Autoforum

/

Foto: BAE Systems

Tatra, to je jedním slovem důvod, proč tento pozoruhodný zbraňový systém minul služby české armády. I tak stojí za pozornost, jde stále o jednu ze špiček evoluce, zbrojařsky i automobilově.

Houfnice byla v českých zemích užívána již v 15. století, přičemž stopy vedou k husitům. Ti ji využívali k nepřesné palbě do houfů, což této hrozivé zbrani dalo jméno, které dnes přeneseně používá celý svět - i v angličtině se nazývá „howitzer”, zkuste si to správně přečíst. Od dob svého vzniku se tato zbraň pochopitelně zásadně změnila a české ministerstvo obrany nedávno podepsalo kontrakt na nákup 52 samohybných houfnic od francouzské firmy Nexter Systems. Za ty zaplatí 8,52 miliardy korun s cílem nahradit houfnice DANA, které jsou po čtyřicetileté službě již zastaralé.

Ministerstvo obrany v rámci zakázky vyhodnocovalo osm typů houfnic od sedmi různých výrobců, přičemž jedním z nich byla i britská společnost BAE Systems. Ta nevyhověla jednomu z klíčových požadavků, jíž byla možnost umístění houfnice na podvozek domácí Tatry. V rámci zakázky udělené Nexter Systems budou totiž první čtyři exempláře smontovány ve Francii, výrobu zbytku ale již převezme tuzemská společnost Czechoslovak Group, která zároveň dodá podvozky Tatry a pancéřované kabiny.

Na houfnice, které budou hlídat naši bezpečnost, si ovšem posvítíme jindy. Dnes se podrobněji zaměříme na houfnici Archer od BAE Systems, která mohla do služeb české armády zamířit též. Původně projekt odstartoval v 90. letech minulého století ve Švédsku. S výrobou prototypu pak v roce 2003 začala firma Bofors, jež použila modifikovaný podvozek šestikolky od Volva. Vývoj ale začal nabírat zpoždění, načež Švédsko a Norsko, které o houfnice měly zájem, nakonec oslovily Brity.

Ani po zapojení BAE Systems, jež mezitím pohltila i zmíněnou firmu Bofors, však neběželo vše jako na drátkách a do služby houfnice nakonec vstoupila až před pěti lety. Znovu u toho byl podvozek Volva, konkrétně pak modelu A30, s nímž bylo možné dosáhnout rychlosti 70 km/h. Nově byl nicméně celý systém modifikován, přičemž přednost nakonec dostalo osmikolové šasí Rheinmetall RMMV HX2, které již používá britská armáda u jiných strojů.

S novým podvozkem se zvýšila maximální rychlost na 75 km/h, ostatní parametry zůstaly zachovány. Nadále tu tedy máme ráži 155 milimetrů a zásobník na 21 nábojů, který je samonabíjecí. Systém přitom dokáže vypálit osm ran za minutu, a to na vzdálenost 40 kilometrů u konvenčních střel nebo až na 60 kilometrů v případě střel Excalibur. Tříčlenná posádka pak na přípravu houfnice k boji potřebuje méně než 30 sekund.

Systém má navíc dálkové ovládání a veškerá balistická kalkulace probíhá ve zmíněné pancéřované kabině. Zájmu mnoha světových armád se tedy nelze divit, jakkoliv projektu velmi uškodilo zmiňované zpoždění. Stejně jako v případě Česka nekompatibilita s podvozkem Tatry, ačkoliv BAE Systems původně tvrdilo, že nově bude Archer vyhovovat všemožným šasí.

Původně byl systém s 60kilometrovým doletem střel namontován na podvozek Volva A30 6x6. Foto: BAE Systems

Zdroj: BAE Systems

Petr Prokopec