonu a na ostatní nezbylo. V autě se ještě docela dobře sedí, ale interiér prý není ani vrcholně útulný, ani funkční. Obrazovka infotainmentu je sotva vidět na přímém slunci, navigační systém spíše mate než pomáhá a mechanická parkovací brzda ovládaná nohou vás snadno i zraní.

Řidičsky a uživatelsky to zkrátka není ideál, odtud některé trestné body, po technické stránce ale není co řešit - auto přestálo 150 tisíc km bez ztráty květinky. Za to klobouk dolů, třebaže i tento fakt bude částečně souviset s tím, že auto je řidičsky nezáživné. S takovým nejedete rychle či aktivně, a tak mu i přirozeně dáváte méně zabrat.

Toyota Prius opravdu není krasavice, po technické stránce ale funguje bezvadně. Foto: Toyota

Zdroj: Auto Bild

Petr Miler