Autoforum

/

Foto: BMW

Antiřešení, jen takovým slovem může označit rozumný člověk plug-in hybridní auto poté, co si s ním sjede a zkusí žít. Teď už na to přišli i lidé z lobbyistické organizace Transport and Environment.

Není tomu dlouho, co se nám do hledáčku dostala zkušenost Harryho Metcalfa s elektrickými auty. Zakladatel a někdejší šéfredaktor britského magazínu Evo totiž dal po takřka roce padáka elektrickému Jaguaru I-Pace, který z jeho úhlu pohledu nebyl zrovna ideálním vozem. Důvody překvapí stěží, hlavním problémem se ukázal být omezený elektrický dojezd a problematické dobíjení. Vhodného nástupce přitom Harry našel v BMW X5 45e, které sice taktéž sází na alternativní pohon, nicméně prim tu hraje třílitrová spalovací jednotka.

Z plug-in hybridního SUV z Mnichova je britský kolega nadšen, neboť nemusí brát ohledy na omezený dojezd a přesto s autem zhruba polovinu kilometrů absolvuje jen na elektrický pohon. Problém je ale v tom, že takto dobíjecí hybridy nepoužívá zdaleka každý, a tak realita jejich existence po zelené nevoní. A to až do té míry, že právě proti plug-in hybridům vytáhla do boje evropská lobbyistická organizace Transport and Environment (Doprava a životní prostředí, dále jen T&E), která by měla podobným vozům fandit.

Takový krok může být na první pohled jen stěží pochopitelný, neboť dobíjecí hybridy jsou v prvé řadě úlitbou ekologickým tlakům. Jenže skutečně záleží na způsobu jejich využití a pokud si nelámete hlavu s tím, jak je používáte, jejich přínos může být i menší než nulový. T&E tak po testu tří aut, mezi nimiž nechybělo ani zmíněné BMW, došla k názoru, že „plug-in hybridy jsou falešná elektrická auta, postavená pouze pro laboratorní testy a daňové úlevy, nikoliv pro skutečné řízení. Vlády by tak měly zastavit dotovaní těchto aut miliardami daňových poplatníků.“

To jsou ostrá slova. Stojí za nimi onen test, který se krom BMW zaměřil také na Volvo XC60 T8 a Mitsubishi Outlander PHEV. Výsledky přitom byly u celé trojice obecně shodné - udávané hodnoty CO2 se nepovedlo dosáhnout ani při delší jízdě s plnými bateriemi, ani s prázdnými a rovněž ani při aktivaci režimu, kdy spalovací motor dobíjí baterii. Místo toho byla ve druhém případě naměřena troj- až osminásobná míra emisí, ve třetím případě pak dokonce troj- až dvanáctinásobná.

Prim v negativním smyslu slova hraje mnichovské SUV, které při dobíjení baterie emituje neskutečných 384 gramů CO2 na kilometr. To je výrazně vyšší porce, než jaká byla spojena s dvanáctiválcovým BMW řady 7. To se přitom i kvůli spotřebě resp. emisím CO2 muselo poroučet z evropské nabídky. X5 45e v ní naopak zůstalo, a jelikož je oficiálně na 39 až 47 gramech, má nárok na vládní dotace. A navíc jej automobilka může díky tzv. superkreditům používat pro snižování emisní stopy jiných vozů, takže je ta jeho vlastně záporná, tedy na papíře.

Právě tuto falešnou hru chce skupina T&E ukončit, byť nikoliv ihned. Jakkoliv totiž uznává, že plug-in hybridy emitují výrazně více, než je jejich výrobci dodáváno, zároveň napomáhají v posouvání technologie vpřed. Není tomu totiž dlouho, co jste baterie takto koncipovaných aut vyprázdnili po jednom silnějším sešlápnutí plynového pedálu. Zmiňované BMW X5 nicméně dokáže jet čistě na elektřinu až 90 km, přičemž řidič se klidně může rozjet i na dálniční tempo.

Z toho důvodu má být příštích pět let jakýmsi přechodným obdobím, během kterého se hlavně výrobci rozhodnou, jakým směrem chtějí zamířit. Jakkoliv ona volba je vlastně jen symbolická, neboť kvůli utahování emisních opasků se elektrifikace zdá být nevyhnutelnou. A evidentně bude muset jít o elektrifikaci plnou, neboť plug-in hybridy by měly ztratit vládní podporu v roce 2026. Netýká se to přitom jen dotací, ale i všemožných grantů a vládních investic.

Tím se dostáváme k závěru, na který poukazujeme již léta. Hybridy jsou totiž z pohledu zákaznického tou nejsnadnější cestou, jak se dostat do elektrifikovaného vlaku. Umožní vám totiž vjezd do nízkoemisních zón, kde můžete zcela vypnout spalovací motor. A jakmile vám dojdou baterie, nemusíte panikařit, neboť k dispozici máte ještě palivovou nádrž. A tu je možné doplnit na prakticky každých pár kilometrech, a to navíc za pouhých pár minut.

Nicméně je třeba počítat s tím, že jakmile vám elektrická energie dojde, rázem máte k dispozici mnohem těžší auto, než jakým je čistě benzinové nebo čistě dieselové provedení. A čím vyšší je hmotnost, tím vyšší je spotřeba a na ni navázané emise. Je tak sice hezké, že Harry Metcalfe jezdí polovinu doby jen na elektřinu, protože jezdí většinou kratší cesty na elektřinu dobitou doma. Ovšem pokud jeho vůz po zbytek času produkuje něco mezi 100 a 400 gramy CO2 na kilometr, pak ekologický není ani omylem.

V Harryho případě nemusí být celková bilance špatná, pokud byste ale podnikali s plug-in hybridem mnohasetkilometrové cesty každý den, pak budete hlavně převážet celé hybridní ústrojí s o to vyšší spotřebou benzinu. A přesně na toto úskalí T&E upozorňuje. Dodejme, že právě o tom jsme psali už před léty, přesto jsme rádi, že na to ekologové alespoň nyní přišli. Snad jednou přijdou i na to, že ani elektrická auta neberou elektřinu z ničeho a na mnoha místech mohou reálnou zátěž dopravy pro přírodu jen zvýšit.

Nejhůře v testu skončilo BMW X5 45e, které při dobíjení baterií může produkovat až 394 g/km. Tedy více než dvanáctiválcová řada 7. Foto: BMW

Zdroj: Transport & Environment

Petr Prokopec