Autoforum

/

Foto: Eric Feferberg, AFP

Carlos Tavares aktuálně nemůže mít dobré spaní. Jakkoli se rétoricky proti elektromobilitě vymezuje, kdy jen může, fakticky jí po léta šel naproti jako málokdo jiný. Jenže bateriový pohon opravdu neodpovídá požadavkům publika, toho amerického teprve ne.

Z veřejných vystoupení Carlose Tavarese se zdá, že jde o člověka na svém místě. Šéf koncernu Stellantis totiž soustavně zmiňuje, že tlaky politiků na urychlenou elektrifikaci branže nepovedou k ničemu jinému než k úpadku celé branže s veškerými společenskými i ekonomickými dopady, které to přinese. Nikoho by tedy nepřekvapilo, kdyby jím řízené značky posílaly na trh jen tolik aut s elektrickým pohonem, kolik je nejméně třeba. Jinak by ovšem tlačily to, po čem zákazníci skutečně touží, tedy levné vozy osazené spalovacím pohonem.

Jenže realita nemůže být odlišnější, málokoho šlo po léta spojovat s překotným úprkem směrem k elektromobilitě víc, než je tomu v případě značek spadajících pod Stellantis. Ostatně vzpomeňme jen na Alfu Romeo, jejíž příští Giulia a Stelvio mají přesedlat na elektrický pohon. Přitom se velmi špatně prodávaly už s tím spalovacím. Přechod na baterie ale povede k jejich dalšímu zdražení, zároveň však klesne využitelnost a zmizí i specifický projev spojený se spalovacími motory, který byl a je pro řadu lidí důležitý.

Snad ještě hůř je ale v USA, kde třeba takový Dodge pomalu nemá co prodávat. Chrysler pak s jedním stárnoucím modelem stojí na okraji propasti zapomnění, dolů jdou ovšem i prodeje Jeepu či Ramu. Hlavně výrobce off-roadů měl přitom cestu k srdcím Američanů vždy umetenou, z modelů jako Wrangler nebo Cherokee se staly hotové národní legendy. Jenže kvůli tomu, že Stellantis pěchuje peníze do ztrátové elektromobility jako divý, nemá na jejich inovace. Přitom je neustále zdražuje.

Tohle všechno vedlo asociaci dealerů Stellantisu k sepsání otevřeného dopisu, ve kterém Tavarese ostře kritizují, jak uvádí Auto News. Vadí jim i to, že plat CEO koncernu loni činil takřka 40 milionů dolarů (cca 907 mil. Kč), ovšem výměnou za to došlo na „rychlou degradaci“ americké části portfolia. „Tržní podíl značek klesl takřka na polovinu, akcie Stellantisu klesají, továrny se uzavírají, propouštění je na denním pořádku a klíčoví manažeři firmu opouští,” píše se v dopise podepsaném šéfem asociace Kevinem Farrishem.

Mimo to Farrish dodává, že koncern začíná čelit žalobám investorů i dodavatelů a hrozí jedna stávka dělníků za druhou. Podle dealerů je proto třeba přijít s vyššími slevami, aby došlo na vyklizení skladů - v případě některých modelů má totiž Stellantis již nyní zásoby až do roku 2026. Zároveň je třeba se vrátit k vozům, které „Američané chtějí a mohou si je dovolit“. Jen tak je možné, aby se továrny vrátily k provozu na plnou kapacitu.

Jakkoli ale něco takového zní logicky a vlastně se i shoduje s tím, o čem Tavares na veřejnosti soustavně mluví, koncern zjevně dealery příliš potěšit nehodlá. Místo toho má dojít na investici 406 milionů dolarů (9,2 mld. Kč) do tří továren v Michiganu, aby z montážních linek mohly vedle již existujících spalovacích aut sjíždět i ta elektrická. Mimo to Stellantis zareagoval na otevřený dopis s tím, že „veřejné útoky, jako je ten na našeho šéfa, nejsou nejefektivnějším řešením.“

Koncern mimo to uvádí, že dealery rozhodně neignoruje, jak ti tvrdí, nýbrž s nimi vede jednání na týdenní bázi. Což možná je pravda, jenže stížnosti na vedení Stellantisu jsou již mnohaměsíční záležitostí. Problémy ale spíše narůstají, a zmíněná investice do aut, které opravdu nejsou v souladu s typickými požadavky Američanů, rozhodně nepovede k jejich zmírnění. Tavares by tak opravdu již měl svá slova doprovodit činy, jinak může čelit stávce nebývalých rozměrů.

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec