Autoforum

/

Foto: Fiat

Nezřídka se stává, že když o nějaký neobvyklý vůz nestojí zákazníci jako o nový, je o něj o to větší zájem s odstupem času jako o ojetinu, leckdy už kvůli původně nízkým prodejům. U Fiatu Croma tomu tak není.

Fiat mezi roky 1985 a 1996 vyráběl model Croma, i u nás dobře známý a docela úspěšný sedan či spíše liftback střední třídy. Jak to ale u italské automobilky bývá, není důležité, jestli o nějaký vůz zájem je nebo není, Fiat jej buď nahradí nebo vypustí z nabídky zcela nahodile. A tak i Croma katalogy značky opustila bez přímého nástupce. Tehdy to bylo překvapivé, s odstupem času si ale můžeme říci, že Croma se v podobné pozici neocitla sama. Nejúspěšnějším moderním autem Fiatu je dodnes Punto, které nástupce též nedostalo. A velmi slušně si po léta vedl model 500, jež 13 let čekal na novou generaci, až dostal takovou, o níž z původních zákazníků nestojí skoro nikdo. Ale zpět ke Cromě.

Ta se nakonec nové generace dočkala, ale až skoro o 10 let později. Fiat, tehdy spolčený s koncernem GM, nevěřil, že by znovu dokázal prorazit ve střední třídě s klasickým sedanem či kombíkem, a tak vymyslel křížence, chcete-li crossover. Na platformě Opelu Vectra či Saabu 9-3 vzniklo auto, kterému Italové říkali „komfortní kombík”, upřímněji řečeno slepenec mezi kombíkem, hatchbackem a MPV, kterému v jedné ze svých slabších chvilek dodal design Giugiaro. Bylo to zklamání už při odhalení, jeho nejhorší chvíle ale měly teprve přijít.

Auto nebylo po funkční stránce úplně nezajímavé, zejména z hlediska vnitřního prostoru šlo o praktický rodinný vůz s bohatým prosklením. Uvnitř se sedělo výše, ale zase ne tak vysoko jako v MPV. Řadicí páka či volič automatu jsou na středové konzoli, aby bylo v interiéru ještě víc místa. Úrovně Multiply, kdy vpředu mohli vedle sebe sedět tři lidé, Croma ale nedosáhla a celková variabilita vnitřku nebyla taková. Ani mizerné zpracování interiéru, nepřesvědčivé jízdní vlastnosti a vysoká cena Cromě na popularitě nepřidaly.

V podstatě všechny zákazníky si vůz našel během prvních pár let výroby, kdy ale v Evropě neoslovil více jak 36 tisíc lidí za rok. A v roce 2010, kdy už Croma dýchala z posledního, si získala jen 10 tisíc kupců. Pro srovnání Škoda Superb, která si tou dobou pořád obtížně hledala místo pod sluncem v téže třídě, už oslovovala 50 tisíc lidí za rok. Croma tak s rokem 2011 předčasně zmizela z výroby s jediným úspěchem - diskreditace jména původního, docela oblíbeného modelu.

K tomuto příběhu nás přivedl náhodný kontakt s jedním Fiatem Croma v bazaru, který se prodával za neskutečně nízkou cenu nedosahující ani 20 tisíc Kč. To je velmi málo za ještě slušně vypadající vůz střední třídy klidně z přelomu minulé dekády, jak jsme ale později zjistili pohledem na celou, ne zase tak malou nabídku ojetin na Mobile.de, je to pravidlo, ne výjimka. Croma za více jak pár desítek tisíc v prodeji je bez ohledu na její stav raritou a nejdražší ojetina v celé Evropě stojí 180 tisíc Kč snad jen proto, že prodávajícího napadlo ji za tolik nabízet - 128 tisíci km na tachometru ji skutečně neospravedlňuje.

Podle provozovatele místního autobazaru je o Cromy prakticky nulový zájem i jako o ojetiny a ceny tomu odpovídají. Jestli právem, nebo ne, posuďte sami, realitu tím ale stěží změníte. Za vše přitom nejspíše může pokus Fiatu nabídnout něco trochu jiného, který v tomto případě nevyšel. Lidé o nevalně vyhlížející slepenec aut několika typů nestáli a nestojí o něj zjevně ani s odstupem 10 až 15 let.

Zdroje dat: JATO Dynamics, Mobile.de

Petr Miler